Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku Svoboda učení - část XII.

přidat komentář zpět na článek

Hugo

Vynikající!

Zatím asi nejlepší část. A fakt mne překvapuje, že to vychází na kapitalistickém portálu. Něco takhle osvíceného a neagresivního bych tady nečekal.

Na druhou stranu se musím přiznat, že když potkám nějaké reálné puberťáky, tak je má víra v děti a jejich chuť se vzdělávat poněkud otřesena...

Hugo

Re: Vynikající!

Uživatel Hugo napsal:

Zatím asi nejlepší část. A fakt mne překvapuje, že to vychází na kapitalistickém portálu. Něco takhle osvíceného a neagresivního bych tady nečekal.

Na druhou stranu se musím přiznat, že když potkám nějaké reálné puberťáky, tak je má víra v děti a jejich chuť se vzdělávat poněkud otřesena...


Ale ještě bych měl jeden dotaz. V MHD jsem byl svědkem takovéto události: matka sedí vedle svého dítěte, naproti nim pán, přičemž dítě ho kope nohama. Pán požadá matku, aby dítě uklidnila a matka odpověděla, že ne, že dítěti nic nezakazuje, že zastává takovou výchovu, že si dítě musí přijít samo na to, co je špatné a co dobré. No a protože dítě nepřestalo, tak se pán zvednul a šel se někam postavit. Když autobus zastavoval, tak k matce přistoupil nějaký mladík, vytáhl si z pusy žvýkačku a nalepil ji matce na sklo brýlí se slovy, že měl stejnou výchovu. Jak se stavíte k výchově v tomto směru?

Gonio-

neoblíbené předměty (vědy)

Může mi někdo vysvětlit jak se může dítě samo naučit psát, zlomky, diferenciální počet, či kolik má který chrobák nožiček ? Každou z těchto věcí se v pohodě naučí, když k nim má vztah a baví je, jenže jaksi nikoho nebaví všechno.
Jak se může dítě naučit nazpaměť nějaké důležité věci z historie, když je jasné, že kromě minima dětí, které to fakt baví, se žádné nebude učit ty nudné letopočty a události jen tak samo. A bez trénování paměti hrozí hrozí její faktická likvidace. Paměť je mimochodem jednou z nejdůležitějších složek inteligence.
Ještě třeba fyzika či vš matematika. Bez velké spousty zažitých a velmi přesně natrénovaných (zapamatovaných) postupů z minulých ročníků, nelze dělat matematiku.
Navíc smysl, těch předchozích dovedností (např. kvadratická rovnice, goniometrické rovnice) se ukáže právě až při studiu náročnějších partií matematiky. Nedovedu si představit, že všechny děti se najednou sami začnou učit právě tyto nudné a nezáživné věci a budou mít takříkajíc "hlad po vzdělání".
Prostě chci napsat, že společnost potřebuje daleko více odborníků v určité oblasti, než kolik je přirozených talentů na tu oblast.

Notaras

Re: neoblíbené předměty (vědy)

Uživatel Gonio- napsal:

....Prostě chci napsat, že společnost potřebuje daleko více odborníků v určité oblasti, než kolik je přirozených talentů na tu oblast.

Společnost ? Potřebuje?

Řekl bych , že spoustu těch věcí, které jmenujete se děti učí v době, kdy už jsou schopné pochopit, že je to znalost, která jim v budoucnu dopomůže k větší produktivitě. Některé děti jsou pak ochotné se učit a některé ne - čož je klasická otázka míry preference současných před budoucími statky. Kde je problém?

Notaras

Re: Re: Vynikající!

Uživatel Hugo napsal:

Uživatel Hugo napsal:

...

Ale ještě bych měl jeden dotaz. V MHD jsem byl svědkem takovéto události: matka sedí vedle svého dítěte, naproti nim pán, přičemž dítě ho kope nohama. Pán požadá matku, aby dítě uklidnila a matka odpověděla, že ne, že dítěti nic nezakazuje, že zastává takovou výchovu, že si dítě musí přijít samo na to, co je špatné a co dobré. No a protože dítě nepřestalo, tak se pán zvednul a šel se někam postavit. Když autobus zastavoval, tak k matce přistoupil nějaký mladík, vytáhl si z pusy žvýkačku a nalepil ji matce na sklo brýlí se slovy, že měl stejnou výchovu. Jak se stavíte k výchově v tomto směru?


Tohle mě přijde jako absurdní myšlenka, osobně se domnívám, že v takovém případě by měl rodič dítě varovat, že když bude dělat špatné věci, něco špatného se mu stane (čemuž dítě často neuvěří) a když nepřestane, tak ho "adekvátně potrestat". Ne proto, že rodič na to má právo, ale proto, že lze spíše očekávat, že rodič potrestá dítě adekvátně než úplně cizí člověk, který by se bránil. (přiměřená reakce cizího člověka by byla ještě lepší - tím se totiž to dítě učí, že ostatní lidé mají stejná práva a mohou a budou se bránit, a že tudíž je nejlepší s ostaními lidmi vycházet v dobrém)

Hugo

Re: Re: neoblíbené předměty (vědy)

Uživatel Notaras napsal:

Uživatel Gonio- napsal:

...

Společnost ? Potřebuje?

Řekl bych , že spoustu těch věcí, které jmenujete se děti učí v době, kdy už jsou schopné pochopit, že je to znalost, která jim v budoucnu dopomůže k větší produktivitě. Některé děti jsou pak ochotné se učit a některé ne - čož je klasická otázka míry preference současných před budoucími statky. Kde je problém?


Toto je jedna z věcí, nad kterou přemýšlím. Asi si všichni pamatujeme ze svého okolí na lidi, kteří byli talentování, ale byli děsně líní, takže svůj talent nerozvíjeli a nakonec dělali něco, co je vůbec nebaví. Kdyby měli nějaké vedení, které by je k tomu dokopalo, byli by ve svém talentu úspěšní a ještě poděkovali, že je někdo nutil (taky znám takové případy). Moc nevím, jak to rozsoudit. Děti moc nepřemýšlejí o budoucnosti. Ostatně co je časté v "krizi středního věku"? Že člověk lituje, že nedosáhl toho, co chtěl, protože třeba celou střední a vejšku prochlastal místo toho, aby se vzdělával a pracoval na své budoucnosti. Jenže to si v tu aktuální chvíli člověk neuvědomí, protože chce uspokojit svoje bezprostřední potřeby. Dětí, které později vyčítají svým rodičům, proč je k něčemu nedokopali a nechali je být, je taky dost.

Zdeněk G

Re: Re: Vynikající!

Uživatel Hugo napsal:

Uživatel Hugo napsal:

...

Ale ještě bych měl jeden dotaz. V MHD jsem byl svědkem takovéto události: matka sedí vedle svého dítěte, naproti nim pán, přičemž dítě ho kope nohama. Pán požadá matku, aby dítě uklidnila a matka odpověděla, že ne, že dítěti nic nezakazuje, že zastává takovou výchovu, že si dítě musí přijít samo na to, co je špatné a co dobré. No a protože dítě nepřestalo, tak se pán zvednul a šel se někam postavit. Když autobus zastavoval, tak k matce přistoupil nějaký mladík, vytáhl si z pusy žvýkačku a nalepil ji matce na sklo brýlí se slovy, že měl stejnou výchovu. Jak se stavíte k výchově v tomto směru?


No, tohle je hardcore a osobně jsem se s ničím takovým nesetkal, ale nadruhou stranu, hlavní problém vidím v tom že ten pán byl tak submisivní. Je takový problém chytit spratka za ucho, a jednu mu seknout na prdel, když mu k tomu jeho máma nechala volnou ruku?

Z pohledu matky a dítěte je určitě dobrý že dítě získalo poznatek že jsou ve společnosti lidé, kteří si nechají všechno líbit, stejně jako lidé kteří se těchto lidí dovedou zastat i když jim z toho bezprostředně neplyne žádný užitek.

V tomto případě mi přijde že jediný kdo se zachoval špatně byl ten pán co se nechal okopávat.

Kosik

Re: Vynikající!

Uživatel Hugo napsal:

Na druhou stranu se musím přiznat, že když potkám nějaké reálné puberťáky, tak je má víra v děti a jejich chuť se vzdělávat poněkud otřesena...

Problém je, že tito puberťáci už mají za sebou několik let v klasických školách, které jejich chuť vzdělávat se ničí.... Puberťáci se ve svém přirozeném prostředí, kde mají svobodu následovat své zájmy, chovají úplně jinak (podle mnoha zkušenosti, které jsem četl)

Kosik

Re: neoblíbené předměty (vědy)

Uživatel Gonio- napsal:

Může mi někdo vysvětlit jak se může dítě samo naučit psát, zlomky, diferenciální počet, či kolik má který chrobák nožiček ? Každou z těchto věcí se v pohodě naučí, když k nim má vztah a baví je, jenže jaksi nikoho nebaví všechno.

Proč by měl každý umět všechno? A vy také vycházíte z předpokladu, že když každému dítěti v současnosti nutíme jednu sadu vědomostí, které považujeme za důležité, že si je budou pamatovat i v dospělosti. Jen se jděte zeptat někoho na ulici, kolik si toho ze školy pamatuje, a uvidíte, že to bude mizivé procento.

A bez trénování paměti hrozí hrozí její faktická likvidace. Paměť je mimochodem jednou z nejdůležitějších složek inteligence.

Když dítě následuje své zájmy, tak si toho zapamatuje neuvěřitelné množství, což je v protikladu k tomu, když mu nutíte něco, co ho nezajímá. A podle mě je inteligence úplně o něčem jiném než o paměti. Superpočítače mají vynikající paměť a v "Riskuj" už dokáži porazit člověka, ale jsou inteligentní? Samozřejmě, že ne. Inteligence znamená umět přemýšlet, dávat věci do souvislostí, řešit problémy, analyzovat, což se pouhým memorováním faktů nenaučíte.

Ještě třeba fyzika či vš matematika. Bez velké spousty zažitých a velmi přesně natrénovaných (zapamatovaných) postupů z minulých ročníků, nelze dělat matematiku.

Tohle jsem nikdy nechápal. Proč se musí každý ve škole učit tolik matematiky, i když 99 procent lidí to v životě nikdy nevyužije? Proč se spíše neučit takové věci, které opravdu v životě budete potřebovat, jako jsou základní počty, nejrůznější počty s penězi (účtování, úroky s úvěrů atd), různá měření atd atd? A vysokou matematiku nechat jenom těm, které to opravdu zajímá a kteří to poté využijí ve své kariéře.


Prostě chci napsat, že společnost potřebuje daleko více odborníků v určité oblasti, než kolik je přirozených talentů na tu oblast.

Zde bych použil úryvek z článku Jak veřejné vzdělávání mrzačí naše děti a proč od Johna Taylora Gatta (viz. http://www.svobodauceni.cz/articles/jak-verejne-vzdelavani-mrzaci-nase-deti-a-proc.html)
"Po dlouhém životě a třiceti letech v zákopech veřejného školství jsem došel k závěru, že genialita je na každém rohu. Potlačujeme svoji genialitu jen proto, že jsme ještě nepřišli na to, jak řídit populaci vzdělaných mužů a žen. Řešení je podle mě jednoduché a překrásné. Nechme je řídit sami sebe."

Hugo

absence docházky

Přenáším jistou otázku sem.

"Já si to nemyslím. Konec států bude znamenat i pád současných státních škol, které neskutečně škodí celé společnosti. Děti, které neprojdou 12ti lety v klasických školách, jsou úplně jiné, než školní děti. Takové děti nejsou agresivní, přemýšlejí, jsou nezávislé, dobře vycházejí s ostatními, umějí argumetovat a diskutovat, rádi se učí a vědí, co od života chtějí. Neboli lidé ve svobodné společnosti budou o dost jiní než v současnosti..."

Tak mě napadá, proč toto nefunguje v romských osadách, kde děti často do klasických škol nechodí? Podle tohoto předpokladu by z tamějších dětí měla v podstatě růst elita společnosti. Neplatí tak hlavně to, o čem mluví Gray, o vnějších podmínkách a o tom, co je v jejich okolí normální? Přičemž tato normálnost, do které budou chtít zapadnout děti, může mít mnoho různých podob?

Kosik

Re: absence docházky

Uživatel Hugo napsal:

Přenáším jistou otázku sem.

"Já si to nemyslím. Konec států bude znamenat i pád současných státních škol, které neskutečně škodí celé společnosti. Děti, které neprojdou 12ti lety v klasických školách, jsou úplně jiné, než školní děti. Takové děti nejsou agresivní, přemýšlejí, jsou nezávislé, dobře vycházejí s ostatními, umějí argumetovat a diskutovat, rádi se učí a vědí, co od života chtějí. Neboli lidé ve svobodné společnosti budou o dost jiní než v současnosti..."

Tak mě napadá, proč toto nefunguje v romských osadách, kde děti často do klasických škol nechodí? Podle tohoto předpokladu by z tamějších dětí měla v podstatě růst elita společnosti. Neplatí tak hlavně to, o čem mluví Gray, o vnějších podmínkách a o tom, co je v jejich okolí normální? Přičemž tato normálnost, do které budou chtít zapadnout děti, může mít mnoho různých podob?


Okej, uznávám, že to trochu zjednodušuju a někdo z toho může vyvodit chybné závěry.
Takže přesněji:
"Děti, které neprojdou 12ti lety v klasických školách a místo toho vyrůstají v milujícím, mírumilovném a podporujícím prostředí, kde je jim důvěřováno a kde mají svobodu následovat své zájmy, jsou úplně jiné, než školní děti. Takové děti nejsou agresivní, přemýšlejí, jsou nezávislé, dobře vycházejí s ostatními, umějí argumetovat a diskutovat, rádi se učí a vědí, co od života chtějí."

A co se týče romských osad, tam zcela jistě není to prostředí, jaké jsem popisoval. Ale k tomu bych se nerad vyjadřoval, protože s tím nemám dostatečné zkušenosti a nechtěl bych generalizovat na základě zkresleného mediálního obrazu...

Central Scrutinizer

Re: absence docházky

Uživatel Hugo napsal:

Přenáším jistou otázku sem.

"Já si to nemyslím. Konec států bude znamenat i pád současných státních škol, které neskutečně škodí celé společnosti. Děti, které neprojdou 12ti lety v klasických školách, jsou úplně jiné, než školní děti. Takové děti nejsou agresivní, přemýšlejí, jsou nezávislé, dobře vycházejí s ostatními, umějí argumetovat a diskutovat, rádi se učí a vědí, co od života chtějí. Neboli lidé ve svobodné společnosti budou o dost jiní než v současnosti..."

Tak mě napadá, proč toto nefunguje v romských osadách, kde děti často do klasických škol nechodí? Podle tohoto předpokladu by z tamějších dětí měla v podstatě růst elita společnosti. Neplatí tak hlavně to, o čem mluví Gray, o vnějších podmínkách a o tom, co je v jejich okolí normální? Přičemž tato normálnost, do které budou chtít zapadnout děti, může mít mnoho různých podob?

+1

HynekRk

Ad Hugo

Pokud jste dobře tyto články četl, tak jste si musel všimnout jedné věci: děti si často hrají na dospělé anebo starší žáky anebo přímo s nimi, prostě ty lidi v mnohém i kopírují. Pravděpodobně se většina z nás podobá v chování svým rodičům více než si myslíme. Jsou to prostě vzory (tento model ostatně mnozí následují i v dospělosti: pro někoho je vzor Keynes, pro jiného Madona anebo Mises nebo soused, strýc či fýrer atp.) No a teď se podívejte na ty vzory, které se pohybují v romské komunitě. Já bych řekl, že se ty děti naučili přesně to, co budou potřebovat v situaci, kdy jejich komunitu zdevastovali „dobrem“ různí tvůrci sociálně spravedlivé společnosti. Moje blízká příbuzná pracovala na úřadě práce a s Romy se zde běžně setkávala a dle jejího jsou Romové velmi dobře informovani o tom, kde získat tu či onu sociální dávku a co udělat pro to, aby ji získali. Mnohem lépe než ostatní.

No a pokud se podíváte třeba do knih „Člověk na Moravě: 19. století“ anebo „Člověk na Moravě: 2. polovina 18. století“ z produkce „Centra pro demokracii a kulturu“, tak tam najdete vždy jednu kapitolu o Romech (Cikánech) a zjistítě, že Romové docela tvrdě pracovali – jako kováři, nádeníci, pomocníci atp., a to včetně dětí. Ba se byli schopni po mnoha desítkách let i asimilovat. Je pravda, že občas kradli, ale většinou se jednalo o drobné krádeže a tato praxe nebyla úplně neobvyklá i chudé většinové populace (kradení klestí z lesa anebo zbytků úrody z polí se převážně tolerovalo). Pravda je, že jsem nezkoumal, zda to nevydává a nepíše nějaký žid anebo iluminát, ale to už nechám na Vás.

Ten případ z toho MHD má jaký vztah k probíranému tématu? V té škole přece nepanuje chaos, že? Někde jsem tam četl, že tam jsou přece nějaká pravidla, které tvoří průběžně všichni a klidně Vám tam někdo na rovinu řekne, že se mu Vaše chování nelíbí.

Možná i vyloučení žáka ze školy pravděpodobně bude také možné, když se tak de facto děje u učitelů. Ostrakizace asi také bude možná.

Hugo

Re: Ad Hugo

Uživatel HynekRk napsal:

Pokud jste dobře tyto články četl, tak jste si musel všimnout jedné věci: děti si často hrají na dospělé anebo starší žáky anebo přímo s nimi, prostě ty lidi v mnohém i kopírují. Pravděpodobně se většina z nás podobá v chování svým rodičům více než si myslíme. Jsou to prostě vzory (tento model ostatně mnozí následují i v dospělosti: pro někoho je vzor Keynes, pro jiného Madona anebo Mises nebo soused, strýc či fýrer atp.) No a teď se podívejte na ty vzory, které se pohybují v romské komunitě. Já bych řekl, že se ty děti naučili přesně to, co budou potřebovat v situaci, kdy jejich komunitu zdevastovali „dobrem“ různí tvůrci sociálně spravedlivé společnosti. Moje blízká příbuzná pracovala na úřadě práce a s Romy se zde běžně setkávala a dle jejího jsou Romové velmi dobře informovani o tom, kde získat tu či onu sociální dávku a co udělat pro to, aby ji získali. Mnohem lépe než ostatní.

No a pokud se podíváte třeba do knih „Člověk na Moravě: 19. století“ anebo „Člověk na Moravě: 2. polovina 18. století“ z produkce „Centra pro demokracii a kulturu“, tak tam najdete vždy jednu kapitolu o Romech (Cikánech) a zjistítě, že Romové docela tvrdě pracovali – jako kováři, nádeníci, pomocníci atp., a to včetně dětí. Ba se byli schopni po mnoha desítkách let i asimilovat. Je pravda, že občas kradli, ale většinou se jednalo o drobné krádeže a tato praxe nebyla úplně neobvyklá i chudé většinové populace (kradení klestí z lesa anebo zbytků úrody z polí se převážně tolerovalo). Pravda je, že jsem nezkoumal, zda to nevydává a nepíše nějaký žid anebo iluminát, ale to už nechám na Vás.

Ten případ z toho MHD má jaký vztah k probíranému tématu? V té škole přece nepanuje chaos, že? Někde jsem tam četl, že tam jsou přece nějaká pravidla, které tvoří průběžně všichni a klidně Vám tam někdo na rovinu řekne, že se mu Vaše chování nelíbí.

Možná i vyloučení žáka ze školy pravděpodobně bude také možné, když se tak de facto děje u učitelů. Ostrakizace asi také bude možná.


ad Romové - no však právě proto mluvím o důležitosti vnějších podmínek.

ad MHD - jen volný, ale pod tento text se to hodí nejvíce. Jen mě zajímají možnosti uplatňování strategie "nechat být", které se uplatňují nejen ve vzdělávání dětí, ale i výchově obecně. Jinak řečeno, dětem se nic nezakazuje, netrestají se apod. prostě se nechají, aby si sami utvořili své postoje a hodnoty na základě toho, jak na ně bude reagovat okolí, nikoli podle toho, za co jim vynadá a co jim zakáže dělat/říkat/myslet si, rodič. Proto se ptám, jak se k tomuto kdo staví. Nebojte, není v tom žádný tajný zlý úmysl.

Petr Málek

Re: Re: Ad Hugo

Uživatel Hugo napsal:

ad MHD - jen volný, ale pod tento text se to hodí nejvíce. Jen mě zajímají možnosti uplatňování strategie "nechat být", které se uplatňují nejen ve vzdělávání dětí, ale i výchově obecně. Jinak řečeno, dětem se nic nezakazuje, netrestají se apod. prostě se nechají, aby si sami utvořili své postoje a hodnoty na základě toho, jak na ně bude reagovat okolí, nikoli podle toho, za co jim vynadá a co jim zakáže dělat/říkat/myslet si, rodič. Proto se ptám, jak se k tomuto kdo staví. Nebojte, není v tom žádný tajný zlý úmysl.
Já se v nejbližší době žádné potomky plodit nechystám, ale i tak jsem občas přemýšlel o tom, jak je budu vychovávat, až k tomu dojde.
Těžko předvídat, co se osvědčí a na co budu mít nervy :) Ale jako ideál si dnes představuji něco v duchu tohoto seriálu. Nechat dítě, ať si samo vybere, co ho baví. Tím nemyslím nechat ho napospas, ale spíš mu ukazovat a předhazovat všechno možné - ukázat práci s počítačem, ukázat, jak se v koupelně vyčistí odpad, ukázat, jak se vaří, ukázat, jaké problémy řeším v práci, ukázat, jak se hraje na kytaru - prostě ukázat maximum možných činností a problematik (samozřejmě úměrně jeho věku) a nechat ho, ať si samo vybere, co ho zajímá, a samozřejmě dál být nápomocen v případě dalšího hlubšího zájmu o něco konkrétního. V každém případě ale do ničeho nenutit, to nemůže nikdy vést k ničemu dobrému.
A dále je podle mě důležité vychovávat cit pro to, že nic není zadarmo. Takže mladýmu koupit k Vánocům hračky jen tehdy, když každý týden vyluxuje. Když nevyluxuje, tak netrestat, ale na druhou stranu dodržet slovo a ty hračky skutečně nekoupit :) Se mnou toto dělali rodiče ohledně školy. Táta na začátku školního roku stanovil škálu všech možných průměrů, kterých lze na vysvědčení dosáhnout, a ke každému přiřadil výši kapesného, které mě bude čekat následující pololetí. Samozřejmě čím lepší průměr, tím vyšší kapesné na následující půlrok. Výsledek je, že od té doby mi ani jednou nikdo nemusel říkat, abych se šel učit a na aktiv rodiče chodili jen ze slušnosti :) Může být namítnuto, že dobré výsledky ve škole k ničemu dobré nejsou, ale jedno je jisté - je možné vést dítě k dobrým výkonům v čemkoliv i bez násilí.

Tomáš Fiala

Re: neoblíbené předměty (vědy)

Uživatel Gonio- napsal:

Může mi někdo vysvětlit jak se může dítě samo naučit psát, zlomky, diferenciální počet, či kolik má který chrobák nožiček ? Každou z těchto věcí se v pohodě naučí, když k nim má vztah a baví je, jenže jaksi nikoho nebaví všechno.
Jak se může dítě naučit nazpaměť nějaké důležité věci z historie, když je jasné, že kromě minima dětí, které to fakt baví, se žádné nebude učit ty nudné letopočty a události jen tak samo. A bez trénování paměti hrozí hrozí její faktická likvidace. Paměť je mimochodem jednou z nejdůležitějších složek inteligence.
Ještě třeba fyzika či vš matematika. Bez velké spousty zažitých a velmi přesně natrénovaných (zapamatovaných) postupů z minulých ročníků, nelze dělat matematiku.
Navíc smysl, těch předchozích dovedností (např. kvadratická rovnice, goniometrické rovnice) se ukáže právě až při studiu náročnějších partií matematiky. Nedovedu si představit, že všechny děti se najednou sami začnou učit právě tyto nudné a nezáživné věci a budou mít takříkajíc "hlad po vzdělání".
Prostě chci napsat, že společnost potřebuje daleko více odborníků v určité oblasti, než kolik je přirozených talentů na tu oblast.

Osobně se domnívám, že značnou část příkladně matematických dovedností, které člověk běžně v životě potřebuje, se nejlépe naučí právě při hrách. Třeba při sportovních, kdy se nějakým způsobem počítá, kdo dal kolik čeho. U těch se naučí i měřit, jak daleko kdo dohodil/doplivnul :-). Nebo úplně bezděky. Sám jsem např. "objevil" to, že lze kružítkem udělat 60 st. úhel, když mi děda půjčil na hraní jeho starou školní rýsovací soupravu a já si udělal klasickou "kytičku" do kružnice. Děda jako starší "kamarád" mi na to řekl, že jsem přišel na to, jak jednoduchým způsobem rozdělit "kolečko" na 6 dílů a protože byl klempíř, tak mi i ukázal, jak to používal. I trojčlenku jsem uměl s dědou dřív, něž nás ve škole učili ten přiblblý vzoreček či schéma nebo jak to nazvat, aniž by mě zatěžoval "odborným" termínem trojčlenka. Prostě díky neorganizovanému dětskému jakoby blbnutí jsem si najednou uměl spočítat, kolikrát víc nějakého materiálu potřebuju na tři "výrobky", než na jeden. Spoustu "vědomostí" jsem ovládal nějakým přirozeným nalezením nebo objevením a teprve, když mě to ve škole "zabalili" do nějaké "vědy", udělali mi v tom zmatek. Teď si třeba vzpomínám, jaké trápení jsem měl s debilním "geometrickým místem bodů", než jsem si uvědomil, že jde o to, co umím už léta - jak daleko je co od čeho - třeba že jsem si dělal na dvorku u dědových slepic "parkovací místo" na tříkolku (trojůhelník) o svou botu větší, než byla ta tři kolečka... Atp. Do dnešních dnů si ale přes svou snahu nedokážu zapamatovat, ve kterém století žil Karel IV nebo Jiřík z Poděbrad. Zřejmě to moje hlava považuje za zbytný údaj a tak ho odmítá "uložit na hard disc" :-). A zdá se, že to pro můj život opravdu zbytný údaj je.
Pokud jde o přechod od této popisované formy vzdělávání k nějaké vyšší (neurochirurg, jaderný fyzik...), tak na takovou dráhu se vydává člověk ve věku, kdy je schopen do značné míry zralého rozhodnutí. A vybere-li si tedy takovou životní dráhu, jeho cílevědomost vybudovaná zdánlivou neorganizovaností, ne "dokopávacími" metodami, ale prostou snahou napodobit staršího kamaráda a zvládnout to, co on umí, mu umožní pochopit, že chce-li být např. lékařem, holt si tu anatomii do hlavy "nabušit" musí.

Tomáš Fiala

Re: Re: neoblíbené předměty (vědy)

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

Uživatel Gonio- napsal:

...
Osobně se domnívám, že značnou část příkladně matematických dovedností, které člověk běžně v životě potřebuje, se nejlépe naučí právě při hrách. Třeba při sportovních, kdy se nějakým způsobem počítá, kdo dal kolik čeho. U těch se naučí i měřit, jak daleko kdo dohodil/doplivnul :-). Nebo úplně bezděky. Sám jsem např. "objevil" to, že lze kružítkem udělat 60 st. úhel, když mi děda půjčil na hraní jeho starou školní rýsovací soupravu a já si udělal klasickou "kytičku" do kružnice. Děda jako starší "kamarád" mi na to řekl, že jsem přišel na to, jak jednoduchým způsobem rozdělit "kolečko" na 6 dílů a protože byl klempíř, tak mi i ukázal, jak to používal. I trojčlenku jsem uměl s dědou dřív, něž nás ve škole učili ten přiblblý vzoreček či schéma nebo jak to nazvat, aniž by mě zatěžoval "odborným" termínem trojčlenka. Prostě díky neorganizovanému dětskému jakoby blbnutí jsem si najednou uměl spočítat, kolikrát víc nějakého materiálu potřebuju na tři "výrobky", než na jeden. Spoustu "vědomostí" jsem ovládal nějakým přirozeným nalezením nebo objevením a teprve, když mě to ve škole "zabalili" do nějaké "vědy", udělali mi v tom zmatek. Teď si třeba vzpomínám, jaké trápení jsem měl s debilním "geometrickým místem bodů", než jsem si uvědomil, že jde o to, co umím už léta - jak daleko je co od čeho - třeba že jsem si dělal na dvorku u dědových slepic "parkovací místo" na tříkolku (trojůhelník) o svou botu větší, než byla ta tři kolečka... Atp. Do dnešních dnů si ale přes svou snahu nedokážu zapamatovat, ve kterém století žil Karel IV nebo Jiřík z Poděbrad. Zřejmě to moje hlava považuje za zbytný údaj a tak ho odmítá "uložit na hard disc" :-). A zdá se, že to pro můj život opravdu zbytný údaj je.
Pokud jde o přechod od této popisované formy vzdělávání k nějaké vyšší (neurochirurg, jaderný fyzik...), tak na takovou dráhu se vydává člověk ve věku, kdy je schopen do značné míry zralého rozhodnutí. A vybere-li si tedy takovou životní dráhu, jeho cílevědomost vybudovaná zdánlivou neorganizovaností, ne "dokopávacími" metodami, ale prostou snahou napodobit staršího kamaráda a zvládnout to, co on umí, mu umožní pochopit, že chce-li být např. lékařem, holt si tu anatomii do hlavy "nabušit" musí.

Do prčic! Evidentně mě děda nenaučil, jak se píše trojÚhelník... :-)))

Robert Antonio

Re: neoblíbené předměty (vědy)

Uživatel Gonio- napsal:

Může mi někdo vysvětlit jak se může dítě samo naučit psát, zlomky, diferenciální počet, či kolik má který chrobák nožiček ? Každou z těchto věcí se v pohodě naučí, když k nim má vztah a baví je, jenže jaksi nikoho nebaví všechno.
Jak se může dítě naučit nazpaměť nějaké důležité věci z historie, když je jasné, že kromě minima dětí, které to fakt baví, se žádné nebude učit ty nudné letopočty a události jen tak samo. A bez trénování paměti hrozí hrozí její faktická likvidace. Paměť je mimochodem jednou z nejdůležitějších složek inteligence.
Ještě třeba fyzika či vš matematika. Bez velké spousty zažitých a velmi přesně natrénovaných (zapamatovaných) postupů z minulých ročníků, nelze dělat matematiku.
Navíc smysl, těch předchozích dovedností (např. kvadratická rovnice, goniometrické rovnice) se ukáže právě až při studiu náročnějších partií matematiky. Nedovedu si představit, že všechny děti se najednou sami začnou učit právě tyto nudné a nezáživné věci a budou mít takříkajíc "hlad po vzdělání".


Diferenciální počet jsem se naučil v 15 letech z jedné knihy, kterou jsem lohnul tátovi, protože úroveň matematiky na gymplu mi připadala příliš primitivní a nudná :-) Učil jsem se to proto, že mně to zajímalo, ne proto, že "to budu potřebovat za pár let na vejšce".

Znám spousty dalších lidí, které ta "nezáživná a nudná" matematika velmi bavila. Totéž platilo i o fyzice, biologii, dějepisu a dalších předmětech. Pravda, nadšený fyzikář většinou kašlal na biologii a dějepis a vice versa.
Státní školství těmto nadaným žákům sloužilo tak, že nutilo matikáře se učit literaturu, biology zeměpis a informatiky chemii. Díky čemuž tito žáci trávili spoustu času biflováním faktů, které jim nešly do hlavy, nebavily je a považovali je za zbytečné. Jen pár osvícených učitelů (vzpomínám na Zdeňka Kluibera z GCHD :-) umožnilo těm nejnadanějším alespoň individuální studijní plán.

Pokud se děsíte, že svobodné školství by generovalo fachidioty, kteří sice umí řešit diferenciální rovnice jako když bičem mrská, ale neví, kdy byla bitva na Bílé hoře, pak bohužel stále žijete v zajetí dogmatu o Všeobecném vzdělání. (Je příznačné, že podobné nářky slýchávám zejména od humanitních intelektuálů, kteří si zároveň stěžují, jak se chudáci museli na škole učit zlomky a kvadratické rovnice. Holt každá liška svůj ocas chválí :-)
Nechme letopočty historikům, pružné rázy fyzikům a rovnice matematikům. Svět se nezboří. Řekněte upřímně, opravdu ke svému životu potřebujete znát Krebsův cyklus kyseliny citronové, panovníky habsburské dynastie, programování robota Karla, české meziválečné symbolisty, dadaisty a futuristy, Carnotův cyklus, 20 asijských ostrovů a poloostrovů, ministry úřadující v roce 1999, a vzorce 10 aromatických uhlovodíků? (Vše uvedené jsme se museli na gymplu naučit, a to jsme byli matematická třída!) Pokud u jediného oboru odpovíte ne, pak jste právě ukázal, že všeobecné vzdělání je jedna velká blamáž :-)

Prostě chci napsat, že společnost potřebuje daleko více odborníků v určité oblasti, než kolik je přirozených talentů na tu oblast.

Můžete uvést nějaký příklad?

Petr Málek

Re: Re: neoblíbené předměty (vědy)

Uživatel Robert Antonio napsal:

Pokud se děsíte, že svobodné školství by generovalo fachidioty, kteří sice umí řešit diferenciální rovnice jako když bičem mrská, ale neví, kdy byla bitva na Bílé hoře, pak bohužel stále žijete v zajetí dogmatu o Všeobecném vzdělání. (Je příznačné, že podobné nářky slýchávám zejména od humanitních intelektuálů, kteří si zároveň stěžují, jak se chudáci museli na škole učit zlomky a kvadratické rovnice. Holt každá liška svůj ocas chválí :-)
Nechme letopočty historikům, pružné rázy fyzikům a rovnice matematikům. Svět se nezboří. Řekněte upřímně, opravdu ke svému životu potřebujete znát Krebsův cyklus kyseliny citronové, panovníky habsburské dynastie, programování robota Karla, české meziválečné symbolisty, dadaisty a futuristy, Carnotův cyklus, 20 asijských ostrovů a poloostrovů, ministry úřadující v roce 1999, a vzorce 10 aromatických uhlovodíků? (Vše uvedené jsme se museli na gymplu naučit, a to jsme byli matematická třída!) Pokud u jediného oboru odpovíte ne, pak jste právě ukázal, že všeobecné vzdělání je jedna velká blamáž :-)

Pod to se nelze než podepsat :) Na gymplu jsem si říkal úplně to samé, a to jsem tehdy ještě ani o libertarianismu ani o nějaké svobodě učení neměl ani tušení.

Státní školství je tak neskutečný bordel a tak neskutečný paradox, že si větší snad ani nelze představit, možná kromě státního zdravotnictví. A nejhorší je, že většina těch, kteří v tomto oboru pracují, jsou za celý život tímto systémem tak otupělí, že jim na tom systému nepřijde nic špatného. Když slyším mluvit nějakého toho intelektuála, který má tři tituly a celý život nepobíral jiný plat než ten ve státní škole, tak už mi skáčou pupínky. Oni prostě žijí v úplně jiném světě, ve vakuu, kde platí úplně ale úplně jiná pravidla než v tom běžném člověčím světě. Například že vzdělání není nástroj ke zvýšení produktivity, ale je to hodnota sama o sobě. Vzděláváme se, protože je to správné a protože tím uctíme odkaz Marie Terezie :)

Jinak s těmi předměty to není lepší ani na vysoké škole. Třeba budoucí stavaři musí znát základy keynesiánské ekonomie. Nebo budoucí učitelé českého jazyka se musí na VŠ učit staroslověnštinu. Asi aby když se jich nějaké desetileté dítě při probírání vyjmenovaných slov po V náhodou zeptá, jak se staroslověnsky řekne bagr.

bdX

učitelé

budou přirozeně bránit změně k volnějšímu způsobu výuky, protože by tím připravovali sami sobě výpověď :)
Změna možností výuky a hlavně samouky je ovšem tak silná, že je to změna nezastavitelná a je jen otázka času, než se systém vzdělávání přeoře.
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed