Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku Úskalí nákladové teorie hodnoty

přidat komentář zpět na článek

O´ Pruz

akademické kecy

Je sice nezpochybnitelnou skutečností, že 99 procent všeho se odvíjí od (výrobních) nákladů, ale když je to tak špatné.

Zjednodušeně, vše nad výrobní náklady jsou jen akademické kecy.

Re: akademické kecy

Uživatel O´ Pruz napsal:

Je sice nezpochybnitelnou skutečností, že 99 procent všeho se odvíjí od (výrobních) nákladů, ale když je to tak špatné.

Zjednodušeně, vše nad výrobní náklady jsou jen akademické kecy.


Jak a co se odvíjí? Myslel jsem , že vše se odvíjí o rozhodnutí zkusit řešit problém. Například přežití. :-) Náklady produkce statku zajímají pouze z pohledu katalaktické role těch, kteří se rozhodují produkovat statky. Ale z pohledu na "vše" jsou náklady "nic" :-)

O nákladovém pojetí cen jsem zkusil napsat v 3 bodu http://ekonsvoboda.blogspot.com/2008/05/fatln-ekonomick-omyly.html

Ale je pravdou, že jsem nezohlednil, že je lepší zákazníkům říkat, že je to drahé kvůli nákladům (lhaním to svedu na druhé) a nikoliv proto, že by mě jinak než dobrou cenovou pobídkou nedonutili jim posloužit a že je jinak do ničeho nenutím a když se jim to nelíbí, tak ať mě taky nenutí to prodávat levněji (konkurence to taky neprodává levněji) , když nechci. :-) Zkusit slušně vyjednávat ale mohou.To jim zakázat nemohu. Ale ani mě.

Po té, co jsem nahlédl, že nákladová teorie je skutečně chybná a naučil jsem se ji akceptovat (vše bylo zpočátku nezvykle jako naruby - skutečná konverze :-)), tak vím , že i praktické závěry z ní nemohou uspět ani v běžném životě (člověk jinak žije v nějaké "kleci" pověr, vášní a mystična, jeho "duše" je zmatená a každý s ní může vláčet kam chce.
Na střední škole jsem neuměle uvažoval o tom takhle: "když si koupím rohlík, musím zaplatit náklady všech dodavatelů v nějakém poměru. kdo určuje tento poměr? Marx v Kapitálu o tom nic nepíše". "Kapitál jsem tehdy četl abych přišel na kloub záhady, odkud se bere bohatství. :-) Mimochodem, "souška občankářska" se mě potom bála a dali mi pokoj :-) Sama asi také vlastně nevěděla co chtěl Marx (kdo by to četl, že?) říci a mysleli si, že jsem to možná odhalil.
Dnes bych dodal: "Nakonec jsem ten, kdo určuje náklady. Pokud s nimi nesouhlasím (mezní užitek rohlíky je pro mě menší než mezní náklady - mezní užitek toho co obětuji - a to určuji pouze já za sebe), rohlík nekoupím a dodavatelé mají problém pokud je omylem vynaloží."

Akademické "kecy" samy o sobě škodlivé nejsou. Dnes akademické kecy, zítra možná skutečnost. Chtělo by to spíše odlišit jaké kecy jsou pověry a pseudověda či gnoze a jaké kecy mohou realisticky přispět dle práva a spravedlnosti k uspokojení dalších naléhavě pociťovaných nespokojeností nesčetných zástupů lidí. Nákladové pojetí cen nezohledňuje zákonitosti lidského jednání a nevede ke skutečnému řešení problému i když se zdá tak "samozřejmé" a "nahlédnutelné".

O´ Pruz

Re: Re: akademické kecy

Když mi byl doporučen odkaz, kde vše pochopím, začal jsem doufat, že se radikálně změní můj dosavadní bídný kalkulační život s kalkulačkou, kalkulující náklady. Žádná kalkulace nákladů. Konečně pochopím co jsem celý život dělal špatně. V dobré náladě jsem se viděl jak oběhnu klienty a seznámím je s revoluční bez nákladovou cestou. Dokonce jsem v koutku duše viděl jak zatáčím s Číňany.

Trochu mne zarazil seznam použité literatury hned na začátku, leč nové cesty vyžadují nové přístupy.

Když jsem se silou vůle prokousal ke kýženému dobu 3 a seznal, že těžištěm je mnohokrát zopáknout slovo náklady, poklesl jsem na mysli. Čína může klidně spát. Já nebudu muset obíhat klienty a vysvětlovat nekalkulační revoluci.

Tak po desátém, nebo druhé lajně dobrý. Jinak opět jen školometské nehorázné plky.

libertarian

Re: akademické kecy

Uživatel O´ Pruz napsal:

Je sice nezpochybnitelnou skutečností, že 99 procent všeho se odvíjí od (výrobních) nákladů, ale když je to tak špatné.

Zjednodušeně, vše nad výrobní náklady jsou jen akademické kecy.


Nuž, tento článok sa mi síce zdá taký jednoduchý, že ani niet o čom hovoriť, ale na druhej strane, v ČR aj na našom svojstojnom slovensku je mnoho politikov, ktorí voličom sľubujú, že "my nedovolíme nárast cien" , "my zariadime zníženie cien".
Náš Fico sluboval, že "zariadi" zníženie cien benzínu aj plynu.
Takže tá nákladová teorie hodnoty nie je až taká samozrejmá. Pre niektorých.

Re: Re: Re: akademické kecy

Uživatel O´ Pruz napsal:

Když mi byl doporučen odkaz, kde vše pochopím, začal jsem doufat, že se radikálně změní můj dosavadní bídný kalkulační život s kalkulačkou, kalkulující náklady. Žádná kalkulace nákladů. Konečně pochopím co jsem celý život dělal špatně. V dobré náladě jsem se viděl jak oběhnu klienty a seznámím je s revoluční bez nákladovou cestou. Dokonce jsem v koutku duše viděl jak zatáčím s Číňany.

Trochu mne zarazil seznam použité literatury hned na začátku, leč nové cesty vyžadují nové přístupy.

Když jsem se silou vůle prokousal ke kýženému dobu 3 a seznal, že těžištěm je mnohokrát zopáknout slovo náklady, poklesl jsem na mysli. Čína může klidně spát. Já nebudu muset obíhat klienty a vysvětlovat nekalkulační revoluci.

Tak po desátém, nebo druhé lajně dobrý. Jinak opět jen školometské nehorázné plky.

Ale Váš "bídný kalkulační život s kalkulačkou" je v pořádku. Ale zde jde o pohled na celý děj. Z pohledu jednotlivce se náklady zdají jako něco externího. Ale je to jen klam úzkého pohledu, který potom nedává smysl, když se aplikuje na vše. Jsou výsledkem subjektivního hodnocení mnoha lidí. Ostatně "bídný kalkulační život s kalkulačkou" je smysluplný jen díky svobodě směn a tvoření peněžních cen. Jinak je to smutný osud zbytečné práce :-)
Váše zkratkovité výhrady (určitě plky) jsou pro mě zklamáním, jsou tak obyčejně nudně chybné bez žádného vhledu do problému (např. kde se zde vzala "nekalkulační teorie"?). Na kalkulaci je právě kladen důraz, ale jen pokud má smysl, tedy pouze v tržním prostředí jako intelektuální nástroj jednotlivce při poskytování služeb lidem, o jejichž škále hodnot nic neví.
I Činěné budou mít problémy, pokud kalkulují s chybnými odhady (a myslí si, že náklady je něco daného). Ať si sčítají co chtějí.
Další záludností účetní kalkulace je to, že se některá čísla tváří velmi přesně, ale týkají se pouze odhadů a aproximace. Ale to asi účetní neradi slyší :-)
Pro koho vlastně skutečně děláte učetnictví? pro potřeby výrobce nebo pro daňový úřad? To jsou dva rozdílné cíle a mají vliv na způsob účtování (pro podnikatele většinou zbytečně složité a jemu k ničemu, berňáci se snaží co nejvíce zviditelnit zisk a mluví do toho, co je náklad. Skandální důsledek pověrčivosti a touhy po cizím majetku.).
Radikální změna názoru bez práce jen tak nenastane, že? Málo se snažíte? :-)

O´ Pruz

Re: Re: Re: Re: akademické kecy

Nechci se dál zaplétat do intelektuálního pojednávání.

Cena se neutvořila tak nějak z přání teoretiků. Cena právě výhradně a jenom odráží předešlé náklady. Jinak se cena nemá možnost ani příležitost vytvořit. Že by mi to tady někdo správně vyložil.
To že je v konečném důsledku větší, nebo menší je podružná skutečnost. Zatím jsem neviděl, krom výprodejů, že by kdokoli byl ochoten prodávat výrobek, službu jež je cenově nižší než předešlé a současné náklady. Z principu hry je to nemožné a nerealizovatelné.

Patrně je vaše povolání odtržené od běžného podnikatelského života, tudíž dovedu ony traktáty pochopit. Pokud by byl opak, pak si ono psaní nedovedu vysvětlit jinak než schizofrenií. A neberte to prosím jako urážku. Nedovedu si dost dobře představit člověka jenž se dnem i noci potýká výhradně a jenom s náklady na každém kroku a večer si píše pojednání o tom, jak ty náklady jsou atd.....a pozor na tu Čínu, zdali to dělá dobře. A taky pozor na ty odhady. A pozor na ty špatný signály vysílaný trhu. Jiné vysvětlení vskutku nevidím.

Čína dostala svět právě jen a jen na nízké náklady a tudíž i nízkou cenu. Proč, když na nákladech nezáleží dále nevyrábíme textil, proč se výroba všeho přesouvá do Číny.

Prostě již mi ty intelektuální kecy o tom jak ta správná ekonomie, začínají dost vadit.
Začínám s úlevou chápat Marxe

gofry

Re: Re: Re: Re: Re: akademické kecy

Uživatel O´ Pruz napsal:

Cena se neutvořila tak nějak z přání teoretiků. Cena právě výhradně a jenom odráží předešlé náklady. Jinak se cena nemá možnost ani příležitost vytvořit. Že by mi to tady někdo správně vyložil.
To že je v konečném důsledku větší, nebo menší je podružná skutečnost. Zatím jsem neviděl, krom výprodejů, že by kdokoli byl ochoten prodávat výrobek, službu jež je cenově nižší než předešlé a současné náklady. Z principu hry je to nemožné a nerealizovatelné.

Cena odráža jedine to, koľko je zákazník ochotný zaplatiť, výrobca cenu nijak nemôže určovať. Výpočet nákladov mu slúži iba k zisteniu, či bude ziskový alebo stratový. Výrobca musí najprv zistiť, koľko by ľudia boli ochotní zaplatiť za jeho výrobok. Pomocou nákladov potom iba spočíta, či sa sa mu to oplatí alebo nie.

Čína dostala svět právě jen a jen na nízké náklady a tudíž i nízkou cenu. Proč, když na nákladech nezáleží dále nevyrábíme textil, proč se výroba všeho přesouvá do Číny.
To je hrubé nepochopenie článku. Článok vôbec netvrdí, že na nákladoch nezáleží. Článok tvrdí jedine to, že výška nákladov je irelevantná pre stanovanie ceny, ktorá sa ustaví na trhu medzi kupujúcim a predávajúcim. Výrobca totiž predá jedine vtedy, ak bude schopný vyrobiť tovar za cenu nižšiu než koľko je ochotný zaplatiť zákazník. Tj. zákazník určuje, koľko si maximálne môže predajca účtovať. Zákazník si nekúpi daný výrobok za vyššiu cenu len preto, že predajca mal vysoké náklady.

Prostě již mi ty intelektuální kecy o tom jak ta správná ekonomie, začínají dost vadit.
Tak to budeš asi nejaký masochista, keď si ich aj napriek tomu stále čítaš ,-)

O´ Pruz

Re: Re: Re: Re: Re: Re: akademické kecy

Opět nepochopení a postaveny naprosto ale naprosto nepochopitelně špatně.

Budou se prodávat jen výhradně a jenom výrobky který prodám za cenu nákladů + zisk. Pokud trh nebude takovou kalkulaci respektovat, výrobek na trhu nebude.

Zatím jsem neviděl, že by se kdekoli na tomto světě stalo něco jiného.
Intelektuální plky, že cenu určuje zákazník jeho ochotou ji zaplatit je vskutku zcestný.

Ještě jednou. Jedinou podmínkou pro existenci zboží je míra předešlých a současných nákladů. Současně vyráběné výrobky jinou skladbu nemají a ani nikdy, pokud se nepodaří překonat fyzikální vlastnosti hmoty, ani nikdy mít nebudou. To je jako spekulovat jako zdali ekonomika funguje jako nějaká intientropie.

jan zverina

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: akademické kecy

proc maj nektery obrazy cenu miliardu, kdyz je to jenom kus platna a na tom napatlana barva?
bude mit rybnik vetsi hodnotu kdyz ho vykopu lzickou nez kdyz pouziju bagr?
kdyz nasbiram v lese kosik jedlejch hub, budou mit stejnou hodnuotu, jako kdyz za stejnou dobu nasbiram stejny mnozstvi liscich hoven?
kdyz ne, tak proc ne, kdyz:

Jedinou podmínkou pro existenci zboží je míra předešlých a současných nákladů.

O´ Pruz

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: akademické kecy

Vidím, že kolektiv pokleslých na duchu se opovážlivě rozšiřuje. Dokonce i okruh demagogů nabývá na síle.

>>proc maj nektery obrazy cenu miliardu, kdyz je to jenom kus platna a na tom napatlana barva?

Protože náklady+zisk, náklady+velkej zisk, velký náklady zprostředkovatele+zisk, velký náklady zprostředkovatele+velkej zisk. Nikde není napsáno, že zisk je něco malého. I enormní zisk je ziskem. Předešlý zisk je nakonec i následný náklad. Evidentně máte problémy rozlišit pojem a průjem.

>>bude mit rybnik vetsi hodnotu kdyz ho vykopu lzickou nez kdyz pouziju bagr?

Klasickej podraz, klasicky pomýleného. Moje práce má nulový náklady. Bagr, to jsou velikánský náklady. V případě bagru to asi neprodám. Jen pro doplnění. O jaké hodnotě píšete o „nějaké“ tržní hodnotě, nebo o hodnotě pro mne jako pro emotivního majitele.

Další příklady jsou tak zcestný, že jen vrozená slušnost mi velí, nepoužít případnější označení jako pitomec, magor, nebo mašíbl.

jan zverina

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: akademické kecy

Uživatel O´ Pruz napsal:



Protože náklady+zisk, náklady+velkej zisk, velký náklady zprostředkovatele+zisk, velký náklady zprostředkovatele+velkej zisk. Nikde není napsáno, že zisk je něco malého. I enormní zisk je ziskem. Předešlý zisk je nakonec i následný náklad. Evidentně máte problémy rozlišit pojem a průjem.


No ale tim jste pouze popsal jednotlive slozky ceny, a nikoli to, proc ma ten ktery statek takovou hodnotu. Bohuzel vim, co je to prujem.



Klasickej podraz, klasicky pomýleného. Moje práce má nulový náklady. Bagr, to jsou velikánský náklady. V případě bagru to asi neprodám. Jen pro doplnění. O jaké hodnotě píšete o „nějaké“ tržní hodnotě, nebo o hodnotě pro mne jako pro emotivního majitele.


Vase prace ma nulovy naklady? S radosti Vas zamestnam :)
Hodnotou myslim cenu, kterou jsem schopen v pripade prodeje utrzit. Uznavam, ze jsem ten termin pouzil trochu vagne. Smyslem kazdopadne bylo to, zda to, ze to budu delat zbytecne pracnejsim, a tudiz nakladnejsim zpusobem (kdyz pro Vas nepredstavuje prace naklady, tak alespon vyplytvam spoustu lzicek), bude mit vliv na to, kolik mi za mou stavbu bude ochoten potencionalni kupec zaplatit.
Mimochodem, proc podle Vas nahradily bagry praci kopacu, kdyz tvrdite, ze naklady na jejich pouzivani jsou velikanske, zatimco naklady na pouziti rucni sily jsou nulove?


Další příklady jsou tak zcestný, že jen vrozená slušnost mi velí, nepoužít případnější označení jako pitomec, magor, nebo mašíbl.


Cenim si Vaseho dobreho vychovani, ale ekonomie musi umet vysvetlit i to, proc maji na trhu s··čky obvykle odlisnou cenu nez zlato. To je dano tim, ze jim jednajici jednotlivci neprisuzuji hodnotu, neboli pro ne nepredstavuji zadny uzitek. Je mozne, ze v brzke budoucnosti budou vzacnou komoditou http://www.huffingtonpost.com/2011/06/16/scientist-poop-burger-video_n_878210.html
Mimochodem, pri te prilezitosti mne napada jeste jedna otazka: Proc nemela pred tisici lety ropa zadnou hodnotu, zatimco v dnesni dobe ano? Dokazete tento rozdil v hodnote vysvetlit pomoci nakladu na produkci ropy?

Jakub Skala

naklady

Ano, ten vztah cena = naklady + marze plati, ale neni z nej zrejme, jestli naklady urcuji cenu nebo cena naklady.

A jak se Vam snazi polopaticky vysvetlit ostatni, vysledna cena urcuje maximalni naklady, ktere jste ochoten prijmout.

Navic jak se pise v clanku, vysvetlovat jednu cenu druhou cenou je dost pofiderni..

Juraj Šeffer

Re: naklady

Uživatel Jakub napsal:

Navic jak se pise v clanku, vysvetlovat jednu cenu druhou cenou je dost pofiderni..

Rozhodne ked sa jedna o univerzalnu teoriu ktora ma vysvetlit ako vznika cena a co je to hodnota :)

gofry

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: akademické kecy

Uživatel O´ Pruz napsal:

Budou se prodávat jen výhradně a jenom výrobky který prodám za cenu nákladů + zisk. Pokud trh nebude takovou kalkulaci respektovat, výrobek na trhu nebude.
Áno, presne tak. Už to skoro máš. Pokiaľ TRH (tzn. zákazníci kupujúci tvoj výrobok) nebudú akceptovať tvoju cenu (zdá sa im príliš vysoká), ktorú si vypočítal podľa svojich nákladov, tak nič nepredáš. Tzn. zákazníci ti určujú, za koľko maximálne môžeš predávať svoj výrobok. Nemôžeš ho predávať za viac, než koľko ti je zákazník ochotný zaplatiť. Zákazník je teda ten, kto určuje cenu.

Dajme tomu, že máš výrobok A, ktorý má náklady X a Y. Zákazník je ochotný dať za výrobok A sumu 100kč. To znamená, že pre náklady X a Y musí platiť, že X+Y <= 100kč. Pokiaľ táto podmienka splnená nebude, tak si výrobok A nikto nekúpi a jeho cena teda nebude ani existovať. To, že ty si si určil, že by si chcel za A dostávať 120kč, je nepodstatné, je to iba tvoje želanie, aby to za toľko chceli zákazníci kupovať.

Môžeme to zobrať aj z iného konca. Predpokladajme, že sa teda cena odvíja od nákladov. Je zrejmé, že neexistuje nekonečný rad nákladov, ale iba konečný. To znamená, že nejaký náklad bude ako prvý v rade nákladov. Ako určíš cenu tohto primárneho nákladu?

O´ Pruz

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: akademické kecy

 Gofry, už jsem to nechtě dál pitvat, leč neodolal jsem ti.

Opět jeden příklad:
náklady nulový, zisk enormní. Patrně i toto je okamžik kdy ke směně nedojde.

A ještě jeden.
Matička M 10 se železářství prodává za asi 20hal. V Baumaxu je v balení po deseti a si za 20 Kč, tedy 2Kč za kus.
Patrně mi sdělíš, že se v onom baumaxu nikdy neprodá. Ujišťuji tě, že pokud ji budu potřebovat i jednu jedinou v neděli odpoledně, rád si pro ni dojedu. Přitom mi i s cestou vyjde na 50kč/kus.

Víš nono platí staré židovské přísloví, na každé zboží je někde kupec.

Netvrdím, že se čas od času neprodá zboží pod cenou nákladů, například v současnosti to budou byty kterých je nadbytek. Nejdřív dvelopři vypustí zisk, potom obrečí náklady, následně zkrachují, s nimi se sveze něco bank.

Prostě nerozvážné jednání nehledící na náklad je trestáno. Také netvrdím, že si mohu náklady vytvořit libovolné a kupec je bez rozmyšlení uhradí. Pouze a jenom tvrdím nevyvratitelně, že pokud bude tento svět a bude li mít ekonomika fungovat, bez úhrady nákladů to nepůjde. Zatím, díky bohu, to tak funguje již několik tisíc let. I bez té kvalitní ekonomie. A taky jistě i kvalitních ekonomů.

HonzaV

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: akademické kecy

Uživatel O´ Pruz napsal:

Opět nepochopení a postaveny naprosto ale naprosto nepochopitelně špatně.

Budou se prodávat jen výhradně a jenom výrobky který prodám za cenu nákladů + zisk. Pokud trh nebude takovou kalkulaci respektovat, výrobek na trhu nebude.



Já teda nevím, školy nemám, ale nezaměňujete příčinu s následkem? :-)

Vono by to taky šlo říct tak, že "cena výrobku, který se prodal, se skládá z nákladů a zisku". A ta cena vznikne PRÁVĚ v okamžiku prodeje. K prodeji dojde mj. jen tehdy, když prodávající vyhodnotí ten svůj zisk jako OK.

HonzaV

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: akademické kecy

Jo tak gofry mě předběhl.

O´ Pruz

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: akademické kecy

A zase jeden  nezaměňovač příčin s následkem.

Pokusím se z jiné strany.
Jakákoli ekonomická činnost směřuje k vhodnějšímu uspořádání hmoty s vynaložením nákladů.

Uvedu jako příklad obyčejný ocelový plech.

Na těžbu rudy se spotřeboval nějaký náklad, na vytavení železa se spotřeboval nějaký náklad, na zpracování v ocel se spotřeboval nějaký náklad, na vyválen plechu se spotřeboval nějaký náklad.

V tomto procesu se uspořádala hmota z rudy do plechu s vynaložením nákladů. S jistým zjednodušením lze odhadnout, že tyto náklady budou na celém světě obdobné.

Jsou zásadně dva možné krajní scénáře:
-uhradím náklady + zisk, přitom o míře zisku mohu licitovat a bude na trhu výrobek a cena.

-Neuhradím ani náklady. To je ten správný ekonomický příklad všech věrozvěstů nenákladové skladby ceny.
Tento NEUHRAZOVACÏ, proces proběhne jen jednou. Výroba zanikne, nebude ani plech, ani cena, ani pitomí zpochybňovači nákladové skladby ceny.

Definitivně. NÁKLADY určují minimální cenu výhradně a jenom. O ostatním navýšení je možné spekulovat, ale neuhrazením nákladů zboží ZANIKÁ.

Zatím se na tomto světě již několik mnoho tisíců roků nic jiného nestalo. Až dnešní doba těch správných ekonomů a jiných věrozvěstů obrací fyzikální podstatu tohoto světa.

Každý kdo tvrdí opak, nechť si pořídí obchod a praktikuje nenákladovou skladbu ceny. Přijedu s karavanem nějakou dobu využívat jeho bohulibé počínání. Občas mu přijdu zvěstovat, že bych si přál kilečko uheráku tak maximálně za dvacku. A budu si přát jen ten nejlepší. To abych ho dostatečně v jeho bohulibém nenákladovém činění povzbudil.

Nenákladovým bláznům třikrát ZDAR.

Peter

Re: akademické kecy

OPruz, naklady urcuju, ci sa vyrobcovi oplati dany vyroboko produkovat, ale naklady neurcuju cenu. V takom pripade by vsetko co ma rovnake naklady stalo rovnako. Potom si prisiel s dodatkom, ze k nakladom sa pridava zisk, ale opat, ako urcis tento zisk? Jednoducha otazka: Preco stoji Coca-Cola v centre Prahy 30 KC a na Ruzyne 120 KC? Naklady rovnake, preco nie je zisk rovnaky? Ak si firma moze urcit aku cenu chce, preco ten rozdiel?

Miki

O´Pruzi...

A kdo určí cenu toho nákladu? Není tvrzení, že cenu určuje cena, jako říct, že čtverec je tvořený čtvercem (, který je tvořený čtvercem, ..)? :)

jan zverina

re opruz

Chci zacit podnikat. Rozhodnu se vyrabet plysove kozy. Udelam pruzkum trhu. Zjistim, ze lide jsou ochotni za jednu kozu zaplatit 200 kc. Vezmu tuzku a papir a udelam si kalkulaci: jednicove naklady xxx kc + vyrobni rezie xxx kc + spravni rezie xxx kc + prodejni rezie xxx kc.

Pominu-li pro zjednoduseni naklady obetovane prilezitosti z neuskutecneni alternativni investice, pak plati, ze:
naklady na jednu kozu < 200 kc -> vyplati se mi plysove kozy vyrabet
naklady na jednu kozu > 200 kc -> vyroba koz by byla ztratova

O tom, jestli se do vyroby statku pustim, rozhodne to, jestli jsou moji zakaznici ochotni za kozu zaplatit vice penez, nez kolik jich utratim pri vyrobe onoho statku. Jinymi slovy, pro moje zakazniky predstavuje jedna koza hodnotu 200 kc (presnejsi by bylo rici, ze se nachazi na jejich preferencni skale na vyssim miste nez onech 200 kc).
Kdyz budou moje naklady na vyrobu jedny kozy 5 kc, vydelam na tom majlant, protoze je muzu prodavat za 200 kc.
Kdyz budou moje naklady 1000 kc, i presto ma jedna koza stale hodnotu 200 kc a za vic se mi ji nepodari prodat. Co je na tom tak tezkyho pochopit?

O´ Pruz

Re: re opruz

Pokud jste při smyslech, tak druhou kozu s nákladem 1000Kč prodejnou za 200kč nevyrobíte a plyšové koza zaniknou.

Je vcelku zajímavé, že všichni osvícení si vyberou vcelku dostatečně pitomý příklad a ještě pitoměji argumentují.

Prostě držím vám palce ve výrobě koz.

jan zverina

Re: Re: re opruz

Uživatel O´ Pruz napsal:

Pokud jste při smyslech, tak druhou kozu s nákladem 1000Kč prodejnou za 200kč nevyrobíte a plyšové koza zaniknou.

Je vcelku zajímavé, že všichni osvícení si vyberou vcelku dostatečně pitomý příklad a ještě pitoměji argumentují.

Prostě držím vám palce ve výrobě koz.


Takze se shodujeme v tom, ze se na trhu nebudou prodavat vyrobky, jejichz prodejni cena nepokryje plne vynalozene naklady. Jak ale muze mit pdole Vas statek nizsi prodejni cenu (hodnotu) nez naklady na jeho produkci? To se asi ta prodejni cena odviji od neceho jineho nez od nakladu. Jinak by musela byt za vsech okolnosti vyssi nez nebo rovna nakladum...

gofry

O´Pruz

Problém je, že my o koze, ty o voze.

My uvažujeme nad tým, ako vôbec vzniká cena. Ty uvažuješ nad tým, či sa ti vyplatí niečo predávať, ak už tá cena existuje. Tvoj výpočet slúži len k určeniu, či sa ti pri už existujúcej cene vyplatí vyrábať alebo nie. Ale o tom sa my vôbec nebavíme. My sa bavíme o tom, ako vôbec vzniká tá cena, voči ktorej pomeruješ svoje náklady. Nesúhlasíš s niečím úplne iným, než čo my tvrdíme.

O´ Pruz

Re: Re: Re: re opruz

Jo, vím kam mne chcete dotlačit, nepodaří se.

Pokud máte představu, že je možné tvořit cenu jinak než oceněním předcházejících nákladů, nebráním vám v tom.

Vřele doporučuji, hned zítra zastavit se na benzince a utvořit si cenu, a ať to máte příjemný, tak na 20Kč.-/litr.

Roman2

Re Opruz

Takovou cenu můžu prodavači na pumpě navrhnout. On ji nepřijme a já pak budu mít 2 možnosti:
a) koupím benzín za 35 Kč
b) prodám auto a budu jezdit na kole
Nikdo tu nepopírá, že podnikatel počítá náklady a na základě nákladů stanovuje POTENCIÁLNÍ cenu. REÁLNOU cenu ovšem stanovuje spotřebitel svojí (ne)ochotou nakupovat a o k tomu článek směřuje.
Až budou náklady na výrobu benzínu takové, že by výrobce prodával litr za 1000 Kč, kupoval byste ho? Já ne, vy asi taky ne a výrobce by taky asi nebyl tak hloupej, aby se ho snažil za takovou cenu vůbec nabízet.

gofry

Re: Re: Re: Re: re opruz

Uživatel O´ Pruz napsal:

Pokud máte představu, že je možné tvořit cenu jinak než oceněním předcházejících nákladů, nebráním vám v tom.
Dajme tomu, že máš pravdu. Ako určíš cenu predchádzajúcich nákladov? Reťazec nákladov celkom isto nie je nekonečný. Tj. nejaký náklad musí byť úplne prvý, ktorý už z iných nákladov nepozostáva. Ako sa určí jeho cena?

O´ Pruz

Re: Re Opruz

No nevím, na té benzince je ta cena NEPOTENCIÁLNÍ a vcelku obstojně REÁLNÁ.

Pokud bychom uvažovali o spoluvytváření ceny, či omezování cenové rozpínavosti prodejce, pak se bezesporu shodneme.

Ale jinak jsem hluboce přesvědčen, že kupující tahá za kratší půlku oné pomyslné stany provazu.

Prosím odhlédněme od toho, když pěstitel prodává svoji, s láskou vypěstovanou, úrodu.

Re: Re: Re Opruz

Uživatel O´ Pruz napsal:



Pokud bychom uvažovali o spoluvytváření ceny, či omezování cenové rozpínavosti prodejce, pak se bezesporu shodneme.

Ale jinak jsem hluboce přesvědčen, že kupující tahá za kratší půlku oné pomyslné stany provazu.


Krásná zkušenost ze socialismu.

Pokud jsem koupil, dokázal jsem, že to byla ze všech mých možností ta nejlepší volba bez ohledu na řeči kolem. A nebo se mohu i právně bránit, že jednám pod nátlakem a smlouva je neplatná. Někdo mi vnucuje něco, co za navrhovanou cenu nechci a donutil mě k tomu.
A nebo je tu druhá možnost, v socialismu je většina možnosti jak jinak řešit problém zakázána a potom, by se dalo nějak uvažovat, že kupec je chudák. Socialismus je systém, kde spotřebitel opravdu tahá za kratší konec.

Re: Re: Re Opruz

Uživatel O´ Pruz napsal:

No nevím, na té benzince je ta cena NEPOTENCIÁLNÍ a vcelku obstojně REÁLNÁ.


Ale jinak jsem hluboce přesvědčen, že kupující tahá za kratší půlku oné pomyslné stany provazu.

.


Krásně absurdní výrok z pohledu celku. Prodavač (dodavatel) taky nakupuje, takže taky tahá za kratší konec atd, takže kdo tahá za další konec? Zřejmě majitele původních lidských i nelidských faktorů (tedy i zaměstnanci), Tento výrok vyjadřuje pouze o pocitech pisatele při nákupu. Záleží na tom, jak chápe ten "provaz" a podle toho vyjdou najevo "hluboce přesvědčivé pravdy".
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed