Komentáře k článku Vlastníctvo, skvelé riešenie problémov (2/2)

13. července 2011 16:28:08 | reagovat

Robert-Antonio

Vstup do soukromých oblastí

1. Jakým způsobem bude majitel vybírat "svůj čtvrtcent denně" a jak zabrání černým pasažérům aby do oblasti vstupovalli zdarma? Oplotí si celou oblast a nechá jen pár bran s mýtnými pokladnami?

2. Co s omezením vlastnictví, které vzniklo v současné a historické době, před nástupem libertariánského ideálu? Budete je akceptovat ve formě věcného břemene na konkrétní pozemek nebo všechna dosavadní omezení jsou podle vás špatná a musí být zrušena.
Např. volný vstup veřejnosti do lesů - ten akceptuje každý majitel lesa a v době koupě pozemku byl obsažen v nižší ceně pozemku. Nebo územní plán, který povoluje na daném pozemku pouze zeleň - toto omezení zasahuje cenu jak pozemku pod zelení, tak okolních domů - v případě jeho zrušení by majitel zeleně zhodnotil svůj pozemek na úkor majitelů okolních domů.

15. července 2011 01:22:30 | reagovat

Peter

Re: Vstup do soukromých oblastí

Neviem si ani len predstavit ako by taka spolocnost fungovala a myslim si ze je osudovou domyslavostou sa o to co i len pokusat, akekolvek riesenie s ktorym prideme my ako jednotlivci bude daleko zaostale a neefektivne oproti tomu, s cim mozu prist miliony spolupracujucich ludi (kazdy motivovany sebeckym cielom) - tzv. trh. (a za taky isty povazujem postoj ludi ktori prichadzaju so zoznamom dovodov preco by taka spolocnost nemohla fungovat). Napriek tomu kedze clovek je extremne racionalny tvor mnohi ludia potrebuju aspon pre predstavivost vidiet priklad, akym by bolo nieco take mozno (sam som svoju nedoveru voci bezstatnej spolocnosti prekonal az po precitani nespocetnych textov ako je napr. teno, ktory bol uverejneny na Mises.cz).

Preto sa pokusim aspon o niekolko moznych prikladov:

"1. Jakým způsobem bude majitel vybírat "svůj čtvrtcent denně" a jak zabrání černým pasažérům aby do oblasti vstupovalli zdarma? Oplotí si celou oblast a nechá jen pár bran s mýtnými pokladnami?"

- napada ma niekolko moznosti - prvym faktorom by bola neexistencia priestrannych statnych ulic, ciest, parkov... preto by po tychto statkoch existoval vysoky dopyt (ak je to teda co, co ludia naozaj chcu) a zacali by ho teda ponukat sukromne spolocnosti, ktore, ako je beznou praxou uz aj v dnesnej, sukromne vlastnictvo nie az tak respektujucej spolocosti - vymienaju svoje tovary a sluzby za dobrovolne platby (preto nie je namieste obava o novodobu formu dane a pod.) Iste by existovali aj priestori oplotene plotom so vstupnymi mytnymi branami (skor by islo o platenie SMS kou bez mytnych bran) ale osobne si viem predstavit ovela efektivnejsie trhove riesenie, ktore mozme v niektorych oblastiach vidiet uz dnes a to je komercne financovanie (na sposob dnesnych sluzieb ktore su financovane z reklamy ako TV, web stranky, sporty a pod) popripade na sposob dnesnych nakupnych centier, ktore uz dnes maju podobu malych miest. A po tretie produktivne priestori na styl Batovych miest, kde spolocnosti pre svojich zamestancov poskytuju zivotny priestor, skolky, parky, ubytovanie...
V zabraneni ciernych pasazierov v systeme absolutneho sukromneho vlastnictva nevidim ziadny problem, kedze vlastnik ma absolutne pravo vpustit alebo vyhostit kohokolvek zo svojho pozemku (tak ako dnes mate pravo vpustit/nevpustit kohokolvke do svojho bytu).

2. Co s omezením vlastnictví, které vzniklo v současné a historické době, před nástupem libertariánského ideálu?
- zaujimava otazka, len by som poopravil ze nejde o ideal ale jedine moralne riesenie, tak ako je to popisane v clanku, ak odsudzujeme kradez (aj tu vo forme dane) a otroctvo (aj to vo forme vlady).
"Budete je akceptovat..." - myslim ze v clanku je velmi podrobne vysvetlene preco system absolutneho sukromneho vlastnictva prostrednictvom sukromnych rozhodcovskych spolocnosti poskytne tak spravodlive rozhodnutia, ake je len v ludksej spolocnosti mozne. Preto na tuto otazku neexistuje dopredu odpoved. (Tak ako Adam Smith nemusel predvidat hodnotu akcii Microsoftu v 21. storoci na to, aby prisiel k zaveru ze obchod obohacuje obe strany, inak by sa neuskutocnil).

"Např. volný vstup veřejnosti do lesů..." - nic ako verejnost neexistuje - do kazdeho lesa vstupuju konkretni ludia, vacsinou su to konkretni ludia z blizkeho okolia, vo frekvetnovanejsich loklitach sukromni turisti. Ak je po takomto druhu sluzby dopyt, nevidim dovod preco by nebola na trhu dostupna (ked uz mozme mat aj dotykove telefony ktore su podla mna narocnejsie na vyvoj a produkciu).

"Nebo územní plán, který povoluje na daném pozemku pouze zeleň " - obavam sa ze ten kto tu zelen "povoluje" bude musiet najprv pred sudom dokazat svoje vlastnicke pravo na tieto pozemky, inak nejde o nic ine ako keby som ja mojmu susedovi zakazoval jest zemiaky, lebo podla mna mu skodia.

Kazdopadne je to velmi zaujimava tema preto uvitam akukolvek diskusiu.

15. července 2011 13:46:19 | reagovat

Anderson

Re: Re: Vstup do soukromých oblastí

Peter - souhlasím, je to skvělé téma na diskuzi, pokusím se tedy přispět také něčím malým :-) Bohužel je jak smísení s prací, tak „vykolíkování“ plotem ne zcela bezproblémové a současné „vlastnění“ státem to zrovna neulehčuje. :-)

"Nebo územní plán, který povoluje na daném pozemku pouze zeleň " - obavam sa ze ten kto tu zelen "povoluje" bude musiet najprv pred sudom dokazat svoje vlastnicke pravo na tieto pozemky, inak nejde o nic ine ako keby som ja mojmu susedovi zakazoval jest zemiaky, lebo podla mna mu skodia.

Tak pokud tam tu zeleň vysázel, je jeho a může o ní rozhodovat (což regulátor asi dělal těžko, ale můžeme to na chvilku předpokládat). Pokud tam bude chtít místo ní postavit cementárnu, nikdo nemá právo mu v tom bránit, pokud tím stavitel nebude narušovat práva majitelů okolních pozemků (nedovoleným vniknutím nebo nepřípustným obtěžováním). Určovat ale, že tam bude zeleň, protože jsou na to zvyklí a líbí se jim pohled do zeleně nemohou. Stejně jako nemohou nutit souseda, aby si opravil svojí barabiznu, protože to hyzdí celou čtvrť a snižuje to cenu jejich nemovitostí. :-)

Pokud si té zeleně tak cení, jistě není problém se společně domluvit, parcelu se zelení koupit a nikdo jim pak nemá právo s ní nic dělat.

"Např. volný vstup veřejnosti do lesů..."

Tak předpokládejme, že se o ten les někdo stará nebo ho vysázel - protože jak jinak by k němu také získal práva, že. A předpokládejme, že ho využívá na produkci dřeva. Koliduje s tím nějak vstup houbaře? Já v tom nevidím problém. Problém bych viděl, kdyby v tom lese (i přirozeně vzniklém) někdo pěstoval houby, ostružiny a lesní jahody. Pak má přirozeně právo nejen na tyto plody, ale i na nekácení lesa (tím by byl totiž znemožněn růst těch hub a dalšího). Má také právo, aby mu tam nikdo ty houby nesbíral, ale např. proč by si babička neodnesla trochu klestí, když tím nepoškodí jeho produkci? Nebo proč by tam někdo nešel na procházku? :-)

18. července 2011 20:22:26 | reagovat

Robert-Antonio

Re: Re: Re: Vstup do soukromých oblastí

Ad vstup do lesů:

To je věčný problém s vlastnictvím přírodních zdrojů - pokud si přisvojím doposud nevlastněný kus přírody, mám plný nárok na pozemek (a nikdo jiný sem nesmí bez mého svolení vstoupit, stejně jako nesmí vstoupit na moji zahradu) anebo jen nárok na zdroje, které z něho těžím (tj. mám právo zde kácet stromy, ale ostatní lidé sem mohou vstupovat, pokud mi v kácení nebrání)? Volný vstup do lesů je příklad kodifikovaného zvykového práva - lidé chodili do (soukromých) lesů odjakživa, takže bychom mohli říci, že si "vyhomesteadovali" právo na průchod lesem. Jenže co když se majitel lesa rozhodne les vykácet a místo něj postavit oplocenou zahradu? Porušil tím právo ostatních na průchod lesem nebo jen legálně využívá svého majetku?
Jojo, princip homesteadingu není tak jednoduchý, jak by se zdál :)

Ad územní plán:

Na zrušení územního omezení na zeleň má nárok pouze ten člověk, během jehož vlastnictví územní omezení vzniklo. Všichni další majitelé kupovali park již zatížený tímto omezením, a díky tomu ho koupili levněji nežli stavební parcelu. Je to analogické s ekologickou zátěži - kdo koupí pozemek u kouřící fabriky, nemá nárok se dodatečně soudit s fabrikou za poškozování svého majetku.
Nenajde-li se tedy člověk, který byl poškozen vznikem územního omezení, je logické, aby se územní omezení transformovalo do věcného břemene. Jenže je otázka, kdo bude vlastníkem takového věcného břemene, tj. s kým by se majitel parku měl dohodnout, pokud by na tomto pozemku chtěl stavět.

31. července 2011 01:40:58 | reagovat

Juraj Šeffer

Re: Re: Vstup do soukromých oblastí

Uživatel Peter napsal:

napada ma niekolko moznosti

Ako uz Peter napisal, chicet presne opisat co sa stane a ako budu taketo sluzby poskytovane je nemozne. Mozeme sa sa vsak zaoberat touto otazkou pomocou praxeologie.

Co sa tyka ulic, myslim si ze by to bola zmes roznych pristupov. Obchody potrebuju pristup verejnosti, je mozne ze by to boli oni kto by platil za "ochodnu". Sukromne rezidentne oblasti by opat potrebovali pristupovu cestu a taketo sluzby by boli mozno zahrnute v najomnych ci predajnych zmluvach danych nehnutelnosti resp. sucastou sluzby developerov. Dalsim riesenim moze byt existencia spolocnosti ktore nie su geograficky limitovane a za poplatok umoznuju pouzivanie ciest a ulic inych spolocnosti - akysi "listok" ktory plati pre viacerych prevadzkovatelov naraz. Dnes je situacia pre taketo riesenia ovela priaznivejsia vdaka technologiam.

Ohladne zamedzenia pristupu neziaducim osobam, samozrejme, ako u vsetkeho, uplne zamedzit pristup sa zrejme takmer nebude dat a ani to nebude v zaujme poskytovatela sluzby pretoze by za prve odradzali potencionalnych zakaznikov obtazovanim a za druhe by zvysovali vlastne naklady dokladnou kontrolou. Mozno to bude riesene formou pokuty a nasledneho zaznamu v registri priestupkov ktory bude zdielany medzi spolocnostami.

přidat komentář zpět na článek