Komentáře k článku Základní fakta o penězích

03. srpna 2020 10:08:54 | reagovat

Jak autor píše, peníze vznikají úvěrovou expanzí bank. Úvěry se ale poskytují za nějakým účelem (investice, spotřeba), nejsou generovány exogenně, ale endogenně. Úvěrová emise peněz je tedy pouhé (endogenní) uspokojení poptávky po penězích, potažmo po produktu, který musí být obvykle nově vytvořen. Novým úvěrem nové peníze vznikají, jeho splácením zase zanikají. Komerční banky pak ve vlastním zájmu dohlížejí na to, aby úvěry šly na smysluplné účely a nedefaultovaly. S tím nemám problém, systém umožňuje pružnější fungování celé ekonomiky oproti deflačním systémům.

Problém nastává samozřejmě v okamžiku, kdy je úvěrová expanze nadměrná, potávaný produkt vyšší než potenciál, nebo pokud je poptávka zacílena na obzvláště nepružný trh, jako např. bydlení. Od toho je centrální banka, která má v popisu práce tvorbu úvěrových peněz podporovat či brzdit podle toho, v jaké fázi cyklu se nacházíme. To, že CB dopustí vznik např. nemovitostní bubliny, je problém nastavení parametrů, nikoliv nefunkčnosti systému. Další problém nastane, pokud budou centrální banky nakupovat dluhopisy států či firem s dlouhou splatností. Čím delší splatnost, tím vyšší potenciální monetizace dluhů to je, a jakmile by CB koupila perpetuitní dluhopis, pak tu máme 100% monetizaci s inflačními dopady. To se ale zatím naštěstí nestalo.

O tom, že peníze v zásadě dýchají s ekonomikou svědčí i to, že nazdory rapidnímu kvantitativnímu uvolňování se ekonomický růst ani inflace nedostavily. Samoté uvolnění likvidity ze strany CB zkrátka není motor inflace. Bez touhy spotřebovávat či investovat, tj. bez poptávky, se peníze do reálné ekonomiky nedostanou. Jinými slovy, je na oslovi, zda vůbec, a jak moc se rozhodne ze studánky pít.

07. srpna 2020 16:20:52 | reagovat

libertarian

peniaze a "peniaze"

Pan Horák si mohol ušetriť námahu s písaním. Na tuto tému je spusta článkov a kníh od klasikov ekonomie, hlavne rakuskej.
To, čo by mohlo byť istým prínosom, nadhodnotou, by bolo poukázať na to, ako sa dnešné tzv. peniaze odklonili od KLASICKEJ úlohy a klasických vlastností skutočných peňazí. Napr. poukázať na to, že dnešné tzv. peniaze sú vlastne iba akési dlžobné úpisy emitované niekým, kto si prisvojil právo "tvorby peňazí".
Dnešným tzv. peniazom chýba HLAVNÁ vlastnosť skutočných peňazí. Chýba im vzácnosť. Nemali by byť (ale sú) voľne vyrobiteľné.

Pokiaľ by autor popísal a detailnejšie rozviedol tieto okolnosti, snáď by sa v diskusii neobjavili bludy a štátna demagogia.

10. srpna 2020 13:59:15 | reagovat

Jan Altman

Re: Peníze dýchají s ekonomikou

Pouhé uspokojení poptávky po penězích?

Ona ale poptávka po penězích je nekonečná - já chci rozhodně více, než mám a vy předpokládám také. Umím si navymýšlet prakticky neomezené množství investic (akcie, nemovitosti, zlato, bitcoin, obrazy, starožitné kapesní hodinky, ...) do kterých bych rád investoval (a věřím, že převážně úspěšně), pokud bych mohl dostat peníze za nízký úrok.

Poptávku po penězích reguluje to, co reguluje poptávku po čemkoli jiném: cena.
Pokud se bude půjčovat za úrok +20%pa, tak bude poptávka relativně nízká (pro pořádek mluvme o reálném a ne nominálním úroku - při inflaci 30% by poptávka samozřejmě byla i po penězích s úrokem 20%).

Pokud se bude půjčovat za +5%pa, tak bude poptávka po penězích taková "střední", za 0%pa bude obrovská a za -2%pa gigantická.

Čím nižší úrok bude, tím více subjektů si bude půjčovat (a kupovat ze ně ty investiční instrumenty) a díky těm nákupům půjde jejich cena nahoru, takže prakticky nepůjde prodělat.

Aby mohl úrok fungovat jako "cena peněz", nesmí se v systému podvádět. Nesmíme tvrdit, že nabídka peněz je prakticky nekonečná (jak by asi mohl fungovat trh s čímkoli, pokud bychom předstírali, že nabídka je neomezená?). Musíme přistoupit na to, že nabídkou peněz mohou být pouze něčí úspory. A pak rovnovážná úroková míra je ta, při které se vyrovnají objemy poptávaných peněz (úvěry) a nabízených peněz (úspory).

10. srpna 2020 14:00:23 | reagovat

Jan Altman

Re: peniaze a "peniaze"

Dnes se hlavně naplno rozebíhá MMT, takže vše myslím nabere spád...

10. srpna 2020 15:13:52 | reagovat

libertarian

Re: peniaze a "peniaze"

MMT je toto ???
Argument pre Modernú menovú teóriu prvýkrát uviedol Warren Mosler v 90-tych rokoch. Je to pomerne jednoduché: vládne výdavky nie sú obmedzené príjmami. Dane fungujú iba na reguláciu dopytu, a tým aj inflácie, vládne pôžičky fungujú iba na reguláciu úrokových sadzieb. Štátne pokladnice môžu vytvárať a míňať toľko peňazí, koľko chcú, na stimuláciu rastu, najmä ak ekonomika nemá dostatočný výkon. A keď inflácia prudko vzrastie, prostredníctvom daní sa peniaze z ekonomiky stiahnu.

- Ak je to toto, tak to nie je nič celkom nové, iba legalizécia dnešnej reality.
Ano, ten krach sa hodne urýchli. Našťastie, som nachystaný.

10. srpna 2020 16:06:23 | reagovat

libertarian

Re: peniaze a "peniaze"

urivok je z článku :
https://openiazoch.zoznam.sk/cl/205027/MMT-Nie-je-moderna-nie-je-menova-a-nie-je-to-ani-teoria

- myslím, že dobrý, obohacujuci článok.

13. srpna 2020 09:25:16 | reagovat

Jirka88

Re: Peníze dýchají s ekonomikou

Poptávka po penězích může být v tomto smyslu nekonečná, ale žádná banka vám na starožitné kapesní hodinky nebo na nákup akcií nepůjčí. Úlohou bank je poskytovat úvěry na produktivní investice, a odfiltrovat ty nesmyslné (nerentabilní) žádosti o úvěry. Ano, pak jsou i spotřebitelské neúčelové úvěry, ovšem i ty musí být splatitelné, tedy odpovídat příjmům žadatele o úvěr. Banky tvoří peníze „z ničeho“, ovšem v principu (většinou) na smysluplné účely. A díky tomu peníze dýchají s ekonomikou. Proč dnes při historicky nejnižších úvěrech nezažíváme obří investiční boom? Nikoliv kvůli omezenému objemu peněz, ale kvůli omezeným investičním příležitostem. Investice (vč. zásob a cenností) se z celosvětového hlediska přesně rovnají úsporám. Ovšem peníze válející se na účtech bank nejsou úspory, jen technická likvidita, která se v úspory a investice může, ale i nemusí proměnit.

Nemovitosti problémem jsou, tam politika CB nejspíš selhává. K aktuální politice extrémně uvolněné měnové politiky jsem spíše kritický, ale systém jako celek mi přijde OK.

13. srpna 2020 12:02:19 | reagovat

Jan Altman

Re: Peníze dýchají s ekonomikou

Vím o hodně lidech, kteří si stavěli dům, měli na stavbu dost vlastních peněz, ale přesto si vzali hypo a ty peníze raději investovali, třeba právě do starožitností.
Vím o hodně lidech, kteří mají s přehledem na to si auto koupit za peníze vysázené na dřevo, ale raději si ho vezmou na leasing a peníze investují (třeba do zlata, akcií, bitcoinu, ...).
V USA si firmy běžně berou úvěry, případně vydávají dluhopisy a za ty peníze pak zpět vykupují vlastní akcie. Díky tomu akcie jdou nahoru a manageři si vyplatí tučné odměny (stejně tak i drobní akcionáři pak mají pocit, že jsou bohatší a víc utrácejí) a za ty si nakoupí všemožné zboží (které pak logicky jde s cenou nahoru), nebo ty peníze investují - opět třeba i do něčeho co vy a nebo banky nepovažují za "smysluplné", přesto i ty banky přispívají k tomu, že se do toho investuje stále více.
O nákupech firemních dluhopisů (či dokonce akcií) centrálními bankami v některých zemích ani nemluvě. Stejně tak "ani nemluvě" o nákupu prašivých eurodluhopisů ze strany ČNB v objemu 2000 miliard (tedy za nově vytvořené 2 biliony), které nám znehodnotily úspory a zvedly ceny dovozového zboží (čili i celkovou cenovou hladinu). A podpořily rally na eurodluhopisech, které by v tržním prostředí spíše byly považované za junk.

Neřekl bych, že intervence ČNB, masivní QE (ECB, FED), manipulace úrokových měr směrem dolů, vykupování dluhopisů a akcií za nově vytvořené peníze, atd... je nějaké přirozené tržní "dýchání peněz s ekonomikou". Není jím ani 500mld sekera české vlády, ani 750mld EUR sekera bruselské vlády (obě dříve či později skončí v rozvaze centrálních bank).

20. srpna 2020 10:34:29 | reagovat

Jirka88

re

Zkusím to trochu rozebrat.

„Vím o hodně lidech, kteří si stavěli dům, měli na stavbu dost vlastních peněz, ale přesto si vzali hypo a ty peníze raději investovali, třeba právě do starožitností. Vím o hodně lidech, kteří mají s přehledem na to si auto koupit za peníze vysázené na dřevo, ale raději si ho vezmou na leasing a peníze investují (třeba do zlata, akcií, bitcoinu, ...)“

To bych řekl, že nevadí. Lidi investovali do starožitností svoje úspory, nikoliv nově emitované peníze. Nové peníze vznikly hypotékou, což problém být může ale nemusí – pokud je postaven nový dům, pak jde proti novým penězům růst produktu. Ale samozřejmě, nákup na hypotéku tlačí ceny nárazově nahoru, splácení hypotéky v dlouhém období zase postupně dolů. Dříve, když se muselo na dům nejprve dlouho šetřit, tlačilo spoření ceny naopak dlouhodobě dolů, a pak až nákup nárazově nahoru. Ale ano, levné hypotéky jsou aktuálně problém, to lze ale řešit v rámci stávajícího systému, makroobezřetnostní politiky vzhledem k fázi ekonomického cyklu…

„V USA si firmy běžně berou úvěry, případně vydávají dluhopisy a za ty peníze pak zpět vykupují vlastní akcie...“

Výkup vlastních akcií je velké téma a je otázkou, zda by nemělo být zakázané (jako bylo v USA před Reaganem). Je to problém v souvislosti s manipulací trhem, a dále je to prostředek zadržování korporátních úspor - firma úspory neproinvestuje, nevyplatí na dividendách, nevyplácí mzdy, ale hromadí cash či vlastní akcie. Ovšem investor, od kterého akcie zpět vykoupí, může tyto prostředky do ekonomiky uvolnit sám… Protože korporátní sektor již dnes není globálním dlužníkem, ale věřitelem, viděl bych zadržování úspor jako důležitější problém. Pokud jde o to, že (některé) firmy vykupují vlastní akcie na dluh, pak v případě a) financování prostřednictvím emise dluhopisů pro soukromé investory nejde o emisi nových peněz (nákup akcií je financován úsporami toho, do dluhopisy kupuje). Problém může být, pokud b) dluhopisy vykoupí centrální banka nebo c) odkup akcií financují banky (emise úvěrových peněz). Nevím o tom, zda komerční banky v zahraničí standardně financují spekulace na finančních trzích, to se mi nezdá, ale dejme tomu, a souhlas, že je to špatně. V obou případech ale platí, že úvěrem peníze vznikají, a splácením zanikají, takže vždy jde o dočasnou emisi peněz. Nejsem zastánce nákupu státních či korporátních dluhopisů ze strany centrálních bank. Ovšem o „monetizaci“ dluhu se jedná vždy do té míry, jaká je délka splatnosti dluhopisu (jaká je průměrná splatnost nevím, 2 roky? určitě ne 20 let..). A i před splatností lze dluhopisy prodat (byť možná se ztrátou), a (aspoň většinu) emitovaných peněz stáhnout z ekonomiky, pokud tvoří nežádoucí inflační tlaky. Permanentní monetizace by vyžadovala nákup perpetuitního dluhopisu, a nebo nekonečné rolování (inflační tlaky by ale centrálním bankám zabránily v nekonečném rolování). Ale ano, výkupy vlastních akcií, nákupy dluhopisů centrálními bankami a související deformace trhů jsou problém, nefandím tomu. To lze ale opět řešit v rámci stávajícího systému.

„Stejně tak "ani nemluvě" o nákupu prašivých eurodluhopisů ze strany ČNB v objemu 2000 miliard (tedy za nově vytvořené 2 biliony), které nám znehodnotily úspory a zvedly ceny dovozového zboží (čili i celkovou cenovou hladinu). A podpořily rally na eurodluhopisech, které by v tržním prostředí spíše byly považované za junk“

Osobně bych do státních dluhopisů z principu peníze nedával, je to z většiny transfer úspor jednoho do spotřeby druhého, nikoliv transfer úspor do investic. Nicméně státní dluhopisy byly vždy v historii považovány za bezpečný přístav, bez ohledu na centrální banky. Po případném státním bankrotu ze brzy vesele prodávaly dál. Tím neříkám, že je to dobře. ČNB emitovala koruny a kupovala zahraniční cenné papíry (které považuje za bezpečné, nikoliv junk), tím tlačila korunu dolů a inflaci nahoru. Až je jednou prodá, nebo vyprší splatnost, bude to tlačit korunu nahoru a inflaci dolů. Opět netvrdím, že devizové intervence byly správně, a nehodnotím, do jakých aktiv je správnější devizové rezervy investovat (výsledný mix musí být ale především likvidní a bezpečný).

24. září 2020 13:18:14 | reagovat

Urza

test komentářů

V důsledku technických problémů u mého poskytovatele hostingu nešly vkládat komentáře; jde to teď?

přidat komentář zpět na článek

Mises.cz