Mises.cz

Mises.cz

Dějiny 12.4. - Richard Cantillon – Nejistota a podnikatel

Jeden z pozoruhodných přínosů Richarda Cantillona k ekonomickému myšlení je skutečnost, že byl první, kdo zdůraznil a analyzoval osobu podnikatele.

[Tento článek je kapitolou knihy Murrayho N. Rothbarda „Ekonomické myšlení před Adamem Smithem: Dějiny ekonomického myšlení pohledem Rakouské školy“. Všechny dosud vydané kapitoly naleznete v sekci Literatura.]

Jeden z pozoruhodných přínosů Richarda Cantillona k ekonomickému myšlení je skutečnost, že byl první, kdo zdůraznil a analyzoval osobu podnikatele. [1] Pro tohoto obchodníka z reálného světa, bankéře a spekulanta by bylo nemyslitelné upadnout do ricardiánské, walrasovské či neoklasické pasti předpokladu, že je trh charakterizován dokonalou informovaností a statickou jistotou. Skutečný trh je prolnut nejistotou a je to právě byznysmen, podnikatel, jehož funkcí je najít a podstoupit nejistotu skrze investice, platbu výdajů a následné doufání v zisk. Zisky jsou tedy odměnou za úspěšné předpovědi, za úspěšné podstoupení nejistoty v procesu výroby. Je zásadní, že Smith a Ricardo a Walras (klasici a neoklasici) předpokládali ekonomiku věčně ve stavu dlouhodobé rovnováhy, což osudně zapomíná na skutečný svět plný nejistoty. Místo toho se soustředí na svět, kde se bohdá nic nezmění a kde tedy existuje dokonalá jistota a informovanost o současnosti a budoucnosti.

Cantillon rozděluje výrobce v tržní ekonomice do dvou tříd: „najatí lidé“, kteří dostávají fixní mzdy či fixní pozemkové renty, a na podnikatele bez fixních, jistých výdělků. Podnikatel farmář nese riziko fixních nákladů výroby a nejistých prodejních cen a stejně tak obchodník či výrobce platí podobné fixní náklady a spoléhá na nejisté výdělky. Vyjma těch, kteří pouze prodávají „svou vlastní práci“, musí podnikatelé na trhu vynaložit peníze, které jsou poté „fixní“ či z jejich pohledu dané. Jelikož jsou však prodeje a prodejní ceny nejisté a nejsou fixní, příjem z podnikání je nejistý.

Cantillon taktéž viděl, že všudypřítomná nejistota, kterou podnikatelé podstupují, je částečně důsledkem decentralizovaného trhu. Ve světě jednoho monopolního vlastníka rozhoduje o cenách a výrobě pouze on a existuje tak pouze málo podnikatelské nejistoty. Avšak ve skutečném světě čelí decentralizovaní podnikatelé obrovské nejistotě a musí podstoupit její rizika. Pro Cantillona šla soutěž a podnikatelství ruku v ruce.

Stejně jako u Franka Knighta a moderních rakouských ekonomů se teorie podnikatelství zaměřila na funkci podnikatele, na jeho roli v podstupování nejistoty na trhu spíše než na charakteristiky jeho osobnosti, jak tomu bylo u Josepha Schumpetera.

Cantillonův koncept také předbíhá von Misese a moderní rakouské ekonomy v dalším aspektu – podnikatel nepůsobí jako destruktivní síla (jak by řekl Schumpeter), ale jeho funkcí je přibližovat trh rovnováze. Úspěšným předvídáním a investováním zdrojů v budoucnosti pomáhá podnikatel upravit a srovnat nabídku a poptávku na různých trzích.

Profesor Tarascio upozorňuje, že byl Cantillonův průkopnický pohled na všudypřítomnou nejistotu na trhu z velké části zapomenut a před dávnou dobou vypuštěn z ekonomického mylšení, než byl nezávisle znovuobjeven ve dvacátém století Knightem a moderními rakouskými ekonomy, jako byl Ludwig von Mises či F. A. Hayek. Avšak profesor O’Mahony ironicky poznamenává: „Uznáním [Cantillonova] přínosu v rozpoznání nejistoty tak, jak to činí ze svého současného pohledu profesor Tarascio, je tak spíše odrazem kapacity mnoha současných ekonomů ignorovat nejistotu, což je spíše ukázkou jejich bizarnosti než oceněním Cantillonovy jasnozřivosti.“

Bizarní to může být, ale není na tom nic nevysvětlitelného. Jak sám profesor O’Mahony dobře chápe, současná ekonomie je souborem formálních modelů a rovnic sloužících k plnému popsání lidského chování, přinejmenším v ekonomickém prostředí. Neexistuje žádný způsob, jak do matematických modelů vtlačit nejistotu. Jak to říká O’Mahony, člověk by se mohl „ptát, zda vůbec může být podnikatelská činnost z podstaty věci vložena do formálních zobrazení a modelů. Pokud by mohla být, bylo by vůbec možné mluvit o nejistotě v pravém slova smyslu, a tedy i o podnikatelství samotném?“ Krátce řečeno, ekonomická teorie si musí vybrat mezi formálně elegantními, ale chybnými a zkreslujícími matematickými modely, a „slovní“ analýzou samotného skutečného lidského života.


[1] V Eseji, díle o pouhých 165 stranách, se Cantillon k podnikateli odkázal nejméně 110krát.

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed