Dějiny 12.5 - Richard Cantillon – Populační teorie

Mises.cz: 01. května 2014, Murray N. Rothbard (přidal Dominik Stroukal), komentářů: 0

[Tento článek je kapitolou knihy Murrayho N. Rothbarda „Ekonomické myšlení před Adamem Smithem: Dějiny ekonomického myšlení pohledem Rakouské školy“. Všechny dosud vydané kapitoly naleznete v sekci Literatura.]

Cantillonova teorie mezd je závislá na obyvatelstvu stejně jako v Bohatství národů Adama Smithe, který ji okopíroval téměř slovo od slova a která následně ovlivnila Malthusovu slavnou anti-populační hysterii. Cantillonova teorie mezd v dlouhém období se odvíjela od nabídky práce, která závisela na růstu množství obyvatel a jejich počtu. Oproti Malthusovi však Cantlillon předložil sofistikovanou analýzu determinantů populačního růstu.  Za zejména důležité označil přírodní zdroje, kulturní faktory a technologie. Prorocky viděl, že kolonizace Severní Ameriky nebude pouze nahrazením jedněch lidí jinými, ale že nové zemědělské technologie podpoří mnohem vyšší počet obyvatel na akr půdy. Tedy to, jak moc mohou být současné zdroje, půda a práce využity, záleží na technologii. Před kolonizací nebyla Severní Amerika „přelidněna“ indiány, jak si někteří mysleli, ale počet indiánů byl přizpůsoben dostupným zdrojům a technologii. Ve zkratce Cantillon předznamenal současnou teorii „optimální“ populace, kde má množství obyvatel tendenci přizpůsobit se nejproduktivnější úrovni vzhledem k dostupným zdrojům a technologiím.

Přestože Cantillon popsal pre-malthusiánskou domnělou tendenci lidí množit se „jak krysy ve stodole“ bez jakéhokoliv omezení, rozpoznal také, že náboženské a kulturní hodnoty mohou tyto tendence upravit. Nárůst poptávky po zemědělských výrobcích závislých na množství půdy, a ne počtu lidí, bude mít tendenci omezit poptávku po zemědělské práci, což nakonec sníží nabídku této práce a s ní i počet obyvatel. (Musíme pamatovat na to, že Cantillon psal v době, kdy pracovalo zdrcující množství obyvatel v zemědělství.) Nárůst poptávky po zemědělských výrobcích závislých na množství práce na druhou stranu zvýší poptávku po práci a následně i množství obyvatel. Jelikož žil Cantillon v době rozlehlých feudálních velkostatků, všimnul si, že preference spotřebitelů a společnosti a tedy i poptávka po zboží byly ovlivňovány preferencemi vyšší třídy.

Mělo by být poznamenáno, že Cantillon neobvykle sofistikovaným způsobem upozornil, že je mimo záběr ekonomické analýzy rozhodnout, zda je lepší mít více chudých lidí, nebo méně lidí s vyšším životním standardem – rozhodnutí je na hodnotách lidí.

Profesor Tarascio upozorňuje, že Cantillonova populační analýza byla mnohem přesnější a modernější než analýza Smithe, Ricarda či Malthuse. Cantillon se nebál budoucí nezastavitelné populační exploze, jeho teoretický rámec byl zaměřen na současné kulturní změny malých rodin v industrializovaných zemích a na pravděpodobnost snížení populace v důsledku jakéhokoliv budoucího vyčerpání zdrojů. Cantillon například tvrdil, že když upadaly starověké civilizace, počet jejich obyvatel klesal s nimi. Počet obyvatel v Římě v Itálii například během 17 století klesnul z 25 na 6 miliónů.