12. února 2014 10:06:54 | reagovat
senil
senil
hehe, stejnej překlad jsem našel včera tady:http://www.epshark.cz/clanky/201402/c201402c04.php
Komentáře k článku Jak centrální banky způsobují nerovnost příjmů
http://www.epshark.cz/clanky/201402/c201402c04.php
HynekRk
Monopolizace
To je zajímavý pohled. Poněkud mně tam chybí v úvodu zmínka o monopolizačních praktikách a snaze vyřadit konkurenci, něco na způsob M. Olsona a jeho Vzestupu a pádu národů.Gewe, kde jste?
Matěj Šuster
"Skutečné primární příčiny rostoucí nerovnosti příjmů"
Většina odborné literatury na téma nerovnosti příjmů pochází od profesorů sociologie, kteří většinou jako příčiny tohoto jevu určují vliv moderních technologií, oslabenou moc odborů, pokles reálné hodnoty mezd a oblíbeným obětním beránkem je samozřejmě rostoucí význam Číny.
To všechno jsou faktory, které mohou hrát určitou roli, ale skutečnými primárními příčinami odlišnosti příjmů jsou dvě věci. Jedna je žádoucí, potřebná a oprávněná, druhá znamená pravý opak.
OK, dejme tomu, že akceptujeme Hollenbeckovo tvrzení, že expanzivní měnová politika centrální banky ("tištění peněz z ničeho") se aspoň nějakou měrou podílí na rostoucí nerovnosti příjmů Američanů.
Nicméně na základě čeho konkrétně vlastně autor může tvrdit, že právě toto je "skutečná, primární příčina" rostoucí nerovnosti příjmů v USA od roku 1975 (nebo r. 1979)?
V jeho článku není absolutně nic, co by ospravedlňovalo tento jeho kvantitativní odhad, že jde o důležitou (nejvýznamnější?) příčinu rostoucí příjmové nerovnosti. Jinými slovy, jeho kvantitativní odhad není v dotyčném článku vůbec ničím podložen.
senil
příčiny nerovnosti
Ostatní příčiny jako minimální mzda, odbory technologie moc smysl nedávají. Například v letech 1870-1914 nerovnost klesala, přitom minimální mzda neexistovala, odbory nebyli příliš silné a furt vznikali nové technologie. A životní úroveň rostla a nerovnost klesala. Težko přesně kvantifikovat jaký podíl hraje monetární politika, ale nelze pochybovat o tom, že politika FEDu přerozděluje neoprávněně příjmy směrem k nejbohatším.Matěj Šuster
Re: příčiny nerovnosti
Uživatel senil napsal:Ostatní příčiny jako minimální mzda, odbory technologie moc smysl nedávají. Například v letech 1870-1914 nerovnost klesala, přitom minimální mzda neexistovala, odbory nebyli příliš silné a furt vznikali nové technologie. A životní úroveň rostla a nerovnost klesala.
1/ O jaké zdroje se opírá vaše informace, že v letech 1870-1914 "nerovnost klesala"? Nikdy jsem se touto otázkou nezabýval, ale mám spíš vágní dojem, že nerovnost příjmů v USA v poslední čtvrtině 19. století spíš naopak rostla.
2/ Navíc v letech 1896-1914 díky technologickému pokroku při těžbě zlata (kyanidový proces) a "záplavě zlata z Jižní Afriky" peněžní zásoba i cenová hladina poměrně výrazně rostla - jak píše Milton Friedman v knize "Za vším hledej peníze" (str. 119): http://www.libinst.cz/Files/KqLFy4r2/profile/2603/friedman_penize_ocr.pdf
"V roce 1896 byla nebezpečím inflace a ne deflace. Záplava zlata z Jižní Afriky zvyšovala peněžní zásoby v zemích zlatého standardu a jedinou vyvažující silou v této době byl pokračující nárůst produktu. V roce 1914 byla cenová hladina ve Velké Británii o 17 procent vyšší a ve Spojených státech o 44 procent vyšší než v roce 1896."
3/ Po nástupu F.D. Roosevelta na prezidentský post americká peněžní zásoba také dost prudce rostla (1933-1945), jak to bylo s vývojem nerovnosti příjmů přesně nevím, ale mám za to, buď klesla nebo zůstala zhruba stabilní. To může naznačovat, že domnělá korelace mezi opuštěním posledních zbytků na zlato vázané měny v 70. letech a následného (o několik let později započatého) nárůstu nerovnosti příjmů může být nahodilá.
4/ Co se týče možných jiných vysvětlení rostoucí příjmové nerovnosti, takhle svůj pohled shrnuje např. Tyler Cowen, který tomuto tématu věnoval svou poslední knihu "Average is Over":
http://www.econtalk.org/archives/2013/09/tyler_cowen_on.html
"Two of the driving forces, one of them is simply the Internet and automation and the general rise of a new class of machines connected to computers and smart software. I think those extend the reach of the most productive workers and I would include smart phones and cell phones and better communications in that. So there are many more global markets and the people who are truly talented can sell to more people and sell to them with better marketing. That accounts for some of the increase on the upper end.
But at the same time, automation is replacing some jobs. But we don´t have the same kind of flexible economy that we´ve had in many times past. And I think on net you´ll see labor force participation rates are falling, so fewer people are working. And thus we are getting a lot of stagnation with the other income classes.
The other driving force behind this I think is globalization: that there are pressures which equalize wage rates of labor across countries. So there have been fantastic gains in India, China, as well as many other places, as you know. Much of this is positive-sum, but I think a lot of it is actually zero-sum. And there´s a kind of arbitrage applied to the price of labor, as there would be to, say, the price of apples.
So global inequality is way down; but within virtually every country inequality is very much up. If you look at the United Kingdom or Germany you´ll find most of the growth there has been in lower-wage jobs. And again, the typical or median wage of the last 10-12 years has slightly been going down."
Matěj Šuster
Re: příčiny nerovnosti
Uživatel senil napsal:Težko přesně kvantifikovat jaký podíl hraje monetární politika, ale nelze pochybovat o tom, že politika FEDu přerozděluje neoprávněně příjmy směrem k nejbohatším.
1/ Pokud je někdo čistý praxeolog, tak ve skutečnosti nemůže nikdy kvantifikovat nic. ;) Resp. jinak řečeno, praxeolog může tak maximálně říct, že ta či ona veličina bude aspoň o něco málo větší nebo menší, než by tomu bylo jinak, ale nemůže na základě praxeologie ani přibližně odhadnout, o kolik větší nebo menší bude. A zrovna tak nemůže na základě praxeologie ani posoudit, zda je něco kvantitativně významnou nebo kvantitativně zanedbatelnou příčinou nějakého empirického jevu.
Srov. George Selgin zde:
http://www.cato-unbound.org/2012/09/10/george-selgin/how-austrian-it
"But Mises’s belittlement of statistics, and econometrics especially, as mere “childish play with figures that does not contribute anything to the elucidation of the problems of economic reality,”[7] true as it may be for a very large share of econometric research, overlooks the fact that there is something between merely checking to see whether an occurrence satisfies all of the “contingent claims” needed to apply a particular theory to it, and pretending that you can construct economic theories using regression coefficients. What’s in between is trying to arrive at an informed estimate of just how much of any observed phenomenon an applicable theory explains and, when there are several equally applicable theories, their relative worth. By how much were interest rates driven below their “natural” levels as a result of the open-market purchases and discount rate reductions that took place between 1922 and 1928? How much additional investment activity can be attributed to the difference? How great was the substitution of more capital intensive or “roundabout” investment activities for less roundabout ones? (How, indeed, might one quantify roundaboutness?) How, finally, does the scale of consequences statistically attributable to the mechanism described by the Austrian theory compare to that attributable to, say, the monetarist theory, which blames the depression on monetary contraction?
To be sure, some self-styled Austrians have attempted to answer these and related questions. But in doing so, they can hardly be said to strictly heed Mises’s strictures concerning the limited relevance of statistics and econometrics for elucidating economic reality. And who will not suppose that, had it not been for those strictures, many more such attempts—and probably some more successful ones—might have been undertaken?
In short, while Mises and other Austrians have a point when they insist that “historical experience… can never falsify any [economic] theorem in the way a laboratory experiment can do with regard to the statements of the natural sciences,” they err in taking this to mean that experience—and experience captured in statistics especially—cannot tell us that some theories that are both logically valid and potentially pertinent are nevertheless false in the (common) sense meaning that they do not really explain what someone claims they explain, or explain far less than some alternative. And it is precisely when it comes to demonstrating the explanatory oomph of their theories that Austrians lag behind other sorts of economists."
2/ " nelze pochybovat o tom, že politika FEDu přerozděluje neoprávněně příjmy směrem k nejbohatším"
a/ I kdyby tomu tak bylo, míra tohoto přerozdělování a hlavně jeho podíl na rostoucí nerovnosti příjmů může být tak nízká, že je v praxi nerozlišitelná od nuly.
.b/ Navíc ale autor článku a mnozí další praxeologové mají tendenci věc podávat tak, jako kdyby centrální banky v západních státech nové peníze dávali prvním příjemcům "zdarma"; ve skutečnosti jde o směnu nových peněz za dluhopisy v rámci aukcí, a to obvykle za cenu, která se ve většině případů příliš neliší od tržní ceny těch dluhopisů (tj. majitelé dluhopisů by je za cca stejnou cenu mohli prodat komukoliv jinému, kdo má o jejich koupi zájem). To pak samo o sobě výrazně snižuje prostor pro to, aby mírná měnová expanze, která způsobuje předvídatelný nárůst cenové hladiny tempem třeba 2% ročně, způsobovala výraznější a systematické přerozdělování příjmu mezi tržními účastníky.
libertarian
Vybrali sme tú najhoršiu a aj najlepšiu.
V dnešnej Téme týždňa sme sa pozreli na menové politiky najväčších centrálnych bánk na svete. Vybrali sme tú najhoršiu a aj najlepšiu. Pozrite sa.:Stanislav Pánis
J&T Banka
Na jednej strane je na slobodnom trhu každá centrálna banka ako monopol tvorby peňazí a manipulátor úrokových sadzieb nesystémovým prvkom, ktorý ovplyvňuje alokáciu kapitálu a môže byť zdrojom potenciálnych nerovnováh. Z tohto pohľadu nemožno žiadnu politiku centrálnej banky označiť za dobrú.
Richard Koza
Atwel
Dá sa povedať, že v tomto kontexte si nevedie americký FED zle.
Najhoršia je určite Japonská,
Ronald Ižip
Trim Broker
Za najhoršiu centrálnu banku považujem Bank of Japan,
Martin Barto
Sberbank (bývalý guver. CB Slov.)
Medzi centrálnymi bankami s najlepšou politikou sú podľa mňa v súčasnosti Česká národná banka a Bank of Japan (BoJ).
Jiří Tyleček
X-Trade Broker
Najhoršiu politiku predvádza dlhodobo Bank of Japan (v tesnom závese je potom Fed).
- - -
zdroj :http://finweb.hnonline.sk/tema-tyzdna-128/toto-je-najhorsia-centralna-banka-na-svete-604775
Ekonomovia asi maju problém s definíciou pojmu NAJhorší a NAJlepší.
Didi
Re: Vybrali sme tú najhoršiu a aj najlepšiu.
Uživatel libertarian napsal:...
Ekonomovia asi maju problém s definíciou pojmu NAJhorší a NAJlepší.
Spíše bych to formuloval jako "Co je pro centrálního bankéře nejlepší, je pro investičního poradce nejhorší a naopak".
libertarian
Re: Vybrali sme tú najhoršiu a aj najlepšiu.
Uživatel Didi napsal:Uživatel libertarian napsal:...
Spíše bych to formuloval jako "Co je pro centrálního bankéře nejlepší, je pro investičního poradce nejhorší a naopak".
hmm...... a väčšina tých evidentne vyštudovaných ekonomov v diskusiach na tomto webe by za najlepšie CB označila všetky CB.