23. dubna 2013 09:00:35 | reagovat
Matěj Šuster
"V realitě si tím nevystačíme"
Áno, apriórne tvrdenie bude vždy správne a platné. Ale nadradené empirickej skúsenosti? Alebo, že by takéto poznanie bolo dostatočné? To v žiadnom prípade!
V realite si s tým obvykle nevystačíme.
1/ Autor to určitě nemyslel tak, jak to řekl, ale stejně je třeba poznamenat, že ani ti nejradikálnější přívrženci praxeologie netvrdí, že "apriorní (deduktivně vyvozený) výrok je vždy správný a platný"; člověk samozřejmě může udělat chybu v úsudku, tj. deduktivně odvodí z premis chybný závěr.
Anebo vyvodí sice deduktivně platný závěr, ale z chybných předpokladů.;)
2/ Zrovna tak ani ti nejradikálnější praxeologové netvrdí, že deduktivní teorie je dostačující; při aplikaci teorie na určitou historickou událost je vždy nutné ověřit, zda jsou výchozí předpoklady, na nichž je dotyčná teorie založena, přítomny v realitě (např. zda formální zvýšení minimální mzdy bylo v praxi účinné ("binding"), tj. skutečně zvýšilo náklady na zaměstnávání toho okruhu osob, na něž se zvýšená minimální mzda vztahuje).
3/ Nicméně osobně souhlasím, že ani body 1. a 2. nejsou ani zdaleka plně dostačující:
a) I když vyjdeme z pravdivých premis a vyvodíme z nich správný závěr a ověříme, že výchozí předpoklady naší teorie jsou aplikovatelné na danou historickou událost, může mít daná teorie v praxi mizivou relevanci, protože predikovaný efekt je v praxi kvantitativně téměř bezvýznamný.
Jinak řečeno, nestačí jen kvalitativní efekt (zvýší-li se X, Y se sníží), ale obvykle se neobejdeme bez aspoň přibližného odhadu kvantitativního efektu (zvýší-li se X o 30%, Y se sníží o 10-15%).
Například kdyby zvýšení minimální mzdy fakticky zvýšilo příjem 10 000 osob o 1000 korun a jednomu člověkovi snížilo příjem o 7000 korun (protože ztratí práci), bylo by asi dost těžké někoho přesvědčit o tom, že minimální mzda napáchá "víc škody než užitku". ;)
Totéž se týká třeba hospodářských recesí ... tak např. i kdyby rakouská teorie hospodářských cyklů (ABCT) vycházela za správných předpokladů a z nich vyvodila správné "kvalititativní předpovědi", ještě to neznamená, že ABCT je kvantitativně významnou příčinou většiny nebo téměř všech hospodářských recesí.
b) Leckdy nelze jen na základě deduktivní teorie vytvořit dokonce ani predikci "kvalitativního efektu" (více vs. méně, Y se zmenší vs. zvětší) , protože změna X přivodí aspoň dva efekty, které se pohybují opačným směrem, a lze těžko a priori předvídat, který efekt v praxi převáží.
Dejme tomu - zvýšení daně z příjmu:
(1) Protože pracovat je nyní méně výhodné než předtím, lidé budou méně pracovat a více si užívat volného času. ;)
(2) Protože lidé mají nyní nižší příjem než předtím, budou více pracovat, aby si zachovali svůj navyklý životní styl. ;)
4/ Plus tedy do té míry, do jaké se z "praxeologie" vyvozují poznatky o efektivnosti svobodného trhu, je třeba říct, že modely tržních selhání postavené na veřejných statcích, externalitách, asymetrických informacích a nepříznivém výběru, jsou de facto také "praxeologické", tj. deduktivně odvozené z určitých výchozích předpokladů. ;)
Nebo třeba keynesiánský fiskální stimulus v době hospodářské recese: lze opravdu deduktivně ("praxeologicky") odvodit, že situaci ještě zhorší? Podle mě bohužel ne.
Lze deduktivně odvodit, že veškeré státní regulace vedou k horšímu výsledku, než kdyby tyto regulace nebyly přijaty? Opět mám za to: bohužel ne.