Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku Obhajoba neobhajitelného: Inzerent

přidat komentář zpět na článek

Rek

Vyžádaná a nevyžádaná reklama

Ještě by mě zajímalo, jak se díváte na reklamu z hlediska vyžádaná/nevyžádaná.
Viz třeba SPAM v poště je něco co by ve svobodné společnosti existovalo?
Kdykoliv jsem připraven o část moji pozornosti (kousek času), jde podle mne o krádež.

Jakub Skala

Re: Vyžádaná a nevyžádaná reklama

Uživatel Rek napsal:

Ještě by mě zajímalo, jak se díváte na reklamu z hlediska vyžádaná/nevyžádaná.
Viz třeba SPAM v poště je něco co by ve svobodné společnosti existovalo?
Kdykoliv jsem připraven o část moji pozornosti (kousek času), jde podle mne o krádež.


Řekl bych, že to by Vám obecně u soudu asi neprošlo. Samozřejmě záleželo by na konkrétní případě..

gofry

Re: Vyžádaná a nevyžádaná reklama

Uživatel Rek napsal:

Ještě by mě zajímalo, jak se díváte na reklamu z hlediska vyžádaná/nevyžádaná.
Viz třeba SPAM v poště je něco co by ve svobodné společnosti existovalo?
Kdykoliv jsem připraven o část moji pozornosti (kousek času), jde podle mne o krádež.

Otázka nestojí, či by niečo v slobodnej spoločnosti existovalo alebo neexistovalo, ale ako by sa to riešilo. A podľa mňa by sa to riešilo úplne rovnako ako dnes - pretože dnes je Internet de facto anarchiou. A funguje to výborne aj napriek tomu, že na Internete neexistuje polícia, neexistujú súdy, neexistujú zákonodarci. Dokonca by som povedal, že to funguje výborne práve kvôli absencii týchto skupín.

Každopádne o krádež by sa v žiadnom prípade nejednalo, pretože nikto ti nikdy negarantoval, že v emailovej schránke nebudeš mať nič iné než emaily, ktoré chceš. Práve naopak, emailová služba je založená na tom, že ti môže ktokoľvek poslať čokoľvek, takže k žiadnemu porušovaniu akýchkoľvek tvojich práv nedochádza.

Urza

podprahová reklama

Dle mého názoru není podprahová reklama nátlak, nikoho k ničemu nenutí.

Důvod je ten, že jediný způsob, jak toto tvrzení obhájit, je prohlášení, že ovlivňuje podvědomí člověka, které nemůžeme tak docela kontrolovat.

Jenže podvědomí člověka ovlivňuje vše. Sice ty věci, které procházejí vědomím, jej ovlivňují méně, ale přesto jej nějak ovlivní, uvidím-li v kině (regulérní a dlouhý) záběr vyprahlé poušti a potom plechovku pití a kolem ní led, rozhodně to nějakým způsobem mé podvědomí ovlivní také, jenže kvůli tomu, že mi prochází i vědomím, je toto ovlivnění menší, než když tam někdo tytéž záběry vsune podprahově a já si neuvědomím, co jsem viděl.

No a vzhledem k faktu, že jsou lidé různí a někteří jsou náchylní k reklamám mnohonásobně více než jiní, nelze tady moc udělat čáru, jak rozsáhlé ovlivnění podvědomí je ještě OK a co už je moc, na každého to působí jinak a určitě se najdou jedinci, kteří budou proti podprahové reklamě odolnější než jiní proti reklamě obyčejné. Ostatně celý článek používá jako nejsilnější argument to, že nelze stanovit jasnou hranici mezi informativní a propagační reklamou, celé se to točí kolem toho, že to nelze plně oddělit. Stejnou argumentací pak lze obhájit podprahové záběry, protože se jedná jen o to, že podvědomí ovlivňují více než ty ostatní.... krom toho, kdybych použil poměrně oblíbený styl argumentace, se kterým se lze setkat napříč celým tímto seriálem článků, nelze ani určit, co je vlastně podprahové, protože různá zařízení na přezentaci obrazu mají různou frekvenci, takže nám ukazují jiný počet snímků za sekundu.... a jaký by byl nejkratší povolený záběr, aby nebyl označen za "podprahový"? Kolik z kolika snímků v jedné sekundě je ještě správně a kolik už ne?

Jakub Skala

Re: podprahová reklama

Uživatel Urza napsal:

Dle mého názoru není podprahová reklama nátlak, nikoho k ničemu nenutí.

Důvod je ten, že jediný způsob, jak toto tvrzení obhájit, je prohlášení, že ovlivňuje podvědomí člověka, které nemůžeme tak docela kontrolovat.

Jenže podvědomí člověka ovlivňuje vše. Sice ty věci, které procházejí vědomím, jej ovlivňují méně, ale přesto jej nějak ovlivní, uvidím-li v kině (regulérní a dlouhý) záběr vyprahlé poušti a potom plechovku pití a kolem ní led, rozhodně to nějakým způsobem mé podvědomí ovlivní také, jenže kvůli tomu, že mi prochází i vědomím, je toto ovlivnění menší, než když tam někdo tytéž záběry vsune podprahově a já si neuvědomím, co jsem viděl.

No a vzhledem k faktu, že jsou lidé různí a někteří jsou náchylní k reklamám mnohonásobně více než jiní, nelze tady moc udělat čáru, jak rozsáhlé ovlivnění podvědomí je ještě OK a co už je moc, na každého to působí jinak a určitě se najdou jedinci, kteří budou proti podprahové reklamě odolnější než jiní proti reklamě obyčejné. Ostatně celý článek používá jako nejsilnější argument to, že nelze stanovit jasnou hranici mezi informativní a propagační reklamou, celé se to točí kolem toho, že to nelze plně oddělit. Stejnou argumentací pak lze obhájit podprahové záběry, protože se jedná jen o to, že podvědomí ovlivňují více než ty ostatní.... krom toho, kdybych použil poměrně oblíbený styl argumentace, se kterým se lze setkat napříč celým tímto seriálem článků, nelze ani určit, co je vlastně podprahové, protože různá zařízení na přezentaci obrazu mají různou frekvenci, takže nám ukazují jiný počet snímků za sekundu.... a jaký by byl nejkratší povolený záběr, aby nebyl označen za "podprahový"? Kolik z kolika snímků v jedné sekundě je ještě správně a kolik už ne?


No je to trochu vágní, ale krátce: S normální reklamou "počítám", když jdu na film, počítám s tím, že tam mohou být obrázky pouště a obrázky pití s ledem, proste to je soucasti toho, co si kupuji. podprahová reklama je invazí do mého podvědomí, nic takove "nechci", neplatim za to, nepočítám s ní.

(samozřejmě, pokud na lístku od kina budu mít, "filmy mohou obsahovat podprahovou reklamu", tak je to neco jineho)

Upřímně nevím, nakolik vůbec takové věci fungují..

Ale jak říkáš, je obtížné to vůbec rozlišit. Přesto v tom fakticky vidím rozdíl.

Kosik

Re: Re: podprahová reklama

Uživatel Jakub napsal:

Upřímně nevím, nakolik vůbec takové věci fungují.

"The near-consensus among research psychologists is that subliminal messages do not produce a powerful, enduring effect on behavior, and that laboratory research reveals little effect beyond a subtle, fleeting effect on thinking."
(http://en.wikipedia.org/wiki/Subliminal_stimuli)

Urza

Re: Re: podprahová reklama

Uživatel Jakub napsal:

No je to trochu vágní, ale krátce: S normální reklamou "počítám", když jdu na film, počítám s tím, že tam mohou být obrázky pouště a obrázky pití s ledem, proste to je soucasti toho, co si kupuji. podprahová reklama je invazí do mého podvědomí, nic takove "nechci", neplatim za to, nepočítám s ní.

(samozřejmě, pokud na lístku od kina budu mít, "filmy mohou obsahovat podprahovou reklamu", tak je to neco jineho)

Upřímně nevím, nakolik vůbec takové věci fungují..

Ale jak říkáš, je obtížné to vůbec rozlišit. Přesto v tom fakticky vidím rozdíl.


No, nemyslím si, že by byli povinni Tě na to přímo explicitně upozorňovat. Jiná věc je, pokud by ses po tom pídil a oni Ti lhali - tam jde pak o podvod.

Když se na to nezeptáš, spíš to vidím na něco podobného, jako když jdeš do bazénu a oni Tě přesně neinformují, jak čistí/nečistí tu vodu, kolik do ní dávají chloru a tak dále.... ono Ti to žádné zjevné problémy nezpůsobí (podobně jako ta podprahová reklama), i když nějaké velké množství chlóru asi nebude taky úplně zdravé na kůži a já nevím co všechno - pak je otázka, jestli to měli oni explicitně hlásit, nebo jestli ses měl prostě zeptat (myslím, že to druhé, protože oni imho nemají povinnosti Ti to hlásit, pokud se tam nejedná o nějakou naprosto zásadní a zjevnou věc).

Pochopitelně, kdyby někdo dal do bazénu kyselinu a tvářil se, že je to normální bazén, pak je to jeho chyba, protože došlo ke zjevné úhoně, která je prokazatelná a viditelná. Ale tyhle věci, které jsou tak jako sporadicky škodlivé při dlouhém užívání (třeba) a ještě navíc na to reaguje každý člověk jinak, nelze dle mého názoru jednoznačně označit za "podvod na zákazníka", protože on se mohl vždycky zeptat, pokud by ho to nějak víc zajímalo.

Ty podprahové záběry jsou totéž. Ony nemají žádný brutální efekt (rozhodně ne prokazatelně škodlivý), může to na různé lidi působit různě a v zásadě bych spíše řekl, že je věc zákazníka, aby se informoval. Pokud by pak podprahové záběry byly běžnou praxí, spíš by byla konkurenční výhoda kina to, že by na lístku stálo, že tam žádné podprahové záběry NEJSOU, přičemž samozřejmě pokud by Ti je tam i tak dali, je to podvod.

Siky

A co reklama cilena na deti ?

Nedavno jsem behem vikendu shledl "studio kamarad", ci jak se to dnes jmenuje a prekvapilo mne mnozstvi reklamy cilene na deti. Jaky je vas nazor na toto ? Je to vubec moralni ?

gofry

Re: A co reklama cilena na deti ?

Uživatel Siky napsal:

Nedavno jsem behem vikendu shledl "studio kamarad", ci jak se to dnes jmenuje a prekvapilo mne mnozstvi reklamy cilene na deti. Jaky je vas nazor na toto ? Je to vubec moralni ?
Nie je dôvod, aby to bolo nemorálne. Nikto nemá prikázané, že jeho deti sa musia na túto reláciu (alebo na telku celkovo) pozerať.

Deti sú vždy zodpovednosťou rodičov, oni sa musia starať o to, čo deti pozerajú, aké hry hrajú, čo jedia atď atď.

Jakub Skala

Re: Re: Re: podprahová reklama

Uživatel Urza napsal:


Pochopitelně, kdyby někdo dal do bazénu kyselinu a tvářil se, že je to normální bazén, pak je to jeho chyba, protože došlo ke zjevné úhoně, která je prokazatelná a viditelná.


Souhlas a tak je to asi myšleno i v článku. Ta knížka je trošku starší a tipuju, že v tý době běžěla kolem podprahový reklamy nějaká histerie nebo tak něco. Každopádně podle mě je tam paralela s tím bazénem. Když jdeš do bazénu, tak počítáš, že tam bude chlór a může tě třeba svědět kůže. (tedy souhlasíš s invazí do svého těla)

Když jdeš dneska do kina, tak nepočítáš s nějakou "nevyžádanou" invazí do psychický části svýho těla a tedy to není dobrovolné pročež legitimní (imho!). (Teď to myslím obecně, nemusí se to vztahovat jen na tu reklamu.) Samozřejmě v situaci, kdy by byla podprahová reklama běžná, je to něco jinýho.

Ale evidentně je ta podprahová reklama jen takovej humbuk, takže je to asi jedno.

jano

reklama

Zaujimavy clanok, a niektore poznamky boli velmi presne. Napriek tomu si myslim, ze reklama je zbytocna, ak nie cela tak jej velka cast. Autor naznacil myslienku, ze by statna institucia prezentovala fakty... a to by sa mi celkom pozdavalo. Chcem telefonovat (asi potrebujem mobil mozno pausal... ved uvidim) neviem, kto poskytuje sluzby ale kliknem na stranku na internete a najdem vsetky pausaly aj prepaid na jednom mieste. Neriesim, ci je to Orange, O2 alebo niekto iny. Podstatna by bola cena. Nastastie iba male percento zakaznikov musi riesit dostupnost. Kvalitu neriesim, ta musi byt 100%, Navyse v reklame vam ziadna spolocnost nepovie, ze maju "troska" horsie sluzby. Tuto agenturu neporovnavat so statnou reklamou (ta je tiez iba reklama, kde zadavatelom je stat) A toto by mohlo priniest nizsie ceny a vyssiu kvalitu (spomente na kvalitne rucne naradie z reklamy obchodnych retazcov) Pri vyrobkoch staci uviest ako sa testovali a testy by si mohol ktokolvek zopakovat a nebolo by mozne "upravit vysledky" Citujem "Je zřejmé, že neexistuje způsob, jak oddělit „obal“ od jádra." ale ano. Staci pouzit rovnaky typ pisma pre vsetky produkty. Pripustam, ze nove produkty potrebuju reklamu. Ale reklamovat by sa mohla vseobecna vlastnost, napr lietajuci koberec (a hoci aj s peknou babou) ale bez vyrobcu. Naklady na reklamu by platili vsetci vyrobcovia (percento z podielu na trhu prip iny kluc by sa dal najst) a aj to iba na zaciatku, kym by bol produkt znamy. Napr reklama na prasok je absolutne zbytocna. Staci si pozriet testy a vybrat, kt je pre mna najvyhodnejsi (ci chcem dobru cenu, ucinnost, hypoalergennost...) a nemusim si nechat vymyvat mozog ze bez vanishu to nepojde, aj ked v testoch pohorel.

Petr Málek

Re: reklama

Uživatel jano napsal:

Napriek tomu si myslim, ze reklama je zbytocna, ak nie cela tak jej velka cast.
Já si to taky myslím, a proto veškerou reklamu ignoruji. Jiní lidé si to ale nemyslí, a proto reklama existuje. Ne každý má stejná kritéria kvality, ne každý potřebuje trávit čas hledáním toho naprosto nejlepšího řešení, ne každý je lhostejný k tomu, jak je produkt zabalený a prezentovaný. Jejím zákazem se tedy nic nevyřeší. Pokud Vám reklama vadí, tak ji ignorujte a v obchodě nakupujte kvalitní výrobky a nikoliv reklamou propagované.

Chcem telefonovat (asi potrebujem mobil mozno pausal... ved uvidim) neviem, kto poskytuje sluzby ale kliknem na stranku na internete a najdem vsetky pausaly aj prepaid na jednom mieste. Neriesim, ci je to Orange, O2 alebo niekto iny. Podstatna by bola cena. Nastastie iba male percento zakaznikov musi riesit dostupnost. Kvalitu neriesim, ta musi byt 100%, Navyse v reklame vam ziadna spolocnost nepovie, ze maju "troska" horsie sluzby. Tuto agenturu neporovnavat so statnou reklamou (ta je tiez iba reklama, kde zadavatelom je stat) A toto by mohlo priniest nizsie ceny a vyssiu kvalitu (spomente na kvalitne rucne naradie z reklamy obchodnych retazcov) Pri vyrobkoch staci uviest ako sa testovali a testy by si mohol ktokolvek zopakovat a nebolo by mozne "upravit vysledky"
Nikde není psáno, že toto porovnávání má dělat stát. Někteří lidé o něj možná nestojí (a možná je jich docela hodně, když vidíme úspěch reklamního průmyslu) a je tedy nespravedlivé, aby museli náklady platit z daní.
Také si uvědomte, jak moc je stát podplatitelný a jak je jeho rozhodnutí těžkopádné. Jaké má úspěchy s garantováním "kvality" ve zdravotnictví, ve školství, v udělování licencí na provoz nejrůznějších činností, atd. To chcete, aby stejně "kvalitně" sestavoval žebříčky produktů, a my bychom mu to platili?!
Pokud nějaký spotřebitel stojí o věcné srovnání výrobků, jsou mu k dispozici nejrůznější odborné časopisy, nyní často zdarma na internetu, nebo srovnávací portály typu Heureka. V USA samozřejmě tyto služby existovaly i v papírové podobě před vznikem internetu. A není třeba, aby to dělal stát prostřednictvím peněz ukradených lidem.

Citujem "Je zřejmé, že neexistuje způsob, jak oddělit „obal“ od jádra." ale ano. Staci pouzit rovnaky typ pisma pre vsetky produkty.
Když bude všude stejné písmo, tak sice nebude mít váhu na srovnávání jednotlivých produktů, ale stále bude moci mít váhu při srovnávání možnosti "koupit" a "nekoupit". A NĚJAKÉ písmo se vybrat musí. Jak určíme, které to bude?

Pripustam, ze nove produkty potrebuju reklamu. Ale reklamovat by sa mohla vseobecna vlastnost, napr lietajuci koberec (a hoci aj s peknou babou) ale bez vyrobcu. Naklady na reklamu by platili vsetci vyrobcovia (percento z podielu na trhu prip iny kluc by sa dal najst) a aj to iba na zaciatku, kym by bol produkt znamy. Napr reklama na prasok je absolutne zbytocna.
A co když se nějaký výrobce nechce na této dohodě podílet? Jakým právem do toho bude přinucen?

Central Scrutinizer

Richard Bizon?

Re:"Představte si, co by se stalo, kdyby se soukromí businessmani zapojili do podvodné reklamy byť jen z jednoho procenta toho, co spáchali Franklin Roosevelt, Lyndon Johnson nebo Richard Bizon".
-
Jakube, místo Nixona Vám tam skočil Bizon. Chce to maličkou opravu.

Central Scrutinizer

Re: Vyžádaná a nevyžádaná reklama

Uživatel Rek napsal:

Ještě by mě zajímalo, jak se díváte na reklamu z hlediska vyžádaná/nevyžádaná.
Viz třeba SPAM v poště je něco co by ve svobodné společnosti existovalo?
Kdykoliv jsem připraven o část moji pozornosti (kousek času), jde podle mne o krádež.

V tom s Vámi souhlasím.
Jsou situace do kterých více či méně dobrovolně vstupujeme s vědomím že budeme vystaveni reklamě.
Jiná situace ale nastává, když reklama nezvaná vstupuje do našeho soukromí a krade naše prostředky a čas. I já to vidím jako krádež a porušování osobní svobody.

Central Scrutinizer

Re: A co reklama cilena na deti ?

Uživatel Siky napsal:

Nedavno jsem behem vikendu shledl "studio kamarad", ci jak se to dnes jmenuje a prekvapilo mne mnozstvi reklamy cilene na deti. Jaky je vas nazor na toto ? Je to vubec moralni ?
Podle mne není. Jenže ancap morálka netrápí.
Vaše otázka se ale týká tématu zodpovědnosti za invazivní styl reklamy.
Reklamy nenávidím všechny bez rozdílu, ale když na mne dosáhne přes média jako telefon, rádio, TV, internet atd., body u mne ztrácí zprostředkovatel který to umožnil. Výrobce a jeho reklamu jako takovou z toho neviním.

Central Scrutinizer

Re: Re: reklama

Uživatel Malcik napsal:

Uživatel jano napsal:

Napriek tomu si myslim, ze reklama je zbytocna, ak nie cela tak jej velka cast.
Já si to taky myslím, a proto veškerou reklamu ignoruji. Jiní lidé si to ale nemyslí, a proto reklama existuje. Ne každý má stejná kritéria kvality, ne každý potřebuje trávit čas hledáním toho naprosto nejlepšího řešení, ne každý je lhostejný k tomu, jak je produkt zabalený a prezentovaný. Jejím zákazem se tedy nic nevyřeší. Pokud Vám reklama vadí, tak ji ignorujte a v obchodě nakupujte kvalitní výrobky a nikoliv reklamou propagované.

Chcem telefonovat (asi potrebujem mobil mozno pausal... ved uvidim) neviem, kto poskytuje sluzby ale kliknem na stranku na internete a najdem vsetky pausaly aj prepaid na jednom mieste. Neriesim, ci je to Orange, O2 alebo niekto iny. Podstatna by bola cena. Nastastie iba male percento zakaznikov musi riesit dostupnost. Kvalitu neriesim, ta musi byt 100%, Navyse v reklame vam ziadna spolocnost nepovie, ze maju "troska" horsie sluzby. Tuto agenturu neporovnavat so statnou reklamou (ta je tiez iba reklama, kde zadavatelom je stat) A toto by mohlo priniest nizsie ceny a vyssiu kvalitu (spomente na kvalitne rucne naradie z reklamy obchodnych retazcov) Pri vyrobkoch staci uviest ako sa testovali a testy by si mohol ktokolvek zopakovat a nebolo by mozne "upravit vysledky"
Nikde není psáno, že toto porovnávání má dělat stát. Někteří lidé o něj možná nestojí (a možná je jich docela hodně, když vidíme úspěch reklamního průmyslu) a je tedy nespravedlivé, aby museli náklady platit z daní.
Také si uvědomte, jak moc je stát podplatitelný a jak je jeho rozhodnutí těžkopádné. Jaké má úspěchy s garantováním "kvality" ve zdravotnictví, ve školství, v udělování licencí na provoz nejrůznějších činností, atd. To chcete, aby stejně "kvalitně" sestavoval žebříčky produktů, a my bychom mu to platili?!
Pokud nějaký spotřebitel stojí o věcné srovnání výrobků, jsou mu k dispozici nejrůznější odborné časopisy, nyní často zdarma na internetu, nebo srovnávací portály typu Heureka. V USA samozřejmě tyto služby existovaly i v papírové podobě před vznikem internetu. A není třeba, aby to dělal stát prostřednictvím peněz ukradených lidem.

Citujem "Je zřejmé, že neexistuje způsob, jak oddělit „obal“ od jádra." ale ano. Staci pouzit rovnaky typ pisma pre vsetky produkty.
Když bude všude stejné písmo, tak sice nebude mít váhu na srovnávání jednotlivých produktů, ale stále bude moci mít váhu při srovnávání možnosti "koupit" a "nekoupit". A NĚJAKÉ písmo se vybrat musí. Jak určíme, které to bude?

Pripustam, ze nove produkty potrebuju reklamu. Ale reklamovat by sa mohla vseobecna vlastnost, napr lietajuci koberec (a hoci aj s peknou babou) ale bez vyrobcu. Naklady na reklamu by platili vsetci vyrobcovia (percento z podielu na trhu prip iny kluc by sa dal najst) a aj to iba na zaciatku, kym by bol produkt znamy. Napr reklama na prasok je absolutne zbytocna.
A co když se nějaký výrobce nechce na této dohodě podílet? Jakým právem do toho bude přinucen?

Souhlasím ve všech bodech.
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed