Komentáře k článku Polemika s antimonopolním strašákem

Zdravím,

jak by to vypadalo v případě diverzifikovaného portfolia? Příklad se supermarketem. Zlevní maso např. na polovinu, tzn. pod náklady, dělá dumping. Řezník je v háji, protože se specializuje na tu jednu konkrétní věc, která je zlevněná. Zatímco supermarket neprodává jen maso, ale i rohlíky, mléko, nápoje, jogurty, ...Takže supermarket naláká babičky, co kromě zlevněného masa nakoupí i další produkty.

Což mi z druhé strany nepřipadá jako něco škodlivého pro zákazníka. Dlouhodobě však může dojít k tomu, že jakákoliv konkurence, co se specializuje na prodej jednoho, nebude mít šanci se na trhu udržet.

Dál mě napadá kapitálově náročná odvětví. V případě letectví např. trvá vyrobit letadlo poměrně dlouho a není to zrovna levné. Pak ještě vycvičit personál, smlouva s letištěm ... Zde by dumping dlouhodobě nešel? Tu dočasnou ztrátu samozřejmě hradí veřejné rozpočty.
To by ovšem na voleném trhu zřejmě stát nefinancoval, že.

Pak ještě něco trochu odlišného. Když jeden majitel, který vlastní několik firem různých značek, kvalit a cen produktu, dá se to považovat za monopol? Podle mě ne, ale slýchávám argumenty, že ano.

26. dubna 2014 18:39:38 | reagovat

Tomáš Macháček

Re: Námitky

Uživatel zozo napsal:

Zdravím,

jak by to vypadalo v případě diverzifikovaného portfolia? Příklad se supermarketem. Zlevní maso např. na polovinu, tzn. pod náklady, dělá dumping. Řezník je v háji, protože se specializuje na tu jednu konkrétní věc, která je zlevněná. Zatímco supermarket neprodává jen maso, ale i rohlíky, mléko, nápoje, jogurty, ...Takže supermarket naláká babičky, co kromě zlevněného masa nakoupí i další produkty.

Což mi z druhé strany nepřipadá jako něco škodlivého pro zákazníka. Dlouhodobě však může dojít k tomu, že jakákoliv konkurence, co se specializuje na prodej jednoho, nebude mít šanci se na trhu udržet.

Dál mě napadá kapitálově náročná odvětví. V případě letectví např. trvá vyrobit letadlo poměrně dlouho a není to zrovna levné. Pak ještě vycvičit personál, smlouva s letištěm ... Zde by dumping dlouhodobě nešel? Tu dočasnou ztrátu samozřejmě hradí veřejné rozpočty.
To by ovšem na voleném trhu zřejmě stát nefinancoval, že.

Pak ještě něco trochu odlišného. Když jeden majitel, který vlastní několik firem různých značek, kvalit a cen produktu, dá se to považovat za monopol? Podle mě ne, ale slýchávám argumenty, že ano.

No, poznámky z článku lze použít i na tyto případy.

K první situaci. Zákazník poškozen není, spíše naopak. Řezník poškozen není. Nikdo totiž nemá nějaký nárok na nějakou předem určenou poptávku, zákazník si tudíž může nakupovat kde chce. Pokud měli spolu řezník a zákazník smlouvu ve stylu - řezník zaplatil zákazníkovi za to, že ten bude nakupovat maso výhradně u něj (divný, ale teoreticky možný) - tak k poškození došlo, ale ze zcela jiných příčin než, že supermarket prodává maso "pod cenou".
Že takhle může řezník zkrachovat? Může. Je to však dáno rozhodnutím spotřebitelů zvyšujících tak svůj užitek. Těch spotřebitelů, jejichž blaho "antimonopolisté" tak často omílají. Už jsem narazil na názor, že by tedy bylo lepší dotovat podniky, protože co KDYBY se spotřebitelé někdy v budoucnu rozhodli jinak? Trvalo by to přece dlouho než by se řezníci vyučili apod.
Ti, co to tvrdí, že by to bylo "lepší" se nedrží jakékoliv vědecké metody a jednoduše cpou ostatním svůj subjektivní názor. Stejně jako kterýkoliv jiný člověk nedokáží porovnávat meziosobní užitek. Můžeme jen říct, že nucené dotování řezníka by užitek spotřebitelů poškodilo v každém případě. Takhle "jednoduše" a přitom s konečnou platností je s tím zameteno. Prostě říct navrhovateli: ,,Tvůj návrh spotřebitele s jistotou poškozuje, tak si nehraj na to, že ti jde o jejich blaho."
A ani "konkurence" nemá žádné měřítko, jakože dva řezníci na vesnici ano a jeden už ne. Takhle to prostě říct nelze.
Žijeme v reálném světě. A ten nelze srovnávat s pohádkovým ekvilibriem, kde když spotřebitel dostane chuť na svíčkovou, zjeví se před ním všichni řezníci světa a začnou si konkurovat. Každé jednání je doprovázeno nejistotou navíc to všechno nějaký čas trvá. To není argument pro státní zásah, ale pro to nechat podnikatele objevovat, co spotřebitelé žádají.
Nezajímá nás, jestli má každý spotřebitel masnu 200 metrů od bydliště, ale zda-li mu není bráněno využívat (tedy i směňovat) svůj majetek. Jedině tak lze identifikovat restriktivní (monopolistické) ceny. Tím se dostáváme k tomu, že kterékoliv a všechny státní restrikce jsou "monopolistické" a spotřebitele poškozující.

Dumping nikoho nepoškozuje. Obecně řečeno je to takový dárek. Řekněme, že bych byl majitel cestovní kanceláře a rozhodl se rodičům věnovat na Vánoce zájezd do Keni a nechtěl bych to od nich zaplatit (alespoň částečně, tak abych nevytvořil finanční zisk). Konkurence by mne mohla teoreticky žalovat za dumping. Dost na hlavu...

27. dubna 2014 21:24:27 | reagovat

Kubík

Re: Námitky

Uživatel zozo napsal:

Zdravím,

jak by to vypadalo v případě diverzifikovaného portfolia? Příklad se supermarketem. Zlevní maso např. na polovinu, tzn. pod náklady, dělá dumping. Řezník je v háji, protože se specializuje na tu jednu konkrétní věc, která je zlevněná. Zatímco supermarket neprodává jen maso, ale i rohlíky, mléko, nápoje, jogurty, ...Takže supermarket naláká babičky, co kromě zlevněného masa nakoupí i další produkty.

Což mi z druhé strany nepřipadá jako něco škodlivého pro zákazníka. Dlouhodobě však může dojít k tomu, že jakákoliv konkurence, co se specializuje na prodej jednoho, nebude mít šanci se na trhu udržet.

Dál mě napadá kapitálově náročná odvětví. V případě letectví např. trvá vyrobit letadlo poměrně dlouho a není to zrovna levné. Pak ještě vycvičit personál, smlouva s letištěm ... Zde by dumping dlouhodobě nešel? Tu dočasnou ztrátu samozřejmě hradí veřejné rozpočty.
To by ovšem na voleném trhu zřejmě stát nefinancoval, že.

Pak ještě něco trochu odlišného. Když jeden majitel, který vlastní několik firem různých značek, kvalit a cen produktu, dá se to považovat za monopol? Podle mě ne, ale slýchávám argumenty, že ano.

Dívejte se na to tak, že řezník není přímá konkurence supermarketů. Řezník bývá zpravidla kvalitnější, a prodává většinou "známým" klientů. Má obrovskou přidanou hodnotu. Osobně nakupuji u známého řezníka, a jsem ochoten připlatit.

Přímá konkurence diverzifikovaného obchodu, je další diverzifikovaný obchod. Kaufland Globusu, Tescu atd. A tyto obchody dělají "zvláštní akce" neustále, ale nikdy ne dlouhodobě :-)

28. dubna 2014 22:37:29 | reagovat

Jindřich Mitter

Přirozený monopol ?

Tohle je jednoduché, ale co když se jedná třeba o vodárny, nebo elektřinu, když trubky a dráty má jeden majitel s přirozeným monopolem? Tahat do baráku a po celé republice zvláštní vedení pro každého dodavatele asi nebude řešení ? Taky cena vodného napovídá, že tady se snadno rejžuje.

29. dubna 2014 16:10:58 | reagovat

Kubík

Re: Přirozený monopol ?

Uživatel Jindřich Mitter napsal:

Tohle je jednoduché, ale co když se jedná třeba o vodárny, nebo elektřinu, když trubky a dráty má jeden majitel s přirozeným monopolem? Tahat do baráku a po celé republice zvláštní vedení pro každého dodavatele asi nebude řešení ? Taky cena vodného napovídá, že tady se snadno rejžuje.

Nepřeceňoval bych to, lidé když musí se dokáží úžasně přizpůsobit. Navíc, dnes se energie obchodují na burzách a díky tomu si nikdo nedovolí toto udělat, a už vůbec ne dlouhodobě. Online obchodování na burzách je asi nejdokonalejší obchodní vynález moderní doby. Dál: i přes monopol například ČEPS má smlouvy s menšími dodavatelskými firmami, které nemůže jen tak hodit do koše. . Kdyby přece jenom, viděl by jste, jak rychle by rostli menší elektrárny, studny atd :) a monopolní firma by kvůli úpadku poptávky za nehorázné ceny měla reálné zisky nižší. Nepočítaje nevratné škody na dobré pověsti společnosti. Jen škoda, že je to pořád státní podnik, určitě tam sedí spoustu lidí zbytečně, a musíme je doplácet z daní mnohem více, než by jsme doplaplatili za elektřinu.

30. dubna 2014 11:37:11 | reagovat

Kohi

dumping je reklama

Kdyz udelam reklamu, ktera mi zpusobi ztratu, kterou uhradim, tak je vse v poho ... Kdyz usoudim, ze nejlepsi reklama je snizeni ceny, tak uz pujdu do vezeni :(

02. května 2014 09:02:21 | reagovat

Anderson

Re: Přirozený monopol ?

Uživatel Jindřich Mitter napsal:

Tohle je jednoduché, ale co když se jedná třeba o vodárny, nebo elektřinu, když trubky a dráty má jeden majitel s přirozeným monopolem? Tahat do baráku a po celé republice zvláštní vedení pro každého dodavatele asi nebude řešení ? Taky cena vodného napovídá, že tady se snadno rejžuje.

Omlouvám se za delší příspěvek, ale vždycky když vidím „inženýrský přístup“ k „přirozenému monopolu“, musím reagovat. Ona vůbec teorie přirozeného monopolu je velmi úsměvná. Zejména je fajn zdůraznit, že vznikla až po tom, co stát začal vydávat koncese a vytvářet monopoly. Pravděpodobně proto, že do doby, než stát začal vytvářet „přirozené monopoly“, nebyly pozorovány problémy s monopoly.

Ono tímto inženýrském přístupem („přece se nevyplatí zavádět do domů více el. vedení od konkurenčních společností“), by se dalo převést i na „přece se nevyplatí stavět ve městě více benzínových pump“ a „přece se nevyplatí stavět více supermarketů“. ;-)

Podívejme se ale raději do historie zmíněného odvětví - energetiky.

Čerpáno z : ZAJÍČEK, M.: Konkurence v českém plynárenství (teoretický dodatek) [online]. [cit. 2011-14-3]. Oborové
studie autorů Liberálního institutu. Dostupné z: <http://www.libinst.cz/etexts/plyn.pdf>, s. 87.

„Je možné vidět, že převažující mínění v ekonomické obci bylo: Velké výnosy z rozsahu nejsou překážkou k efektivně fungujícímu trhu, naopak pro spotřebitele přinášejí celou řadu výhod. Jediným, kdo vytváří překážky k podnikání a tím monopoly, je stát.

Podívejme se nyní, zdali v takové situaci byly elektroenergetika a plynárenství v dobách, kdy začaly být zaváděny regulace. Nic nenaznačuje, že by v té době plynárenství a elektroenergetika vykazovaly jakékoliv znaky přirozeného monopolu. Před rokem 1887 existovalo v New Yorku 6 elektrárenských společností a před rokem 1907 mělo licenci k podnikání 45 (!) elektrárenských společností v Chicagu. Stejně tak byl před rokem 1895 Duluth v Minesotě obsluhován pěti elektrárenskými a Scranton v Pennsylvánii před rokem 1906 čtyřmi společnostmi. I v plynárenství byla naprosto běžnou situací konkurence - opět v New Yorku působilo před rokem 1884 šest konkurujících si společností a tak bychom mohli pokračovat.“

„Jako příklad vývoje v plynárenském sektoru je možné si vzít historii Gas Light Company od Baltimore.... Od svého založení v roce 1816 se tato společnost potýkala neustále s přílivem nových a nových konkutentů, přičemž kromě boje o zákazníky na trhu nižšími cenami a kvalitnějšími službami se snažila zabezpečit svoje postavení lobováním na státní a místní úrovni, kdy se zasazovala proti udělování dalších licencí k podnikání. Výnosy z rozsahu, se kterými společnost operovala, prostě nestačily na to, aby odradily nově vstupující konkurenty.“

„V roce 1888 se tři v Baltimoru vzájemně si konkurující plynárenské společnosti pokusily sloučit a fungovat jako jeden monopolista. Ale tento krok jim zhatil nový konkurent - elektrický proud, který začal .... konkurovat plynu ve všech oblastech jeho použité. Od té doby proti sobě stály plynárenské a elektroenergetické společnosti, které obojí vykazovaly vysoké požadavky na fixní kapitál. Žádný „přirozený monopol“ se ale nikdy neustavil.

Monopol vznikl až po státním intervencích. Zákon státu Maryland v roce 1890 udělil 25 letý monopol firmě Consolidated Gas Company za každoroční poplatek 10 000 USD a za odvod 3 % z veškerých vyplácených dividend.“

Mises.cz