15. ledna 2013 07:54:02 | reagovat
MatějŠuster
Pěkný článek
Jeden doplněk:Bohužel existuje jisté křídlo ´libertariánů", které je ve svých názorech tak nekompromisně radikální, že s nimi nelze de facto vést rozumnou diskusi dokonce ani tehdy, když jste sám víceméně libertarián a v principu se s nimi shodnete na 90% věcech. ;) Například zdejší uživatel "Libertarian", které ho si dobře pamatuju ze zlaté éry diskusního fora Libinstu. ;)
A teď si představte, že na tento typ libertariána narazí v diskusi někdo jiný, kdo se tímto myšlenkovým směrem ještě nesetkal. Vůbec bych se nedivil, resp. plně bych chápal, kdyby si následně odnesl poznatek, že být libertariánem je vážným příznakem jistého typu duševní poruchy.;)
Takže tady je asi dobrá ta PR rada Bryana Caplana:
http://econlog.econlib.org/archives/2008/07/the_case_for_li.html
Now I agree that libertarians could use a public relations makeover. But what we need isn´t more humility, but greater friendliness. Smile. Laugh at yourself. Look for and enjoy the good in people who don´t agree with you. Appreciate your good fortune to be alive during the best years humanity has ever had. Live by the wisdom of The Godfather: "I believe in friendship and I am willing to show my friendship first."
If you´ve got these traits, you don´t really need to be humble to reach a broader audience. And frankly, given the personality of the typical libertarian, friendliness will probably come more readily than humility.