Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku Vítejte ve 30. letech

přidat komentář zpět na článek

Jan Mašek

Jsme v boomu

Drsny je, kdyz si clovek uvedomi, ze i presto jak je to dneska mizerny, tak to v cem se dneska nachazime je faze BOOMU !!!! Normalne je boom ohromna euforie a vsechno vsem vychazi, nezamestnanost nulova a vsichni utracej jak zbesili. A pak prijde krach.
Po dnesnim boomu rovnez prijde krach, ale kdyz uz ted to je takovy jaky to je, tak co teprv pak.

O´ Pruz

Brekem určitě překonáme krizi!

A morální imperativ v nedohlednu.

Dokonce mám pocit, že zvýšeným brekem překonáme krizi a dojdeme k záporným úrokům.

krija

toto s keynesom nema

nic spolocne! keynes radil rooseveltovi poziciavat si, alebo tlacit peniaze kvoli kontrakcii penaznej zasoby. hry s urokovou mierou to je friedmanova teoria.

franta

krugman

co si krugman mysli o lecbe dluhu dluhem:

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2102244/krugman-o-likvidalismu-a-leceni-dluhu-dluhem.html

takze na nejake vraceni titulu a nobelovek to podle me neni.

Jan Altman

Společenské přizpůsobovací procesy

Reálné úrokové míry už záporné jsou delší dobu.
Ostatně také záleží na tom, kterou inflaci kdo považuje za tu pravou a kterou si tedy od nominálního úroku či výnosu odečte. Někdo věří těm oficiálním, někdo neoficiálním a někdo si vede domácí účetnictví a vidí nárůst ceny svého spotřebního koše na vlastní oči.

Zrušení hotovosti je snem všech velkých bratrů a centrálních plánovačů. A toto opatření by umožnilo i sen dnešních zmutovaných pseudokeynesiánců, nastavit i nominální úrokové míry do záporu - např. jakýmsi zdaněním zůstatků na účtech.

Má to však svá ALE.

1) Pokud uměle nízké úrokové míry působí bubliny, prohlubují cyklus, matou investory, atd... co asi způsobí negativní míry? Všichni se budpou snažit nemít zůstatky na účtech. Ale lidé potřebují tvořit rezervy, takže nebudou jen utrácet, ale i investovat. Vzniknou megabubliny na akciích, nemovitostech, dluhopisech, atd...

2) Zrušení hotovosti bude mít i další a pro centrální plánovače negativní konsekvence. Těžko čekat, že ke dni zrušení cashe zmizí drogy, prostituce, černá a šedá ekonomika, korupce, ale i ty prosté daňové úniky typu sleva za řemeslnické práce pokud zákazník netrvá na faktuře. Tento neregulovaný sektor ekonomiky má ke své existenci důvod a ten nepomine. Centrálním plánovačum by tak hrozilo, že si lidé najdou alternativní "prostředek směny".

3) Centrlním plánovačům v prostředí bez hotovosti a s negativními sazbami bude hrozit i to, že si lidé budou hledat alternativu i v oblasti "uchovatele hodnoty". Negativní sazby by tak daly mohutný impuls všem prodejcům investičního zlata a stříbra. Jejich obraty již díky současné krizi výrazně narostly a podobná opatření by jejich obrat nadále akcelerovala. Úprk od negativně úročené měny by nabral takových obrátek, že by tento problém moc musela "řešit". Např. opětovným zákazem vlastnictví Au. A tentokráte i Ag a Bůh ví čeho ještě, protože motivace k úprku od oficiální měny by byla velmi silná. Bylo by třeba výrazně posílit represivní složky a omezit svobody, aby se podařilo tento trend alespoň částečně zbzdit.

Každopádně se nezdá, že by takové opatření mohlo být "řešením" čehokoli. Byl by to jen jeden z dalších pokusů oddálit konečnou katarzi za cenu zhoršení jeho průběhu.

ivansml

frankenstein

Státy tak nemohou následovat klasický Keynesův návod a intervenovat bez zadlužování.
Takze Keynes bol za zvysovanie dani pocas krizy? To sa si budu musiet prepisovat ucebnice.

Podíváme-li se na data, vyjma baltských států a Řecka nedocházelo v západním světě nikde k žádným škrtům a státní výdaje vesele rostou.
Dalsi mytus. http://www.economist.com/comment/1406465

Zaprvé jsou to právě uměle nízké úrokové sazby, které způsobily jak problémy v 30. letech, tak problémy současné.
A to vieme odkial?

Akademici v čele se švédskou centrální bankou již několik let hledají způsob, jak obejít nulovou hranici a umožnit centrálním bankám jít s úrokem pod nulu.
Znova, nie. Negativne urokove miery su v sucasnosti stale fikciou (-0.25% v Svedsku je skor ojedinelou kuriozitou). Akademici odporucaju v pripade zero lower bound commitment centralnej banky k vyssej inflacii v dlhsom obdobii, co znizi realne urokove miery. Je tak tazke pouzit Wikipediu?

Toto nema s ekonomiou nic spolocne, autor kritizuje vlastne fantazie "keynesiánského Frankensteina". Vacsia zahada je, preco je niekto ochotny to aj publikovat.

Martin

Re: Společenské přizpůsobovací procesy

Uživatel Jan Altman napsal:

Reálné úrokové míry už záporné jsou delší dobu.
Ostatně také záleží na tom, kterou inflaci kdo považuje za tu pravou a kterou si tedy od nominálního úroku či výnosu odečte. Někdo věří těm oficiálním, někdo neoficiálním a někdo si vede domácí účetnictví a vidí nárůst ceny svého spotřebního koše na vlastní oči.

Zrušení hotovosti je snem všech velkých bratrů a centrálních plánovačů. A toto opatření by umožnilo i sen dnešních zmutovaných pseudokeynesiánců, nastavit i nominální úrokové míry do záporu - např. jakýmsi zdaněním zůstatků na účtech.

Má to však svá ALE.

1) Pokud uměle nízké úrokové míry působí bubliny, prohlubují cyklus, matou investory, atd... co asi způsobí negativní míry? Všichni se budpou snažit nemít zůstatky na účtech. Ale lidé potřebují tvořit rezervy, takže nebudou jen utrácet, ale i investovat. Vzniknou megabubliny na akciích, nemovitostech, dluhopisech, atd...

2) Zrušení hotovosti bude mít i další a pro centrální plánovače negativní konsekvence. Těžko čekat, že ke dni zrušení cashe zmizí drogy, prostituce, černá a šedá ekonomika, korupce, ale i ty prosté daňové úniky typu sleva za řemeslnické práce pokud zákazník netrvá na faktuře. Tento neregulovaný sektor ekonomiky má ke své existenci důvod a ten nepomine. Centrálním plánovačum by tak hrozilo, že si lidé najdou alternativní "prostředek směny".

3) Centrlním plánovačům v prostředí bez hotovosti a s negativními sazbami bude hrozit i to, že si lidé budou hledat alternativu i v oblasti "uchovatele hodnoty". Negativní sazby by tak daly mohutný impuls všem prodejcům investičního zlata a stříbra. Jejich obraty již díky současné krizi výrazně narostly a podobná opatření by jejich obrat nadále akcelerovala. Úprk od negativně úročené měny by nabral takových obrátek, že by tento problém moc musela "řešit". Např. opětovným zákazem vlastnictví Au. A tentokráte i Ag a Bůh ví čeho ještě, protože motivace k úprku od oficiální měny by byla velmi silná. Bylo by třeba výrazně posílit represivní složky a omezit svobody, aby se podařilo tento trend alespoň částečně zbzdit.

Každopádně se nezdá, že by takové opatření mohlo být "řešením" čehokoli. Byl by to jen jeden z dalších pokusů oddálit konečnou katarzi za cenu zhoršení jeho průběhu.
Co se týká záporné úrokové míry,tak Dominik o tom psal bakalářku http://www.vse.cz/vskp/22646_pod_nulou_ekonomie_zaporne_urokove_miry

Jan Mašek

Re: frankenstein

Uživatel ivansml napsal:


Dalsi mytus. http://www.economist.com/comment/1406465



Muzete mi pomoct porozumet tomudle clanku? Nevidim v nem zadny udaje o udajnem poklesu verejnych vydaju. Autor to dokonce ani netvrdi - mluvi o podilu verejnejch vydaju na HDP.
Za to tam vidim naznaceni, ze snizeni deficitu zvysenim dani autor povazuje za "austerity", coz povazuju za perverzni, vpravde orwellovske prekrouceni vyznamu slova austerity - uspory.

ivansml

Re: Re: frankenstein

Uživatel Jan Mašek napsal:

Uživatel ivansml napsal:

...

Muzete mi pomoct porozumet tomudle clanku? Nevidim v nem zadny udaje o udajnem poklesu verejnych vydaju. Autor to dokonce ani netvrdi - mluvi o podilu verejnejch vydaju na HDP.
Za to tam vidim naznaceni, ze snizeni deficitu zvysenim dani autor povazuje za "austerity", coz povazuju za perverzni, vpravde orwellovske prekrouceni vyznamu slova austerity - uspory.


To bude tym ze pomer vydajov k HDP je vhodnejsi ukazovatel ako ich absolutna velkost.

Austerity moze mat dve krajne formy: 1) znizenie vydavkov, dane ostanu rovnake, 2) vydavky ostanu rovnake, zvysenie dani (v praxi dojde k nejakej kombinacii oboch). Nevidim dovod preco by jedna z foriem mala byt perverznejsia ako druha - v oboch pripadoch sa znizia prijmy privatneho sektora.

Jan Mašek

Re: Re: Re: frankenstein

Uživatel ivansml napsal:

Uživatel Jan Mašek napsal:

...

To bude tym ze pomer vydajov k HDP je vhodnejsi ukazovatel ako ich absolutna velkost.

Austerity moze mat dve krajne formy: 1) znizenie vydavkov, dane ostanu rovnake, 2) vydavky ostanu rovnake, zvysenie dani (v praxi dojde k nejakej kombinacii oboch). Nevidim dovod preco by jedna z foriem mala byt perverznejsia ako druha - v oboch pripadoch sa znizia prijmy privatneho sektora.


Jestli je vhodnejsi, to je na jinou debatu. Vzhledem k vypovidaci schopnoasti HDP a vzhledem k tomu ze G jsou jeho soucasti, nepovazuju to za vhodnejsi. Ale to je jedno.

1) Kde je tam napsano, ze pomer verejnejch vydaju k HDP klesa? Ja to tam nevidim (je mozny ze sem akorat slepej)

2) Kdyz stat snizi verejny vydaje a dane (nominalne, v dolarech) zustanou stejny, jak z toho vyvozujete, ze prijmy soukromyho sektoru si snizej? Myslite jako prijmy soukromejch firem pochazejici z verejnejch zakazek? No v tom pripade samozrejme, to je podstata skutecnejch austerity measures. Ale o to vetsi prijmy zustanou v soukromym sektoru, protoze ten ted nemusi financovat statni deficit.
3) Austerity = uspora. Uspora = nizsi vydaje. Povazovat vyssi vydaje financovany jeste vyssima danema = to je perverzni. Austerity je kdyz se omezite, ne kdyz svoje vydaje prehodite na nekoho jinyho. To o cem mluvite je definice deficitu, NE austerity.

Spravne uspory znamena PREBYTEK rozpoctu. O tom se nikomu ani nezda. Takze pak uspory znamenaly nizsi rust zadluzeni. Ani to nezvladaj, takze to vyjadrujou jako pomer k HDP.

Jedinej zpusob jak stat muze dosahnout "uspor" je orwellovsky totalne obratit vyznam slov tak, aby uspory znamenalo neustale vyssi a vyssi vydaje. Ve stylu War is peace, Ignorance is strength, Freedom is slavery.

ivansml

Re: Re: Re: Re: frankenstein

Uživatel Jan Mašek napsal:

1) Kde je tam napsano, ze pomer verejnejch vydaju k HDP klesa? Ja to tam nevidim (je mozny ze sem akorat slepej)
Druhy graf, "Change in government expenditures/GDP".

2) Kdyz stat snizi verejny vydaje a dane (nominalne, v dolarech) zustanou stejny, jak z toho vyvozujete, ze prijmy soukromyho sektoru si snizej? Myslite jako prijmy soukromejch firem pochazejici z verejnejch zakazek? No v tom pripade samozrejme, to je podstata skutecnejch austerity measures. Ale o to vetsi prijmy zustanou v soukromym sektoru, protoze ten ted nemusi financovat statni deficit.
Ano, znizia sa prijmy firiem so statnymi zakazkami, ich zamestnancov, dodavatelov atd. Rovnako ako prijmy uradnikov, ucitelov, poziarnikov, ak stat znizi ich platy, prijmy dochodcov ak znizi dochodky, a mnohych dalsich. A ak dane ostanu rovnake ako predtym (co by mali ak je cielom znizit deficit), tak sukromny sektor neuspori na nicom.

3) Austerity = uspora. Uspora = nizsi vydaje. Povazovat vyssi vydaje financovany jeste vyssima danema = to je perverzni. Austerity je kdyz se omezite, ne kdyz svoje vydaje prehodite na nekoho jinyho. To o cem mluvite je definice deficitu, NE austerity.
Vyssie dane = nizsie vydaje sukromneho sektora = uspora. Jediny rozdiel je ci bude uspora na vydavkoch financovanych sukromnym sektorom, alebo vladou. Samozrejme ak si myslite ze stat je zlo, budete preferovat to druhe, ale to je uz trosku o niecom inom.

Jan Mašek

Re: Re: Re: Re: Re: frankenstein

Uživatel ivansml napsal:

Druhy graf, "Change in government expenditures/GDP".
Ok. Nedavaj mi sice ty cisla smysl, protoze kdyz pada HDP, tak pokud pada pomer vydaje/HDP, tak musej padat i vydaje v absolutnich cislech - coz udajne se nedeje. Za druhy: i kdyby padal, tak pokud potrebujete snizit vydaje o DESITKY procent, protoze jste zadluzenej az po usi a vlady krachujou PRESTO, ze jsou uroky smesne nizky a tisknou se penize o stosest, tak pokles o jednotky procent - tomu rikate "austerity"? Jaky slovo budete pouzivat, az si situace vyzada pad vydaju o 50%?

Ano, znizia sa prijmy firiem so statnymi zakazkami, ich zamestnancov, dodavatelov atd. Rovnako ako prijmy uradnikov, ucitelov, poziarnikov, ak stat znizi ich platy, prijmy dochodcov ak znizi dochodky, a mnohych dalsich. A ak dane ostanu rovnake ako predtym (co by mali ak je cielom znizit deficit), tak sukromny sektor neuspori na nicom.

Prijmy soukromejch firem jsou VEREJNY vydaje. Podle vasi logiky i vydaje na statni uredniky jsou SOUKROMY prijmy, protoze urednici je utratej v supermarketu a nakoupej si za ne vily v Toskansku. Takze vlastne dane muzou bejt 100% - protoze vsechny penize jsou soukromy prijmy podle vas.
To je ale uvaha, ktera je jasna, ale o tom se nebavime. Bavime se o tom, kolik penez rozdeluje stat. Pokud danove prijmy zustanou stejne a vydaje se zmensi, tak soukromy sektor ma vic penez k dispozici - to je jednoducha algebra. Penize, ktery dneska jdou na financovani dluhu, by zustaly soukromymu sektoru. Fakt nechapu, co na tom nevidite.

...
Vyssie dane = nizsie vydaje sukromneho sektora = uspora. Jediny rozdiel je ci bude uspora na vydavkoch financovanych sukromnym sektorom, alebo vladou. Samozrejme ak si myslite ze stat je zlo, budete preferovat to druhe, ale to je uz trosku o niecom inom.[/citace]

To ale to je ten rozdil, o kterym se bavime. Samozrejme ze celkovej pocet penez zustane stejnej a prijmy = vydaje. To je nic nerikajici tautologie. Ale pokud mluvime o "government austerity measures", tak mluvime samozrejme snad o usporach na vydajich vlady. Takze vyssi dane v zadnym pripade neznamena uspora vlady, naopak.

libertarian

kriza ešte len príde

A krásne na tom je, že STAT a politici s tým reálne vôbec nič nemôžu urobiť. Teda - ZABRANIŤ tomu nemôžu. Môžu to oddialiť, a čím viac to oddialia, tým to padne tvrdšie. Je to celkom pekne matematicky spočítatelné, a žiadna "veľká matematika", žiadny zložitý model , celkom obyčajná bilancia príjmov, výdavkov, úročenia dlhov.

Jediná neznáma je- v ktorom štadiu okrádania občanov to už občania nevydržia, a vytiahnu palice. A v ten den to krachne. Respektíve - ak ludia s nejakými vkladmi v bankach a fondoch tie vklady a fondy vyberú a začnu nakupovať. A v ten den to krachne.
Typujem rok.
A kto si myslí, že to padne tak o 20 percent, tak to mu gratulujem k obrovskému optimizmu.

Jan Altman

Re: kriza ešte len príde

Uživatel libertarian napsal:


Typujem rok.
A kto si myslí, že to padne tak o 20 percent, tak to mu gratulujem k obrovskému optimizmu.


No rok je podle mne moc optimistický. Možné to samozřejmě je - např. po nějaké černé labuti, na kterou buď politici nestihnou zareagovat, nebo naopak zareagují příliš prudce.

Ale jinak pád o 20% je samozřejmě nesmysl. Ten pád bude takový, že jednoho dne držitelům negativně úročené měny a negativně úročených dluhopisů dojde trpělivost. Stačí, když jich dostatečně znervózní jen menšina a i to vyvolá run. Run tažený tím, že kdo první papír smění v nepapír, něco za něj dostane. Druhý méně a třetí nic. Hodnota papíru (fiat peníze, státní dluhopisy, deriváty, ...) se zastaví na hodnotě podkladové komodity (tříděná sběrná surovina).

Ale jak moc nemusím pana profesora z Hradu, tak v mnohém má pravdu. Např. v tom, že mnozí podceňují vynalézavost politiků a byrokratů udržovat nesmyslný systém při životě za každou cenu.

Věřte mi, že režim po roce 1948 také nedával ekonomický smysl a mnozí mu předvídali rychlý bankrot.

Mám obavy, že realita nevyjde vstříc těm optimistům, kteří ve vidině rychlého kolapsu zaplnili sklep konzervami. Elity udělají cokoli, aby těmto lidem konzervy bez užitku expirovaly - a negativní úročení bude to nejméně nepříjemné opatření z těch, které nás bohužel čekají.

zZz

Re: Re: Re: Re: Re: Re: frankenstein

Uživatel Jan Mašek napsal:

Uživatel ivansml napsal:

...
Ok. Nedavaj mi sice ty cisla smysl, protoze kdyz pada HDP, tak pokud pada pomer vydaje/HDP, tak musej padat i vydaje v absolutnich cislech - coz udajne se nedeje. Za druhy: i kdyby padal, tak pokud potrebujete snizit vydaje o DESITKY procent, protoze jste zadluzenej az po usi a vlady krachujou PRESTO, ze jsou uroky smesne nizky a tisknou se penize o stosest, tak pokles o jednotky procent - tomu rikate "austerity"? Jaky slovo budete pouzivat, az si situace vyzada pad vydaju o 50%?

Eh, ne, kdyz pada HDP tak musi vydaje padat jeste rychleji, aby pomer vydaje/hdp klesal. (tím ovšem neříkám, že s článkem souhlasím - s tím pádem výdajů to zas tak žhavé není - http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00023&plugin=1 (i když pokles by tu byl, to ano)).

Desitky procent, jak jste to spočítal/odhadl a jak jste změřil hlavní dopady a rizika s nimi spojená? A o kolik je to snížení výhodnější (a dle čeho?) oproti mírnějším cestám a statutu quo?

libertarian

Re: Re: kriza ešte len príde

Uživatel Jan Altman napsal:

Uživatel libertarian napsal:

...

No rok je podle mne moc optimistický. Možné to samozřejmě je - např. po nějaké černé labuti, na kterou buď politici nestihnou zareagovat, nebo naopak zareagují příliš prudce.

Ale jinak pád o 20% je samozřejmě nesmysl. Ten pád bude takový, že jednoho dne držitelům negativně úročené měny a negativně úročených dluhopisů dojde trpělivost. Stačí, když jich dostatečně znervózní jen menšina a i to vyvolá run. Run tažený tím, že kdo první papír smění v nepapír, něco za něj dostane. Druhý méně a třetí nic. Hodnota papíru (fiat peníze, státní dluhopisy, deriváty, ...) se zastaví na hodnotě podkladové komodity (tříděná sběrná surovina).

Ale jak moc nemusím pana profesora z Hradu, tak v mnohém má pravdu. Např. v tom, že mnozí podceňují vynalézavost politiků a byrokratů udržovat nesmyslný systém při životě za každou cenu.

Věřte mi, že režim po roce 1948 také nedával ekonomický smysl a mnozí mu předvídali rychlý bankrot.

Mám obavy, že realita nevyjde vstříc těm optimistům, kteří ve vidině rychlého kolapsu zaplnili sklep konzervami. Elity udělají cokoli, aby těmto lidem konzervy bez užitku expirovaly - a negativní úročení bude to nejméně nepříjemné opatření z těch, které nás bohužel čekají.

Pane Altmane :
K tomu termínu pádu (1 rok) mám takúto úvahu :
Politici dokážu udržovať fungovanie štatu peniazmi, ktoré odčerpávajú zo súkromného sektora a od občanov. Pri tej hodnote zdanenia, ktorú dnes platia občania (včetne odvodov cca 66%) však už stat nemá velké rezervy vo zvyšovaní daní. Z tohto pramení môj optimizmus skorého pádu. Aj ked nepochybujem, že politici urobia čokolvek - ovšem veľa možností už nemajú.
Ked začnú brať občanom, padnu im príjmy z DPH. A výrobcom klesne odbyt, krachnú firmy. Tento systém je samozvorný, každé opatrenie (aj v princípe správne) sa štatu vrati v nejakom negatívnom dôsledku.
A veľkou prekážkou pre politikov je demokracia. Politici nemôžu pritlačiť príliš, lebo voliči sú zhýčkaní a naučení na cukríčky od statu. Príklad -Grecko. Voliči odmietaju šetriť, a vláda s tým nič neurobí.
Sledujem globálny ekonomický vývoj - a zdá sa, že sa akékoľvek opatrenia politikov stanú neúčinné čoraz v kratšom čase, a vyvolané negatíva sa zväčšia.

" Stačí, když jich dostatečně znervózní jen menšina a i to vyvolá run. Run tažený tím, že kdo první papír smění v nepapír, něco za něj dostane."
- a tento run sa aj vdaka internetu môže spustiť veľmi nečakane. Na slovensku niekoľko znalých ludí - Ižip, Karpiš, Mesík, ktorý hodne svoje názory zverejnujú.
-
A k negatívnemu úročeniu :
Myslím, že technicky by to nejako zvládli, ale dôsledky, ktoré by to vyvolalo, by pád ešte urýchlili. Ludia by viac prechádzali na alternatívne aktíva, znížili by svoju pracovnú aktivitu, ......
-
A k Vašim komentárom na FINMAGu - Vďaka za ne. Je to to najlepšie na tom webe. Potešilo by ma, keby ste písal aj vlastné články.

libertarian

Re: Re: kriza ešte len príde

Uživatel Jan Altman napsal:

Uživatel libertarian napsal:

...
Věřte mi, že režim po roce 1948 také nedával ekonomický smysl a mnozí mu předvídali rychlý bankrot.

Dlhé fungovanie komunizmu bolo vdaka tomu, že politici mali moc pevne v rukách, a mohli robiť neustale to, čo bolo potrebné pre udržanie chodu statu a moci. Lenže v demokracii to maju politici sťažené.
Takže - politici by to pri terajšej kríze mohli dlho zdržovať, ale iba za cenu otvorenej totality. Otazka teda je, čo totalitu zavedú PRED krízou, a tým krízu oddialia, alebo bude totalita až POČAS KRÍZY.

qed

Re: kriza ešte len príde

Uživatel libertarian napsal:

A krásne na tom je, že STAT a politici s tým reálne vôbec nič nemôžu urobiť. Teda - ZABRANIŤ tomu nemôžu. Môžu to oddialiť, a čím viac to oddialia, tým to padne tvrdšie. Je to celkom pekne matematicky spočítatelné, a žiadna "veľká matematika", žiadny zložitý model , celkom obyčajná bilancia príjmov, výdavkov, úročenia dlhov.

Jediná neznáma je- v ktorom štadiu okrádania občanov to už občania nevydržia, a vytiahnu palice. A v ten den to krachne. Respektíve - ak ludia s nejakými vkladmi v bankach a fondoch tie vklady a fondy vyberú a začnu nakupovať. A v ten den to krachne.
Typujem rok.
A kto si myslí, že to padne tak o 20 percent, tak to mu gratulujem k obrovskému optimizmu.

Všetci už na ten pád čakáme ako na spasenie. Sem s ním!

ivansml

Re: Re: Re: Re: Re: Re: frankenstein

Uživatel Jan Mašek napsal:

Pokud danove prijmy zustanou stejne a vydaje se zmensi, tak soukromy sektor ma vic penez k dispozici - to je jednoducha algebra.
A odkial ich asi bude mat viac? Ak danove prijmy ostanu stejne, tak austerity de facto znamena ze cast vydavkov ktore doteraz sli na dialnice, dochodky, skoly, atd. sa presmeruje na splacanie dlhu. Naklady na obsluhu dlhu klesnu mozno po nejakom case, ked sa deficit zmensi, ale kratkodobo sa znizia prijmy ludi/firiem platenych statom (ci ich uz oznacime za sukromny alebo verejny sektor je jedno), tym sa znizi ich dopyt a multiplikatorovym efektom aj prijmy vsetkych ostatnych.

To ale to je ten rozdil, o kterym se bavime. Samozrejme ze celkovej pocet penez zustane stejnej a prijmy = vydaje. To je nic nerikajici tautologie. Ale pokud mluvime o "government austerity measures", tak mluvime samozrejme snad o usporach na vydajich vlady. Takze vyssi dane v zadnym pripade neznamena uspora vlady, naopak. Whatever, nema zmysel hadat sa o definiciach.

Jan Mašek

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: frankenstein

Uživatel ivansml napsal:

A odkial ich asi bude mat viac? Ak danove prijmy ostanu stejne, tak austerity de facto znamena ze cast vydavkov ktore doteraz sli na dialnice, dochodky, skoly, atd. sa presmeruje na splacanie dlhu. Naklady na obsluhu dlhu klesnu mozno po nejakom case, ked sa deficit zmensi, ale kratkodobo sa znizia prijmy ludi/firiem platenych statom (ci ich uz oznacime za sukromny alebo verejny sektor je jedno), tym sa znizi ich dopyt a multiplikatorovym efektom aj prijmy vsetkych ostatnych.

To je v zasade jedno, na co stat penize posila. Cim mensi ma stat vydaje, tim vic penez zbejva v soukromym sektoru, ja fakt nechapu co je na tom kontroverzniho.
Priklad 1 : danovy prijmy 300. Statni vydaje: na urok 100, na splatku jistiny 0, na dalnice 300. Deficit = -100.
Priklad 2 (austerity): danovy prijmy 300. Statni vydaje: na urok 100, na splatku jistiny 0, na dalnice 200. Deficit = 0.

V priklade 2 soukromej sektor nemusi financovat deficit a tudiz o 100 ma VIC. Ano, sice netecou penize do "soukromejch" firem na dalnice, ale tecou o to vic do tech odvetvi, ktery si trh zada. V kazdym pripade soukromej sektor ma VIC penez.

Jan Mašek

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: frankenstein

Uživatel zZz napsal:

Eh, ne, kdyz pada HDP tak musi vydaje padat jeste rychleji, aby pomer vydaje/hdp klesal. (tím ovšem neříkám, že s článkem souhlasím - s tím pádem výdajů to zas tak žhavé není - http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00023&plugin=1 (i když pokles by tu byl, to ano)).

No to je prave moje pointa: vydaje musej padat jeste rychleji, aby vydaje/hdp klesal. Ale podle autora vydaje ROSTOU (nebo aspon neklesaj), klesa ovsem vydaje/HDP. To je ale mozny jen u rostouciho HDP. No v nakejch zemich HDP roste, jinde za to obdobi kleslo.

V kazdym pripade se tak jako tak bavime o procentickach. Pod pojmem austerity si predstavuju drasticky snizeni o desitky procent. O "drakonickych opatrenich" slysim vsude kolem sebe a jaksi se to nedeje.

Desitky procent, jak jste to spočítal/odhadl a jak jste změřil hlavní dopady a rizika s nimi spojená? A o kolik je to snížení výhodnější (a dle čeho?) oproti mírnějším cestám a statutu quo?

Nic jsem nepocital. Viz vyse. O "drakonickych skrtech" mluvej politici. V praxi vidime, ze to nejsou ZADNY skrty.

Andreaa23

webfishinggame

The soothing aspects of fishing are combined with a lively, friendly community in Webfishing, a distinctive and captivating multiplayer fishing game. Webfishing provides players with a comfortable, https://webfishinggame.io stress-free gaming environment that makes it easy to get hooked (pun intended!). The game is set in a scenic world where you may relax, interact with friends, and enjoy the thrill of fishing.
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed