Mises.cz

Základy rakouské ekonomie a libertarianismu

Nejdůležitější věcí, kterou bychom si měli uvědomit, je, že v praxi není možné provádět centrální plánování života lidí tak, aby bylo dlouhodobě úspěšné. Jen v ČR a na Slovensku žijí miliony lidí, z nichž každý je jedinečný ve svých schopnostech, zájmech i prioritách; tito lidé se svým okolím spolupracují v mnoha sférách lidského života a vytvářejí tak neskutečně komplikovanou pavučinu lidské činnosti. Je naivní si myslet, že existuje nějaká skupina politiků a úředníků, která by byla schopna se vyznat v každém detailu této pavučiny a řídit ji, nebo dokonce každému z nás vidět do hlavy a vědět, co v životě chceme; v našem okolí se vyznáme nejlépe my sami a stejně tak my sami víme nejlépe, co máme rádi a co umíme. Více o centrálním plánování…

Neschopnost vlády řídit naší ekonomiku se projevuje například v tom, že od té doby, co vlády získaly v ekonomice velké slovo, se na světě objevují periodicky se opakující hospodářské cykly, neboli fáze euforie a plýtvání následované fázemi krachů a nezaměstnanosti. Státy ovládají tisk peněz, centrálně ovlivňují úrokové sazby a svými dotacemi a regulacemi se snaží určit, co a jak se bude vyrábět; to vede k nahromadění špatných rozhodnutí, jež přeroste únosnou mez a vyústí v krizi. Vlády následně k léčbě krize používají stejné recepty, kterými onu krizi způsobily. Více o rakouské teorii hospodářského cyklu…

Jakékoliv státní zásahy a regulace trhu jsou pro spotřebitele v důsledku špatné, protože každá regulace přináší nové náklady, které si výrobce promítne do koncové ceny; navíc jsou překážkou pro začínající podnikatele, a tak omezují tolik potřebnou konkurenci. Nejlepším regulátorem vždycky byli sami spotřebitelé, kteří se můžou na základě kvality výrobku nebo služby svobodně rozhodnout, zda si je koupí, a výrobce tak má motivaci jim vyhovět; pokud výrobce nějaký standard nedodržuje, svědčí to o tom, že jeho zákazníci o tento standard nestojí, a jeho nařízení ze strany státu tak půjde proti vůli spotřebitelů. Více o trhu a regulacích…

Lidé si obvykle myslí, že stát potřebujeme alespoň k zajištění právního řádu, justice a bezpečnosti; to je ale jen mýtus daný skutečností, že nikdo z nás za našeho života jinou než státní justici a státní policii nezažil. Ve skutečnosti existuje teoretické zdůvodnění potvrzené historickou praxí, že soukromý trh může fungovat i v těchto oblastech a přinášet mnohem lepší výsledky než státní monopol. Stejné závěry platí i pro ochranu životního prostředí a další údajná "selhání trhu". Více o soukromém právu a bezpečnosti…

Nesmíme zapomínat ani na morální stránku věci. Všechny prostředky, které stát utratí, musel nejprve někde vzít; kromě dluhu, což je jen dočasný nástroj, jenž nakonec stejně musí být splacen z jiných zdrojů, tyto prostředky stát mohl získat jedině tak, že je vzal svým občanům, obvykle pomocí daní. Daně většina z nás neplatí dobrovolně – pokud bychom se finančnímu úřadu vzepřeli, peníze by nám byly odebrány násilím. Daně jsou tedy nevyhnutelně loupeží. Sice opovrhujeme člověkem, jenž násilím oloupí jiného, ale když milion lidí násilně oloupí druhý milion lidí, to už nám nevadí. Ano, stát nám sice za naše daně poskytuje určité služby, ale kde bereme tu jistotu, že každý z nás přesně o tyto služby v této kvalitě stojí? Nemluvě o tom, že i kdyby nám zloděj za ukradené prostředky něco koupil, jeho krádež tím nepřestává býti krádeží. Více o filosofii libertarianismu…

Loupež – honosně nazvaná daní – není jediným morálním selháním státu; každá regulace, každé omezení či nařízení, každý zásah do svobodných vztahů mezi lidmi není nic jiného než hrozba násilím tomu, kdo se nepodřídí vůli státu. Vezměme si například takový zákoník práce – není to nic než deklarace násilí vůči těm, kdo si dovolí uspořádat smluvní vztahy po svém; stát nemilosrdně rozdrtí každého, kdo se tomuto diktátu nepodřídí. Činí-li něco takového jednotlivec, považujeme jeho konání za odsouzeníhodné, leč v případě státu se totéž stává chválihodným; a proč? Protože státní indoktrinaci jsme všichni vystaveni již od útlého dětství; celý vzdělávací systém slouží mimo jiné jako nástroj státní propagandy, neboť jeho absolventům je již od začátku vštěpováno, že eticky nepřijatelné činy (od loupeže po výhružky útočným násilím) jsou omluvitelné, páchá-li je stát. Více o etatismu…

Na stránkách Mises.cz vás budeme pravidelně seznamovat s těmito i dalšími tématy, a to z hlediska teorie i praxe; jedná se o nepředstavitelně rozsáhlou problematiku, a proto nečekejte, že po přečtení několika článků budete mít odpověď na všechny své dotazy nebo pochybnosti. Přejeme Vám, abyste měli výdrž a nikdy se nevzdali při hledání a šíření pravdy!

– autoři Mises.cz

Hlavní témata

Nyní bychom vám rádi nabídli odkazy na ty nejlepší a nejvýstižnější články k těm nejpodstatnějším tématům, a to jak z hlediska teorie, tak i z hlediska praxe. Jedná se ovšem opravdu jen o nejužší výběr toho nejlepšího; velké množství kvalitních článků se sem nevešlo – najdete je v sekci Články.

Tento seznam můžete brát jako takovou kuchařku rakouské ekonomické školy. Můžete se v ní za relativně málo času dozvědět ty nejpodstatnější argumenty.