Mises.cz

Mises.cz
předchozí kapitola
zpět na knihu
následující kapitola

12.10. Richard Cantillon - Vliv

Průkopnická Esej Richarda Cantillon byla během osmnáctého století velmi čtená a vysoce vlivná. Byl čtená tak, jak tomu bylo v té době zvykem, tedy v podobě „undergroundových“ manuskriptů od spisovatelů, vědců a intelektuálů se zájmem o rozšíření myšlenek a o praktické problémy tehdejší doby. Silná závislost na ručním přepisování byla výsledkem tvrdé francouzské cenzury v tomto období.

Esej byla čtená široce od napsání ve třicátých letech osmnáctého století a ještě více po jejím vydání v roce 1755. Dychtivě a důsledně ji četli členové první ekonomické školy, fyziokraté, a mezi nimi slavný cestovatel A. R. J. Turgot. V kosmopolitní společnosti osmnáctého století, kde se potkávali britští intelektuálové s francouzskými, byla jistě Esej přečtena a vstřebána i eminentním skotským filozofem Davidem Humem. Má taky tu čest být jednou z velmi malého množství knih, které citoval blízký přítel Huma Adam Smith – muž, jemuž přemíra pocitu vlastní originality bránila citovat či jmenovat mnoho předchůdců. Cantillon byl tedy mezi kontinentálními i britskými ekonomy před vydáním Bohatství národů v roce 1776 velmi vlivný. Po vydání tohoto díla padlo vědění a vliv Cantillona za oběť obecnému posmithovskému zvyku ignorovat jakéhokoliv ekonoma před Adamem Smithem. V devatenáctém století rozšířený zvyk zamazávat jakékoliv ekonomické myšlení před Adamem Smithem bylo k dřívějším ekonomům hrubě nespravedlivé a dalo vzniknout chybnému a dodnes široce rozšířenému názoru, že ekonomická věda vyrostla plně z hlavy jednoho Muže, stejně jako měla Athéna vyskočit v dospělé podobě a plné zbroji z hlavy boha Dia. Avšak nejzhoubnějším důsledkem uctívání Smithe je to, že oni zapomenutí ekonomové byli v mnoha ohledech lepší než Adam Smith a jejich opomíjením bylo zapomenuto mnoho dobré ekonomie na více než sto let. V mnoha ohledech, jak uvidíme, Adam Smith ekonomii vychýlil. Vrátil zpět ekonomii kontinentální tradice, která začala u středověkých a pozdních scholastiků a pokračovala skrze francouzské a italské autory osmnáctého století, z její správné cesty na cestu jinou a chybnou. Smithovská „klasická ekonomie“, jak jsme ji začali nazývat, byla založena na agregátech, nákladové teorii hodnoty, statické rovnováze, umělém rozdělení na „mikro“ a „makro“ a na celé řadě holistických a statických analýz.

Nešťastné vymazání předsmithovské ekonomie umožnilo smithovským klasickým ekonomům převzít trůn a dominovat ekonomické vědě po sto let. „Marginalistická revoluce“ sedmdesátých let devatenáctého století a zejména tehdejší začátek rakouské teorie v mnoha ohledech vrátily ekonomii na správnou kontinentální předsmithovskou cestu individualismu, mikra a subjektivní hodnoty. Není náhodou, že byl sám Cantillon znovuobjeven v roce 1881 kvazi-rakušák W. Stanley Jevons, jenž byl chvályhodně zapálen pro objevování zapomenutých ekonomů pohřbených dominantní smithovsko-ricardovskou ortodoxií.

Avšak ekonomie se naneštěstí tohoto smithovsko-ricardovského závaží nezbavila. Současné oživení rakouské teorie a čím dál větší snaha ekonomů hlavního proudu hledat cestu z převládající ortodoxie jsou pokusy dokončit slib daný špatně pojmenovanou „marginalistickou revolucí“ (ve skutečnosti individualisticko-subjektivistickou revolucí) a trvale se zbavit klasického britského paradigmatu.

předchozí kapitola
zpět na knihu
následující kapitola

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed