22. prosince 2010 10:55:46 | reagovat
Komentáře k článku Centrální banky nás před inflací nezachrání
mp
Naivní představa?
Dlho som hladal vysvetlenie : Su tí "naj" ekonomovia takí hlúpi, alebo takí klamári ? Sú tie desaťtisíce profesorov ekonomie, ekonomickí "nobelisti" , politici, iba hlupáci, alebo klamári ?Stale nemam v tom celkom jasno, ale cítim, že je medzi nimi spusta nielen hlupakov, ale aj klamárov. Ich hnusná ekonomická politika ožobračuje stámiliony ludí, a im prináša celkom pekné zisky, ale aj možnosť riadiť zemeguľu.
O´ Pruz
Dejchám zhluboka
Mohl by prosím autor lépe vysvětlit události kolem více spoření. Přestalo již platit, že když spoří jednotlivec je to požehnání, když většina, tak je to katastrofa.„zatímco na spotřebu vydávají pouze 25 %. Spotřebovávají nyní méně “ -souhlas
„Nižší objem důchodu vynakládaný na spotřebu, vede ke snížení tržeb firem “ -souhlas
„Spotřebitelský sektor se smršťuje a pokles poptávky vede ke snížení cen spotřebitelského zboží a služeb “ -souhlas
„Více úspor nyní znamená více zdrojů pro investice a větší poptávku po kapitálu “ - to jako budou investovat do klesající výroby. Nebo do rozšíření výroby aby uspokojili kolabující trh? Toto tvrzení odporuje nejen selskému rozumu, ale dokonce i fyzikálním zákonům. Mistrovské pojednání.
V počátku tomto stavu se nacházíme právě teď. Ne že by lidé spořili, to v žádném případě, jen už nemají peníze k útratám. A bude to trvat několik desetiletí. Kupodivu nevidím žádnou frontu u bank. Spíš dle televizní bankovní inzerce seznávám, že by půjčili komukoli, kdyby byl.
On je zájem, ale virtuální. Není už do čeho investovat. Dvě třetiny bank v následujících deseti letech trh opustí.
Ale souhlasím, že centrální banka, pokud má nějaký vliv na ekonomiku, tak jen negativní. A negativnější tím víc, čím víc se snaží „vládnout“ trhu.
Jakub Skala
dychejte klidne :)
Opruzi, Vas ty clanky Jardy Brychty nejak drazdi :)představte si to takhle:
situace 1 - hrozi valka (nebo obecne nejaka nejistota, nebezpeci)
lide spori malo, protoze nevi, co bude a tak radsi skoro vse hned utrati. Mira uspor je rekneme 10% prijmu. A urokova mira treba 10%.
situace 2 - nebezpeci pominulo, lide zacali vice sporit a mene spotrebovavat. Mira uspor vzrostla na 20% a urokova mira klesla na 5% (je vice penez o ktere lide nemaji momentalne zajem).
Cili 1) situace neni ze lide spotrebovavaji mene a mene, ale jen zmenili svoje navyky a zacali spotrebovavat na nejake nizsi urovni. Nic se nehrouti, jen klesne spotreba na nizsi uroven.
2)nizsi urokova mira zpusobi, ze jsou nyni vynosne i projekty, ktere predtim nebyly. A prave ty se uskutecni.
O´ Pruz
Hluboký nádech
Dýchám vcelku klidně, leč při tomto čtení musím trochu zhluboka.Ale jinak si připadám na mistrovství perpetumamobileho.
Situace 1, situace 2. bez komentáře.
Cili 1, opět platí starého psa novým kouskům nenaučíš. S těmi návyky je to taková ekonomická latina. Ono zase platí kde nic není ani smrt nebere.
2) je vcelku výživné a tak uvedu spekulativní příklad.
Představme si, že zítra přestaneme jezdit auty a potřeba ropy klesne na polovinu. Dříve nerentabilní těžba ropy z břidlice se stane rentabilní.
Jakub Skala
re:
Nesmazalo se Vam neco z toho komentare? Nebo jsem hloupej a zkuste mi to prepsat jinak :)gofry
ropa nie
O´ Pruz: "Představme si, že zítra přestaneme jezdit auty a potřeba ropy klesne na polovinu. Dříve nerentabilní těžba ropy z břidlice se stane rentabilní."Nie, táto ťažba ropy sa rentabilnou nestane - ľudia o ropu strácajú záujem, nie je žiadny dôvod, aby sa ťažila ďalej, práve naopak, ťažba sa bude utlmovať. Realizovať sa však budú INÉ projekty, trebárs výroba počítačov, mobilov, to nikto nevie dopredu povedať. Stanú sa rentabilnými preto, že klesla úroková miera - tj. tieto projekty sa stanú menej nákladnými a niektoré sa dostanú do škatuľky "ziskové projekty", takže sa zrealizujú.
František Vilím
Struktura výroby a úspory
Opruz píše: "Toto tvrzení odporuje nejen selskému rozumu, ale dokonce i fyzikálním zákonům. Mistrovské pojednání."Nejde o klesající výrobu obecně, ale o vyrovnávání zisku ve vyrobě statků různých statků. Pokud se nevidí struktura výroby statků v tomto "Haykově trojúhelníku" (obrázek 41 http://mises.org/rothbard/mes/chap6a.asp) , může se to zdát podivné. Celý proces je popsán v http://mises.org/rothbard/mes/chap6bb.asp
Pokles spotřeby a vzniklé zásoby budou použity po dobu, než se vytvoří výroba statků vyšších řádů, podobně jako když Robinson, aby vyrobil např. prutu, musí mít připravenou zásobu bobulí, aby ho živili celou dobu výroby kapitálového statku.
František Vilím
Ropa těžená z břidlice
"Představme si, že zítra přestaneme jezdit auty a potřeba ropy klesne na polovinu. Dříve nerentabilní těžba ropy z břidlice se stane rentabilní." Opravdu?Jediné, co je jisté, že při dané zásobě ropy klesne její cena a pokud poptávka po držbě ropy takto zůstane, je třeba omezit těžby ropy, neboť mezní producenty budou ztrátoví. Takže naopak, mnohé podniky se stanou nerentabilní a zastaví těžbu.
Jak to bude s těžbou z břidlice, tedy nevím, neboť to nedělám a nevím o tom, co to obnáší, jak se uplatní i zákon výnosů. :-) V každém případě pokles poptávky po ropě povede k odlivu investic z oboru těžby ropy někam, kde to lidem lépe uspokojí jejich nespokojenost.
Tanguero
pokles poptávky=více investic
Zní to nelogicky, ale je to tak. Pokud pečete chleba a máte svoje jisté, tak není třeba nových investic. Pokud se prodal kdejaký šunt, nebylo třeba nových investic. Pokud všechnu produkci oceli v CSSR odebralo SSSR, nebylo potřeba nových investic...Jenže jakmile poklesne spotřeba, buď zkrachujete, nebo musíte změnit výrobu. K tomu je potřeba investovat. A pokud funguje peněžní trh normálně, tak peníze jsou v bance, právě kvůli vyšším úsporám.
Takhle funguje část ekonomiky nezasažená státními zásahy, třeba trh s elektronikou. Jakmile je model LCD TV zastaralý, klesá jeho cena, nevyplatí se dál vyrábět, lidi si ho nekoupí, musím investovat peníze do vývoje nového a nabídnout model, po kterém je poptávka. To je motor pokroku v naší společnosti.
Za socíku byli ceny dané, investice velice omezené a kam to dotáhla značka TESLA je praktický příklad.
Problém je, že centrální bankéři stimulují oboje. Spotřeba je vysoká, nespoří se. Proč taky, když úrok je 2%. Ale peněz banky mají na rozdávání, protože kvantitativní uvolňování jim plní kasičku.
Naprosto přesně je v článku rozebrána inflace. Jaktože je jen 1% když ropa je přes $90 za barel a zlato za $1350?