Komentáře k článku Kyperská krádež za bílého dne

20. dubna 2013 09:29:27 | reagovat

No vida, tón tohoto článku je už přece jen rozumnější - v porovnání s pohoršenými výkřiky, které se na této stránce objevovaly předtím. ;)

Nicméně na Kypru byly nakonec postiženy jen vklady NEPOJIŠTĚNÝCH depozitorů (tj. převyšující €100 000); stále mi připadá divné označovat toto za krádež (či dokonce loupež) - podle me to nemá s loupeží ani krádeží nic společného. Z mého hlediska to perfektně vystihnul Jerry O’Driscoll zde:
http://thinkmarkets.wordpress.com/2013/04/01/cyprus

"The depositors who lost money were uninsured depositors (deposits above €100,000). What do the critics of the resolution think uninsured means? Surely it means your money is at risk. True, in recent banking failures, governments have been reluctant to let even uninsured depositors lose money. But that was policy, not law.

A sudden regime change is always painful. Indications are that future bank bailouts in the EU may follow the Cypriote model. Bank depositors must understand that they are creditors of the bank. If they lend more than the amount insured, their money is at risk like that of other creditors. (...)

Critics of the Cypriote bailout must explain what the alternative bailout policy might have been. And they must also explain why we should not be outraged at their alternative."

Podrobnější informace o těchto kyperských opatřeních: http://www.centralbank.gov.cy/nqcontent.cfm?a_id=12631&lang=en

2/ Konfiskace vkladů v Kanadě?

Za druhé, ten link na článek s titulkem "Konfiskace vkladů v Kanadě?", http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/1943-konfiskace-vkladu-v-kanade

Vše, co se v tom kanadském textu píše, je:

"The Government proposes to implement a ―bail-in regime for systemically important banks. This regime will be designed to ensure that, in the unlikely event that a systemically important bank depletes its capital, the bank can be recapitalized and returned to viability through the very rapid conversion of certain bank liabilities into regulatory capital. This will reduce risks for taxpayers. The Government will consult stakeholders on how best to implement a bail-in regime in Canada. Implementation timelines will allow for a smooth transition for affected institutions, investors and other market participants."

To by se samozřejmě netýkalo pojištěních vkladů a téměř jistě ani nepojištěných vkladů obecně, nýbrž jde o to, vytvořit určité specifické dluhopisy, které by se za jistých podmínek automaticky změnily na bankovní kapitál. Tržní výnosy těchto dluhopisů by pak mohl být dalším indikátorem měnící se rizikovost dané banky. Jde o tzv. Contingent Convertible Debt (CoCo); doporučuje je např. Charles Calomiris - viz zde:
http://www.economics21.org/commentary/contingent-capital-requirement-banks

Nebo podrobněji zde:
http://fic.wharton.upenn.edu/fic/papers/11/11-41.pdf

3/ Pár zajímavostí z Kypru:

a/ Vklady u kyperských bank přinášely v posledních 5 letech téměř dvojnásobný úrok proti vkladům u německých bank (což ex ante naznačuje jejich podstatně větší rizikovost):
http://www.bloomberg.com/news/2013-03-18/cyprus-bank-deposits-returned-almost-twice-germany-s-since-2008.html

"Cyprus bank deposits returned more than 24 percent over the past five years, almost double the returns on comparable German accounts.

An investor who put $1,000 in a savings account in Cyprus in January of 2008 and kept the funds there would have earned at least $242 over five years, according to data from the Central Bank of Cyprus. A comparable account in Germany would have returned about $130, calculations based on Bundesbank data show.

(...)

German deposit rates fell to 1.5 percent in January of this year from 4 percent five years earlier, Bundesbank data show, as the European Central Bank lowered interest rates. Deposit rates in Cyprus increased over the same period to 4.45 percent from 4.25 percent."

b/ Je zajímavé, že ještě na konci roku 2009 Bank of Cyprus držela celkem jen zanedbatelné množství řeckých státních dluhopisů, ale pak je z nějakého důvodu začala masivně nakupovat, takže v červnu 2010 držela už €2.4 billion v těchto dluhopisech. No, a z nich pak vzešla zráta ve výši €1.9 billion.
http://cdn.cyprus-property-buyers.com/wp-content/uploads/2013/04/April04_2013_AM.pdf (str. 6)

20. dubna 2013 15:53:40 | reagovat

Petr Málek

Re: Krádež, loupež ...

Uživatel Matěj Šuster napsal:

No vida, tón tohoto článku je už přece jen rozumnější - v porovnání s pohoršenými výkřiky, které se na této stránce objevovaly předtím. ;)

Nicméně na Kypru byly nakonec postiženy jen vklady NEPOJIŠTĚNÝCH depozitorů (tj. převyšující €100 000); stále mi připadá divné označovat toto za krádež (či dokonce loupež) - podle me to nemá s loupeží ani krádeží nic společného.
Když si nepojistím auto a někdo mi ho ukradne, tak je to tedy taky v pořádku?

Pojištění s tím nemá absolutně nic společného. Je každého věc, zda se proti určitým událostem pojistí nebo ne. Jisté je pouze to, že vkladatelé si do banky uložili peníze. Neinvestovali je, uložili si je tam. Nyní banka prohlásila, že jejich peníze nemá a není schopna jim je vyplatit zpátky. Nevím, co je to jiného než krádež.

Nezbývá mi tedy než zopakovat své "pohoršené výkřiky": Vkladatelé mají plné právo chtít získat své peníze zpět. Nemají právo získat je zpět na úkor nezúčastněných daňových poplatníků, to souhlasím - to ale nic nemění na tom, že se jedná o bohapustou krádež (nebo spíš podvod, zpronevěru, whatever), za kterou by měli nést odpovědnost bankéři, stejně tak jako politici, kteří tento podvod pomáhají organizovat a legalizovat.

20. dubna 2013 18:54:12 | reagovat

Tomáš Fiala

Re: Krádež, loupež ...

Uživatel Matěj Šuster napsal:

No vida, tón tohoto článku je už přece jen rozumnější - v porovnání s pohoršenými výkřiky, které se na této stránce objevovaly předtím. ;)

Nicméně na Kypru byly nakonec postiženy jen vklady NEPOJIŠTĚNÝCH depozitorů (tj. převyšující €100 000); stále mi připadá divné označovat toto za krádež (či dokonce loupež) - podle me to nemá s loupeží ani krádeží nic společného.
To si snad děláš srandu?! Pokud někdo nabízí úschovu čehokoli (špinavými ponožkami v kufru v nádražní úschovně počínaje, po peníze v nějaké "úschovně"), je na něm, aby se pojistil proti škodám, které mohou nastat na zákazníky uschovaných věcech. Pokud se stát rozhodne zhabat mi kufr se špinavými ponožkami z nádražní úschovny JE to prostě krádež. To nelze nijak okecat. Žádné pojištění (moje/tvoje/jeho/naše/něčí...) s tím nemá nic do činění. Pak by se stejně tak mohlo říct, že kapsář, který mi ukradl na Václaváku z kapsy šrajtofli, je z obliga, protože nějaké pojištění. :-/

20. dubna 2013 18:59:39 | reagovat

Tomáš Fiala

Re: Krádež, loupež ...

Uživatel Petr Málek napsal:

Uživatel Matěj Šuster napsal:

...
Když si nepojistím auto a někdo mi ho ukradne, tak je to tedy taky v pořádku?

Pojištění s tím nemá absolutně nic společného. Je každého věc, zda se proti určitým událostem pojistí nebo ne. Jisté je pouze to, že vkladatelé si do banky uložili peníze. Neinvestovali je, uložili si je tam. Nyní banka prohlásila, že jejich peníze nemá a není schopna jim je vyplatit zpátky. Nevím, co je to jiného než krádež.

Nezbývá mi tedy než zopakovat své "pohoršené výkřiky": Vkladatelé mají plné právo chtít získat své peníze zpět. Nemají právo získat je zpět na úkor nezúčastněných daňových poplatníků, to souhlasím - to ale nic nemění na tom, že se jedná o bohapustou krádež (nebo spíš podvod, zpronevěru, whatever), za kterou by měli nést odpovědnost bankéři, stejně tak jako politici, kteří tento podvod pomáhají organizovat a legalizovat.
Žádní bankéři neexistují. Jsou to pouze úředníci-zoufalci, kteří jsou pod kuratelou politiků, jsou jim plně podřízeni a musí do puntíku splnit jejich zhovadilá přání. Není možné si myslet, že to, co banky musely udělat na Kypru, bylo v souladu se svědomím "bankéřů". Tedy alespoň těch, kteří nemají v hlavě nasráno.

20. dubna 2013 20:32:51 | reagovat

Didi

Co se na Kypru vlastně stalo ?

Mohl by někdo znalý konečného stavu napsat, co přesně se na tom Kypru stalo? Mám v tom docela zmatek, situace se totiž měnila skoro z hodiny na hodinu.
Nejdřív kyperská vláda potřebovala půjčit (16 mld. eur ?) a EU na to, že půjčí (10 mld.), avšak jen s podmínkou, že těch 6 vláda sežene jinak, nejlépe 10% zdaněním vkladů v kyperských bankách. Pak že by to nebylo sociální, takže malé vklady (do 100 000 eur) jen 6% daně a ty velké 10%, pak 20%. Potom kyperští poslanci odhlasovali, že žádné zdanění nebude. Pak zase změna a že prý pro malé vklady nic a ty velké 40%.
Do toho všeho se prokeclo, že kyperští náčelníci a jejich družiny měli echo předem a své vlastní peníze už stačili přesunout jinam, takže se jich tahle taškařice netýká.
Poslední varianta, o které vím, je že malé vklady nic, velké vklady v malých bankých taky nic, velké vklady v Bank of Cyprus 40% daň a v Laiki 80% daň.
Nicméně celý ten kolotoč se motal kolem toho, odkud se ty peníte uloupí, ale nějak zaniklo, kam ten lup půjde. Takže která varianta odpovídá realitě?:
A) Kyperská vláda potřebovala další peníze na rozdávání a tak si vybrala cíl, jehož nasranost bude politiky nejméně mrzet (těch co mají velké vklady je početně málo, další část jsou cizinci, tudíž ztráta hlasů ve volbách nebude velká).
B) Kyperské banky byly opravdu na hraně krachu a kdyby došlo na vyplacení pojištění vkladů dle zákona, ukázalo by se, že na to vláda nemá, že to byl planý slib. To by znamenalo ztrátu důvěry v demokraticky volené představitele, což nelze připustit. Takže oloupíme pár bohatých, ti nás stějně nemají rádi.
C) Kyperské banky opravdu krachly (ale o tom nebylo nikde ani slovo, naopak fungují dále, sice omezeně, s novými regulacemi, ale fungují) a místo aby ztráty nesli rovným dílem všichni jejich vkladatelé, tak v rámci sociálního smíru se do toho vložila vláda a změnila pravidla pro bankroty. Tak proč se pořád mluví o dani? To nedává smysl.
D) Je to ještě úplně jinak.
E) Nikdo neví, jak to vlastně je, žádné "konečné řešení" není navrženo / dohodnuto / schváleno.

20. dubna 2013 22:49:35 | reagovat

Tomáš Fiala

Re: Co se na Kypru vlastně stalo ?

21. dubna 2013 08:38:51 | reagovat

Matěj Šuster

Re: Krádež, loupež ...

Uživatel Petr Málek napsal:

Uživatel Matěj Šuster napsal:

...
Když si nepojistím auto a někdo mi ho ukradne, tak je to tedy taky v pořádku?

Pojištění s tím nemá absolutně nic společného. Je každého věc, zda se proti určitým událostem pojistí nebo ne. Jisté je pouze to, že vkladatelé si do banky uložili peníze. Neinvestovali je, uložili si je tam. Nyní banka prohlásila, že jejich peníze nemá a není schopna jim je vyplatit zpátky. Nevím, co je to jiného než krádež.

Nezbývá mi tedy než zopakovat své "pohoršené výkřiky": Vkladatelé mají plné právo chtít získat své peníze zpět. Nemají právo získat je zpět na úkor nezúčastněných daňových poplatníků, to souhlasím - to ale nic nemění na tom, že se jedná o bohapustou krádež (nebo spíš podvod, zpronevěru, whatever), za kterou by měli nést odpovědnost bankéři, stejně tak jako politici, kteří tento podvod pomáhají organizovat a legalizovat.

Víš, co je to petitio principii (begging the question)? ;)

To je přesně to, co děláš. ;) Tj. předpokládáš, že banka legitimně může fungovat jen jako "peněžní sklad", a to dokonce i v situaci, kdy jsou depozita úročeny a klient za platební služby, vedení účtu atd. bance neplatí. ;)

Když už si chceme hrát s analogiemi, tak přesnější analogií by bylo toto:

Půjčím někomu své auto a on mi ho nabourá. Je to krádež / zpronevěra / whatever?

Mám v bance úspory přvyuící státem pojištěnou částku (o pojistných limitech jsem povinně informován při podpisu smlouvy), dostávám 4% úrok, banka investuje do řeckých dluhopisů - a utrpí ztrátu.

Je to krádež / zpronevěra / whatever?

21. dubna 2013 09:36:37 | reagovat

Petr Málek

Re: Krádež, loupež ...

Uživatel Matěj Šuster napsal:

Víš, co je to petitio principii (begging the question)? ;)

To je přesně to, co děláš. ;) Tj. předpokládáš, že banka legitimně může fungovat jen jako "peněžní sklad", a to dokonce i v situaci, kdy jsou depozita úročeny a klient za platební služby, vedení účtu atd. bance neplatí. ;)

Když už si chceme hrát s analogiemi, tak přesnější analogií by bylo toto:

Půjčím někomu své auto a on mi ho nabourá. Je to krádež / zpronevěra / whatever?

Mám v bance úspory přvyuící státem pojištěnou částku (o pojistných limitech jsem povinně informován při podpisu smlouvy), dostávám 4% úrok, banka investuje do řeckých dluhopisů - a utrpí ztrátu.

Je to krádež / zpronevěra / whatever?
Já jsem ale netvrdil, že banka nemůže fungovat jinak než jako peněžní sklad :) Možné je samozřejmě všechno a ačkoliv to moc neventiluji (nejsem v tom tématu nijak extrémně zběhlý a až tak mě ani nezajímá), můj soukromý názor je, že Rothbard nemá pravdu (byť Rohbard je můj jinak nejoblíbenější rakušák) a že rozhodně je možné a morální, aby na svobodném trhu fungovalo frakční bankovnictví - za předpokladu, že je klient s tímto postupem obeznámen a prokazatelně s ním souhlasí. Tento předpoklad ale splněn není.

Díval jsem se do své smlouvy o běžném účtu a obchodních podmínek a nikde ani slovo o tom, že si banka může volně s mými prostředky disponovat (to je uvedené pouze u termínovaných účtů). Naopak jsem se dočetl, že banka je povinna mi vyplatit zůstatek na účtu. Pakliže mají kyperské banky podobné smlouvy, došlo k porušení jejich smluvních povinností, a měly by to tedy být v první řadě banky a jejich manažeři, kdo za tuto zpronevěru ponesou odpovědnost. Až v druhé řadě by mělo dojít na vkladatele (na nezúčastněné daňové poplatníky by samozřejmě nemělo dojít nikdy).

Nikde jsem se nedočetl nic jako že dávám bance k dispozici své peníze a ona není povinna mi je vyplatit zpátky a nesu její podnikatelské riziko. To prostě ve smlouvách není.

Informace o pojištění asi někde napsaná je, jak jsem ale řekl, to na tom vůbec nic nemění. Mohl bych někomu půjčit auto v hodnotě 500 000 Kč a smluvně ho zavázat k tomu, že je povinen si opatřit pojištění z odpovědnosti na škodě na cizím majetku s krytím do 100 000 Kč. Nemůžeš ale z této věty usuzovat, že tím prohlašuji, že mi škody nad 100 000 Kč nevadí a že je nebudu chtít po tom člověku uhradit :D

21. dubna 2013 09:38:05 | reagovat

Josef Tětek

Re: Krádež, loupež ...

21. dubna 2013 10:13:43 | reagovat

Matěj Šuster

Re: Krádež, loupež ...

Uživatel Josef Tětek napsal:

Uživatel Matěj Šuster napsal:

...
Loupež by to nebyla, kdyby proběhl standardní krach banky se vším všudy - tj. řešení by spočívalo pouze na klientech, věřitelích, správcích a majitelech.
Jakmile o vypořádání rozhoduje parlament a ministři financí celé eurozóny, tak se o loupež jednoznačně jedná. Stejně jako když o mé výplatě rozhoduje Kalousek - nebo to podle tebe také není loupež?

NJ, jenže standarní krach banky se vším všudy, tj. včetně okamžitého nuceného odprodeje aktiv by těm vkladatelům velmi pravděpodobně přinesl ještě podstatně větší ztrátu než toto řešení.

Ale jistě máš pravdu, že vytvořit nějaké aspoň rámcově uspokojující standardní řešení krachu bank by bylo super ... akorát v praxi je to podstatně obtížnější, než jak to zní na papíře.

21. dubna 2013 10:35:33 | reagovat

Matěj Šuster

Re: Krádež, loupež ...

Uživatel Petr Málek napsal:

Uživatel Matěj Šuster napsal:

...
Já jsem ale netvrdil, že banka nemůže fungovat jinak než jako peněžní sklad :) Možné je samozřejmě všechno a ačkoliv to moc neventiluji (nejsem v tom tématu nijak extrémně zběhlý a až tak mě ani nezajímá), můj soukromý názor je, že Rothbard nemá pravdu (byť Rohbard je můj jinak nejoblíbenější rakušák) a že rozhodně je možné a morální, aby na svobodném trhu fungovalo frakční bankovnictví - za předpokladu, že je klient s tímto postupem obeznámen a prokazatelně s ním souhlasí. Tento předpoklad ale splněn není.

Díval jsem se do své smlouvy o běžném účtu a obchodních podmínek a nikde ani slovo o tom, že si banka může volně s mými prostředky disponovat (to je uvedené pouze u termínovaných účtů). Naopak jsem se dočetl, že banka je povinna mi vyplatit zůstatek na účtu. Pakliže mají kyperské banky podobné smlouvy, došlo k porušení jejich smluvních povinností, a měly by to tedy být v první řadě banky a jejich manažeři, kdo za tuto zpronevěru ponesou odpovědnost. Až v druhé řadě by mělo dojít na vkladatele (na nezúčastněné daňové poplatníky by samozřejmě nemělo dojít nikdy).

Nikde jsem se nedočetl nic jako že dávám bance k dispozici své peníze a ona není povinna mi je vyplatit zpátky a nesu její podnikatelské riziko. To prostě ve smlouvách není.

Informace o pojištění asi někde napsaná je, jak jsem ale řekl, to na tom vůbec nic nemění. Mohl bych někomu půjčit auto v hodnotě 500 000 Kč a smluvně ho zavázat k tomu, že je povinen si opatřit pojištění z odpovědnosti na škodě na cizím majetku s krytím do 100 000 Kč. Nemůžeš ale z této věty usuzovat, že tím prohlašuji, že mi škody nad 100 000 Kč nevadí a že je nebudu chtít po tom člověku uhradit :D

Takže klient, který za vedení účtu prakticky nic neplatí (Kypr) a vklad mu byl naopak úročen v posledních 5 letech dvojnásobnou sazbou v porovnání s vklady v Německu, si může legitimně myslet, že banka drží 100% rezervu?

Jinak k porušení smluvních povinností těch dvou kyperských bank určitě došlo, ale spočívalo prostě v tom, že nebyly schopny vklady vyplatit.

Plus lze samozřejmě tvrdit, že pokud nesplatím dluh, k němuž jsem smluvně zavázán, dopouštím se "implicitní krádeže" (Rothbard). Tohle se nám ovšem poněkud komplikuje v případě, že dlužníkem je korporace, která de facto odpovídá za závazky jen do výše vlastního kapitálu.

Mohli bychom např. tvrdit, že samotná tato omezená odpovědnost je státní privilégium (i když omezenou odpovědnost by šlo podobně zakotvit i ve smlouvě).

A je pravda, že úspěšné bankovní systémy v 19. století obvykle byly spjaty s neomzenou odpovědností za závazky anebo s tzv. double liability, tj. akcionáři ručili za zavázky banky do výše dvojnásobku jmenovité hodnoty akcií, které vlastnili.

21. dubna 2013 11:54:31 | reagovat

Matěj Šuster

Re: Co se na Kypru vlastně stalo ?

Uživatel Didi napsal:

Mohl by někdo znalý konečného stavu napsat, co přesně se na tom Kypru stalo? Mám v tom docela zmatek, situace se totiž měnila skoro z hodiny na hodinu.
Nejdřív kyperská vláda potřebovala půjčit (16 mld. eur ?) a EU na to, že půjčí (10 mld.), avšak jen s podmínkou, že těch 6 vláda sežene jinak, nejlépe 10% zdaněním vkladů v kyperských bankách. Pak že by to nebylo sociální, takže malé vklady (do 100 000 eur) jen 6% daně a ty velké 10%, pak 20%. Potom kyperští poslanci odhlasovali, že žádné zdanění nebude. Pak zase změna a že prý pro malé vklady nic a ty velké 40%.
Do toho všeho se prokeclo, že kyperští náčelníci a jejich družiny měli echo předem a své vlastní peníze už stačili přesunout jinam, takže se jich tahle taškařice netýká.
Poslední varianta, o které vím, je že malé vklady nic, velké vklady v malých bankých taky nic, velké vklady v Bank of Cyprus 40% daň a v Laiki 80% daň.
Nicméně celý ten kolotoč se motal kolem toho, odkud se ty peníte uloupí, ale nějak zaniklo, kam ten lup půjde. Takže která varianta odpovídá realitě?:
A) Kyperská vláda potřebovala další peníze na rozdávání a tak si vybrala cíl, jehož nasranost bude politiky nejméně mrzet (těch co mají velké vklady je početně málo, další část jsou cizinci, tudíž ztráta hlasů ve volbách nebude velká).
B) Kyperské banky byly opravdu na hraně krachu a kdyby došlo na vyplacení pojištění vkladů dle zákona, ukázalo by se, že na to vláda nemá, že to byl planý slib. To by znamenalo ztrátu důvěry v demokraticky volené představitele, což nelze připustit. Takže oloupíme pár bohatých, ti nás stějně nemají rádi.
C) Kyperské banky opravdu krachly (ale o tom nebylo nikde ani slovo, naopak fungují dále, sice omezeně, s novými regulacemi, ale fungují) a místo aby ztráty nesli rovným dílem všichni jejich vkladatelé, tak v rámci sociálního smíru se do toho vložila vláda a změnila pravidla pro bankroty. Tak proč se pořád mluví o dani? To nedává smysl.
D) Je to ještě úplně jinak.
E) Nikdo neví, jak to vlastně je, žádné "konečné řešení" není navrženo / dohodnuto / schváleno.

No, souhrn opatření, která bylanakonec učiněna v těch dvou kyperských bankách, máš tady:
http://www.centralbank.gov.cy/nqcontent.cfm?a_id=12631&lang=en

Co se týče situace v Bank of Cyprus, tak u těch částí vkladů, které řevyšují 100 000 Euro, platí toto:

(1) 37,5% of this difference is automatically converted into Class A’ shares of the Bank of Cyprus, with voting rights and dividends.

(2) 22,5% of this difference is temporarily ‘frozen’ and possibly part or the whole of it, will be converted into Class A’ shares of the Bank of Cyprus with voting rights and dividends for the purposes of the bank’s resolution. In that regard, an independent valuer will be appointed for the valuation purposes of the Bank of Cyprus. Not later than 90 days from the completion of the valuation, all or part of that percentage might be converted into shares and the remainder returned to the depositor. To the extent that the 22,5% will be re-deposited, the interest will be calculated retrospectively together with a small increment.

(3) The remaining 40% of the difference is temporarily ‘frozen’ for liquidity purposes. However, the interest continues to be calculated for this deposit based on the existing interest rate, plus an increment of 10 basis points. This amount will be ‘unfrozen’ in a short period of time and will not be used for resolution purposes.

The current capital of the Bank of Cyprus (shares, securities convertible into shares, bonds) is converted into new shares as explained below:
The existing ordinary shares are converted into new shares of Class D´.
The existing securities which are convertible into shares are converted into new shares of Class C ´.
Existing bonds are converted into new shares of Class B ´.

Voting rights and dividends for the above-mentioned new classes of shares (B’, C’, D’) may be exercised only if the total dividends to be given to holders of Class A’ shares reach the original contribution plus interest at an annual rate of EURIBOR-3 months plus 10%. Class A’ shares have full voting rights and dividends.

-

Čili v podstatě z 37,5% (a případně až z 60%) se tato část vkladů změnila na akcie Bank of Cyprus s tím, že původní akcionáři nemají právo na dividendy ani hlasovací práva, dokud těmto novým, nuceným akcionářům nebudou jejich původní vklady vyplaceny v plném rozsahu i s úrokem.

Jinak si myslím, že těch 10 mld Euro nemá být použito jen na rekapitalizaci bank, ale asi i na financování kyperského veřejného dluhu ... protože v současnosti (a i před tou březnovou krizí) byl Kypr v podstatě odříznutý od finančních trhů.

Viz i co všechno Kypr musí udělat, aby své veřejné finance "konsolidoval":
http://media.philenews.com/PDF/mnimonio_new.pdf

21. dubna 2013 23:38:29 | reagovat

Tomáš Fiala

Re: Krádež, loupež ...

Uživatel Matěj Šuster napsal:

Uživatel Petr Málek napsal:

...

Takže klient, který za vedení účtu prakticky nic neplatí (Kypr) a vklad mu byl naopak úročen v posledních 5 letech dvojnásobnou sazbou v porovnání s vklady v Německu, si může legitimně myslet, že banka drží 100% rezervu?

Problém není v tom, co si klent myslí. Ten ať si klidně myslí, že banka drží rezervu v podobě kornoutů na zmrzlinu. Problém je v tom, že žádný klient kyperské banky zcela určitě neměl ve smlouvě napsáno, že libovolná část (v libovolném rozmezí 0-100%) jeho vkladu v bance, mu může být na základě rozmaru kyperského parlamentu nebo dokonce na základě nátlaku (!!!) nějaké nekyperské (!!!) úřadovny "odebrána". Naopak měl zcela určitě ve smouvě napsáno, že vklad mu bude kdykoli v plné výši vydán! Že se to nazve daň, je jen další zrůdnost, jak okecat krádež!

21. dubna 2013 23:47:02 | reagovat

Tomáš Fiala

Re: Krádež, loupež ...

Uživatel Matěj Šuster napsal:

Uživatel Petr Málek napsal:

...

Půjčím někomu své auto a on mi ho nabourá. Je to krádež / zpronevěra / whatever?

To je špatné přirovnání. Lepší je to takhle: Půjčím někomu své auto a on mi ho vrátí bez zadních sedaček, dveří a hauben, protože je prodal na vrakovišti, aby utrženými penězi saturoval své dluhy. Co to je? SPROSTÁ KRÁDEŽ!!!

22. dubna 2013 04:44:29 | reagovat

Matěj Šuster

Re: Krádež, loupež ...

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

Uživatel Matěj Šuster napsal:

...
Problém není v tom, co si klent myslí. Ten ať si klidně myslí, že banka drží rezervu v podobě kornoutů na zmrzlinu. Problém je v tom, že žádný klient kyperské banky zcela určitě neměl ve smlouvě napsáno, že libovolná část (v libovolném rozmezí 0-100%) jeho vkladu v bance, mu může být na základě rozmaru kyperského parlamentu nebo dokonce na základě nátlaku (!!!) nějaké nekyperské (!!!) úřadovny "odebrána". Naopak měl zcela určitě ve smouvě napsáno, že vklad mu bude kdykoli v plné výši vydán! Že se to nazve daň, je jen další zrůdnost, jak okecat krádež!

Aby tahle diskuse byla aspoň trochu racionální a produktivní, tak je třeba odlišovat přinejmenším:

(1) "kyperská krádež" = banky nedržely 100% rezervy u vkladů na viděnou, což lze samo o sobě považovat za krádež / zpronevěru.

- fajn, i když si myslím, že fakt, že banky fungují na částečných rezervách, by měl být pro každého svéprávného klienta stejnou notorietou, jako třeba to, že voda z vodárny je chlorovaná, a zejm. by to měli vědět velcí zahraniční (ruští) vkladatelé, kteří si u kyperských bank uložili částky výrazně převyšující 100 000 Euro.

Tady jsou pak (např.) tyhle dvě možnosti:

a/ banky by měly propříště klienty lépe (a důrazněji) informovat o tom, že fungují na částečných rezervách ... i.e. varování velkým tučným písmem na první straně smlouvy.

b/ měla by být provedena taková reforma, že banky napříště budou povinně držet 100% rezervy u vkladů na viděnou a jejich podobných produktů (v papírových hotových penězích? ve formě vkladů u centrální banky?), tj. musí být striktně odděleno depozitní bankovnictví (banka coby peněžní sklad provádějící platební služby) a úvěrové bankovnictví (banka coby finanční zprostředkovatel).

O obou reformách lze věcně diskutovat, pečlivě zvážit, zda a nakolik by byly smysluplné, jaké by byly jejich výhody a nevýhody ... a lze se detailně zabývat otázkou, zda a nakolik by zlepšily situaci v porovnání se současným stavem bankovnictví. To by pak byla racionální diskuse, která by mohla přinést nějaký užitek. ;)

Nepřipadá mi ale příliš smysluplné označovat za "kyperskou krádež" již sám fakt, že tamější banky - stejně jako všechny ostatní dnešní obchodní banky - fungují na částečných rezervách.

(2) "kyperská krádež" = banky nadměrně investovaly vklady klientů do příliš rizikových aktiv (řeckých dluhopisů) a následkem toho se staly insolventními, a tím pádem nebyly a nejsou schopny dostát svým smluvním závazkům.

- zde můžeme buď tvrdit, že (a) "krádeží" je jakákoliv neschopnost splatit smluvní závazek (bez ohledu na to, z jakých příčin tato insolvence nastala), anebo (b) "krádeží" je, když se dlužník stane insolventním kvůli tomu, že se zapůjčenými penězi nakládal natolik neobezřetně a rizikově, že je to v hrubém rozporu s péčí řádného hospodáře.

- tady se pak opět nabízejí různá reformní opatření, jak posílit tržní disciplinu a zvýšit obezřetnost akcionářů a managementu bank (mj. zvýšení odpovědnosti akcionářů za závazky banky atd.).

(3) "kyperská krádež" = konkrétní způsob řešení insolvence bank, který byl nakonec na Kypru přijat.

- tady je v prvé řadě otázkou, zda tohle řešení není pro kyperské vkladatele samotné finančně výhodnější, než bankrot banky a její likvidace (během níž by jejich vklady byly zmrazeny - klidně i po dobu několika měsíců či roků). Pokud toto řešení bylo i pro samotné vkladatele lepší než likvidace, tak to těžko lze označovat za "krádež". Každopádně ten, kdo to za "krádež" označuje, by měl zároveň jasně říci, jak měl tedy Kypr danou situaci řešit a proč by jím navrhované řešení bylo pro vkladatele lepší variantou.

Přičemž samozřejmě coby klasičtí liberálové asi sotva můžeme souhlasit s tím, že by lepším řešením bylo, kdyby všechny vklady (včetně nepojištěných vkladů) byly hrazeny daňovými poplatníky - ať už kyperskými, nebo z jiných zemí EU.

Co se týče tohoto Tvého výroku:

"Problém je v tom, že žádný klient kyperské banky zcela určitě neměl ve smlouvě napsáno, že libovolná část (v libovolném rozmezí 0-100%) jeho vkladu v bance, mu může být na základě rozmaru kyperského parlamentu nebo dokonce na základě nátlaku (!!!) nějaké nekyperské (!!!) úřadovny "odebrána". Naopak měl zcela určitě ve smouvě napsáno, že vklad mu bude kdykoli v plné výši vydán!"
-

Poskytnu (nezajištěný) úvěr nějaké korporaci, která zkrachuje a je zahájeno insolvenční řízení (protože má spoustu věřitelů). Ve smlouvě pochopitelně nebylo napsáno, že část mé pohledávky zanikne, pokud je na dlužníka prohlášeno insolvenční řízení a jeho výtěžek postačí na uspokojení třeba jen 20% všech pohledávek. Nicméně v rámci insolvenčního řízení k tomu dojde - a jde-li o korporaci / právnickou osobu, je to de facto jedno, protože kde nic není, ani smrt nebere.;)

Nebo jak by se podle tebe řešila insolvence korporací s mnoha věřiteli v ancapu? ;)

A co se týče "nátlaku (!!!) nějaké nekyperské (!!!) úřadovny" - tady ovšem tak trochu opomíjíš ten EU-bailout ve výši 10 mld. éček (nebo kolik). ;) Nikdo přece Kypr nenutil, aby tuhle půjčku přijal - svou podstatou jde asi tak o podobný nátlak, jako když já podmíním úvěr, o který mě žádá nějaká firma, tím, že současné vedení dotyčné firmy bude nahrazeno jiným.

- a co se týče případných reforem na tomto poli, pak se jedná právě o to, jak v budoucnu řešit krachy bank.

Například na Novém Zélandě nemají státní pojištění vkladů (i když v souvislosti s finanční krizí z roku 2008 vláda dočasně garantovala vklady - což bylo odvoláno v prosinci 2011), takže depozitor samozřejmě může přijít o část svých vkladů v rámci tzv. Open Bank Resolution (OBR) policy - viz:

1/ Eric Crampton zde:
http://www.offsettingbehaviour.blogspot.co.nz/2013/03/deposit-insurance.html

2/ FAQ k OBR zde (na stránce tamější centrální banky):
http://www.rbnz.govt.nz/finstab/banking/4368385.html

Why should depositors bail-out banks?

The OBR policy is designed to ensure that first losses are borne by the bank’s existing shareholders. In addition, a portion of depositors’ and other unsecured creditors’ funds will be frozen to bear any remaining losses. To the extent that these funds are not required to cover losses as more detailed assessment of the position of the bank is completed, these funds will be released to depositors. At a high level, this outcome replicates the outcome that would apply in the event that a failed bank was liquidated. The primary advantage of the OBR scheme, however, is that depositors would have access to a large proportion of their balances throughout the process. This contrasts with what would happen under a normal liquidation, where depositors might not have access to any of their funds for a significant period.

3/ A ještě podrobněji zde:
http://www.rbnz.govt.nz/research/bulletin/2007_2011/2011sep74_3HoskinWoolford.pdf

Btw, taková perlička na závěr - dá se dokonce říci, že kyperské řešení u jedné z těch bank - Bank of Cyprus - kde se nepojištění vkladatelé stali (novými) akcionáři téhle banky s právem hlasovat atd., je do značné míry v souladu s řešením, jež podle Rothbarda (America´ s Great Depression) mělo být přijato ve Spojených státech během bankovní krize na počátku roku 1933:
http://mises.org/rothbard/agd/chapter12.asp#attack_on_property_rights

"The laissez-faire method would have permitted the banks of the nation to close—as they probably would have done without governmental intervention. The bankrupt banks could then have been transferred to the ownership of their depositors, who would have taken charge of the invested, frozen assets of the banks."

22. dubna 2013 22:31:37 | reagovat

Petr Málek

Re: Krádež, loupež ...

Uživatel Matěj Šuster napsal:

Takže klient, který za vedení účtu prakticky nic neplatí (Kypr) a vklad mu byl naopak úročen v posledních 5 letech dvojnásobnou sazbou v porovnání s vklady v Německu, si může legitimně myslet, že banka drží 100% rezervu?
Proč by nemohl? :) Je celá řada důvodů, proč by banka teoreticky mohla chtít nějakou svoji službu dotovat a provozovat ztrátově. Možná chtěla o sobě zvýšit povědomí a zvýšit pravděpodobnost, že klient bude využívat nějakých dalších služeb. V každém případě není povinnost klienta zjišťovat si funkčnost business modelu banky, stejně jako nebylo povinností klientů H-Systemu zjišťovat, jestli je skutečně možné tak levné baráky postavit. Ano, due diligence je jistě svědomitá věc, která člověku poskytne vyšší ochranu před podobnými situacemi, její neprovedení ale nijak nezbavuje firmu odpovědnosti za neodpovědné a protismluvní nakládání s majetkem klienta.

Tohle se nám ovšem poněkud komplikuje v případě, že dlužníkem je korporace, která de facto odpovídá za závazky jen do výše vlastního kapitálu.
Ano, to je pravda. Jak ale píšeš, je to víceméně státní privilegium. A i když to budeme brát jako bernou minci, stále to nijak nezbavuje manažery korporace povinnosti nakládat se svěřeným majetkem jako odpovědný hospodář. Pochybuji, že kdybych si založil eseróčko se základním kapitálem 200 000 Kč, vzal si úvěr 1 000 000 Kč, pak překvapivě firmu nechal zkrachovat a utekl s tím milionem, že bude stát happy, když zaplatím těch 200 litrů :)

23. dubna 2013 08:23:30 | reagovat

Notaras

Re: Krádež, loupež ...

Uživatel Petr Málek napsal:

Uživatel Matěj Šuster napsal:

...
Proč by nemohl? :) Je celá řada důvodů, proč by banka teoreticky mohla chtít nějakou svoji službu dotovat a provozovat ztrátově. Možná chtěla o sobě zvýšit povědomí a zvýšit pravděpodobnost, že klient bude využívat nějakých dalších služeb. V každém případě není povinnost klienta zjišťovat si funkčnost business modelu banky, stejně jako nebylo povinností klientů H-Systemu zjišťovat, jestli je skutečně možné tak levné baráky postavit. Ano, due diligence je jistě svědomitá věc, která člověku poskytne vyšší ochranu před podobnými situacemi, její neprovedení ale nijak nezbavuje firmu odpovědnosti za neodpovědné a protismluvní nakládání s majetkem klienta.

...
Ano, to je pravda. Jak ale píšeš, je to víceméně státní privilegium. A i když to budeme brát jako bernou minci, stále to nijak nezbavuje manažery korporace povinnosti nakládat se svěřeným majetkem jako odpovědný hospodář. Pochybuji, že kdybych si založil eseróčko se základním kapitálem 200 000 Kč, vzal si úvěr 1 000 000 Kč, pak překvapivě firmu nechal zkrachovat a utekl s tím milionem, že bude stát happy, když zaplatím těch 200 litrů :)

No kdyby věřitel mohl prodat orgány dlužníka (manažerů předlužené korporace), tak by se dlužníci (manažeři korporací) určitě vyhnuli riskantním obchodům, otázka ovšem je, jestli by si chtěl za těchto podmínek někdo půjčit. Mě přijde úplně normální, že věřitel souhlasí s tím, že dlužník ručí jen do určité omezené výše a proto také dává různým dlužníkům různou rizikovou prémii (nízkou těm , u kterých soudí, že dluh splatí, i když ručí jen omezeně).
Zákony samozřejmě zakazují takovou dohodu, nicméně v ANCPu by to odpovídalo situaci, kdy většina lidí odmítá takové dohody respektovat a prostě by takového dlužníka byla ochotná bránit před věřitelem, který ho chce rozkrájet na orgány (nebo mu jen sebrat vše, takže by zemřel hlady).

Případně předpokládáš, že manažeři banky jsou podvodníci a schválně obchodovali tak, že riskovali a brali si velké odměny, dokud jim risk vycházel a v okamžiku, kdy nevyšel, prostě vyhlásili bankrot. To je ale extrémě těžké dokázat. V zásadě musíš prohlásit, že ten kdo zaviní ztrátu je inherentně podvodník, nebo alespoň lemp, nemohl se prostě splést. Tím nicméně riziko úvěrových operací jako takové nesnížíš, pouze je plně přesuneš na dlužníka. Fakticky tím zakazuješ dohodu mezi věřitelem a dlužníkem, že věřitel se částečně podílí na riziku investice.

Je sice chyba, že stát prakticky neumožňuje sjednat úvěr za takových podmínek, že dlužník za něj plně ručí, nicméně zároveň všichni ví, nebo ale spoň mají možnost vědět, že dlužník prostě za úvěr plně neručí a že tedy kyperské banky nevyplatí plné vklady v případě krachu, ani jejich manažeři nebudou uvězněni (pokud jim neprokážou ten podvod).

23. dubna 2013 10:33:07 | reagovat

Matěj Šuster

Re: Krádež, loupež ...

Uživatel Petr Málek napsal:

Proč by nemohl? :) Je celá řada důvodů, proč by banka teoreticky mohla chtít nějakou svoji službu dotovat a provozovat ztrátově. Možná chtěla o sobě zvýšit povědomí a zvýšit pravděpodobnost, že klient bude využívat nějakých dalších služeb. V každém případě není povinnost klienta zjišťovat si funkčnost business modelu banky, stejně jako nebylo povinností klientů H-Systemu zjišťovat, jestli je skutečně možné tak levné baráky postavit. Ano, due diligence je jistě svědomitá věc, která člověku poskytne vyšší ochranu před podobnými situacemi, její neprovedení ale nijak nezbavuje firmu odpovědnosti za neodpovědné a protismluvní nakládání s majetkem klienta.

Takže kdybys byl soudcem a nějaký ruský milionář by podal žalobu na kyperskou banku, v níž by tvrdil, že se domníval, že jde o pouhou úschovu peněz a v žádném případě neměl záměr bance povolit, aby s jeho penězi nakládala tak, jak je to v rámci bankovnictví částečných rezerv běžné, tak bys mu dal za pravdu? ;)

Anyway, rád bych slyšel, co teda podle tebe musí být v té smlouvě výslovně uvedeno a jakou formou, aby to byla legitimní smlouva o běžném účtu v rámci bankovnictví částečných rezerv.

Co se týče "due dilligence": asi se shodneme na tom, že trh nejlépe funguje tehdy, když jsou spotřebitelé schopni patřičně rozlišovat kvalitu výrobků, důvěryhodnost a spolehlivost smluvních stran, trade-off mezi rizikovostí a výnosností investic atd. Pokud by lidé lehce a ochotně naletěli na jakoukoliv tzv. "výhodnou nabídku" (a nedokázali se ze svých chyb poučit), tak by tyhle "podvody" byly hojně rozšířené a byly by velmi ziskové. ;)

Ano, to je pravda. Jak ale píšeš, je to víceméně státní privilegium. A i když to budeme brát jako bernou minci, stále to nijak nezbavuje manažery korporace povinnosti nakládat se svěřeným majetkem jako odpovědný hospodář. Pochybuji, že kdybych si založil eseróčko se základním kapitálem 200 000 Kč, vzal si úvěr 1 000 000 Kč, pak překvapivě firmu nechal zkrachovat a utekl s tím milionem, že bude stát happy, když zaplatím těch 200 litrů :)

Já ale netvrdím, že omezená odpovědnost za smluvní závazky je (nutně) státním privilégiem. Korporaci přece může skupina lidí vytvořit smluvně a v té zakládající smlouvě můžou zakotvit, že společníci / akcionáři odpovídají za závazky této společnosti jen v tom či onom omezeném rozsahu.

Pak by bylo na smluvních stranách, zda jsou ochotni za těchto podmínek s danou korporací uzavřít smlouvu.

Zajímavější je ale, jaké reformy bys tedy navrhoval? Např. zkrachuje-li korporace, vrcholní manažéři jsou povinni vrátit mzdy a jiné odměny, které během třeba posledních 3 let od formy obdrželi?

Nebo by akcionáři a vedení korporace mělo být v plném / částečném rozsahu odpovědné za tyto závazky (které nebyly uhrazeny prodejem majetku korporace)?

23. dubna 2013 16:46:01 | reagovat

HynekRk

Bankovnictví částečných rezerv

Docela by mne zajímalo, proč bych si nemohl otevřít banku pro pár klientů a mít bankovnictví částečných rezerv. Že je větší pravděpodobnost, že zkrachuji? No a co? Vždyť přece ani u velkých bank tato pravděpodobnost není nulová. A že u mne bude větší? Ale když budu já osobně podnikat jako truhlář nebo zedník, tak je ta pravděpdobnost krachu ještě mnohem větší. Tudíž z toho a Matějových argumentů vyvozuji, že můžu mít takovouto banku. A můžu tvrdit, že na požádání vyplatím komukoliv hotovost. Uložte si u mne peníze a já je někomu půjčím, a pokud příjdete a budete chtít ty peníze na základě smlouvy vyplatit, tak můžete mít smůlu. Ale z toho logicky také plyne, že já mohu beztrestně (nebo jen do výše vložené částky do podnikání) přijímat platby za jakékoliv zboží a služby předem, a pak je nedodat, přestože jsem to ve smlouvě slíbil.

Jasně to Matěj napsal zde, akorát jeho kvantiativní hledisko je zvoleno čistě arbitrárně a není pro něj moc žádný teoretický důvod, snižuje totiž jen akorát pravděpodobnost krachu, ale jinak ho nevylučuje (pod článkem: Kypr a rozklad bankovnictví částečných rezerv):

"Navíc všechny tyhle zdánlivé rothbardovské paradoxy (Hülsmann, Block a Hoppe) jsou dány hlavně tím, že věc pojímají, jako kdyby banka měla jen jednoho nebo několik málo vkladatelů ... pak by samozřejmě tuhle "dvojí disponibilitu" těžko šlo úspěšně provozovat.

Nicméně když má banka aspoň tisíce či desetitisíce klientů, tak už je v principu plně slučitelné to, že vkladatelé mají právo si vklad na požádání vybrat a banka zároveň část těch vkladů investuje / zapůjčí někomu jinému."

Mimochodem pokud bude mít banka 5 velkých klientů, což neprochází vágně definovaným arbitrátním Matějovým minimem, ale tito klienti si budou vybírat peníze jen po troškách, tak klidně taková banka může fungovat lépe jak banka s tisícem klientů, kteří si vybírají zpravidla větší částky.

23. dubna 2013 16:58:09 | reagovat

HynekRk

Re: Krádež, loupež ...

Uživatel Petr Málek napsal:

Ano, to je pravda. Jak ale píšeš, je to víceméně státní privilegium. A i když to budeme brát jako bernou minci, stále to nijak nezbavuje manažery korporace povinnosti nakládat se svěřeným majetkem jako odpovědný hospodář. Pochybuji, že kdybych si založil eseróčko se základním kapitálem 200 000 Kč, vzal si úvěr 1 000 000 Kč, pak překvapivě firmu nechal zkrachovat a utekl s tím milionem, že bude stát happy, když zaplatím těch 200 litrů :)

To mne jako důležité už moc nepříjde, protože to je věc až druhá v pořadí (podružná), pokud teda někdo tvrdí, že vyplatí dané peníze na požádání a nevyplatí je, tak je už jedno z jakého důvodu to neudělal, není-li to ve smlouvě nějak ošetřeno jinak. Pokud tedy skutečně je normální (tj. není to podvod), že ne vždy musím vyplatit ty uložené prostředky nazpět, tak je klidně mohu použít na dovolenou v Karibiku nebo je jinak spotřebovat, podvodu se tak jako tak nedopouštím.

24. dubna 2013 21:39:34 | reagovat

Petr Málek

Re: Krádež, loupež ...

Uživatel Notaras napsal:

...
Nejsem si vědom, že bych někde psal, že ta dohoda není možná. Rozhodně je :) A také nic nepíšu o tom, jaké by to v opačném případě mělo dopady na dostupnost úvěrů - protože se bavíme o krádeži, bavíme se o morálce a nikoliv o utilitarismu.

A dále, samozřejmě ani neříkám, že kdo způsobí ztrátu, je inherentně lump. Nevím jak u Vás, ale v mojí smlouvě o vedení běžného účtu je výslovně napsáno, že banka je povinna vyplatit na požádání celý vklad. Pokud banka toto neudělá, a neudělá to z důvodu, že ty peníze prošustrovala v obchodech, na které vůbec peníze z běžného účtu nejsou (z definice běžného účtu) určeny, tak se prostě dopustila podvodu.

Kdyby to třeba bylo tak, že omylem nedokázala dobře zabezpečit IT systémy a nějaký hacker vybílil účty, tak OK, to podvod není. Zde se ale jedná o situaci, která už se X-krát v dějinách opakovala. Nestabilita frakčního bankovnictví je mezi odborníky známá věc, a pokud bankéři tuto skutečnost ignorují, tak je to IMHO nutné brát jako vědomé riskování, za které je nutné nést odpovědnost.

Navíc, kdyby klient skutečně měl zájem na tom, že banka bude jeho peníze investovat a on ponese riziko, má na výběr řadu jiných produktů (termínované vklady, podílové fondy, dluhopisy aj.). Když si klient z těchto produktů vybral zrovna běžný účet, asi k tomu měl důvod.

24. dubna 2013 22:03:41 | reagovat

Petr Málek

Re: Krádež, loupež ...

Uživatel Matěj Šuster napsal:

Takže kdybys byl soudcem a nějaký ruský milionář by podal žalobu na kyperskou banku, v níž by tvrdil, že se domníval, že jde o pouhou úschovu peněz a v žádném případě neměl záměr bance povolit, aby s jeho penězi nakládala tak, jak je to v rámci bankovnictví částečných rezerv běžné, tak bys mu dal za pravdu? ;)
To záleží na konkrétním případu. Nevidím důvod, proč by tento scénář nebyl možný. To, že má člověk hodně peněz, nemusí znamenat (i když často asi znamená), že zná problematiku frakčního bankovnictví. Každopádně, nebyli to jenom ruští milionáři, kdo přišli o peníze. Pokud vím, limit pojištění vkladů je 100 000 EUR, to není až tak nedosažitelné číslo i pro běžného člověka. Osobně znám lidi v důchodovém věku, kteří mají naspořeny takovéto částky a mají je v bance (a když jim říkám, že banka je jedno z nejrizikovějších míst kvůli FRB, tak koulí očima, jak je možné, že banka může rozpůjčovat peníze z běžného účtu) :)

Anyway, rád bych slyšel, co teda podle tebe musí být v té smlouvě výslovně uvedeno a jakou formou, aby to byla legitimní smlouva o běžném účtu v rámci bankovnictví částečných rezerv.
"Klient půjčuje bance X Kč. Banka je použije na financování svých úvěrových aktivit, které nesou riziko ztráty vložených prostředků. Klient toto riziko přijímá. Banka za půjčené peníze ručí do výše svého kapitálu." A rozhodně tam nesmí být bez dalších podmínek uvedeno nic ve stylu, že banka je kdykoliv povinna na požádání účet vyplatit v hotovosti.

Co se týče "due dilligence": asi se shodneme na tom, že trh nejlépe funguje tehdy, když jsou spotřebitelé schopni patřičně rozlišovat kvalitu výrobků, důvěryhodnost a spolehlivost smluvních stran, trade-off mezi rizikovostí a výnosností investic atd. Pokud by lidé lehce a ochotně naletěli na jakoukoliv tzv. "výhodnou nabídku" (a nedokázali se ze svých chyb poučit), tak by tyhle "podvody" byly hojně rozšířené a byly by velmi ziskové. ;)
Přiznám se, že nevím, co to znamená efektivně fungující trh, ani jak takovou efektivitu vyhodnotit.
A celkově mi nepřijde nic divného na tom, že lidé naletí - uložit peníze do FRB banky je v dnešním prostředí i celkem racionální. Co má člověk dělat s úsporami? Do akcií se mu nechce, protože jsou příliš volatilní. Do dluhopisů také ne, protože nechce půjčovat předluženým, krachujícím státům. Tak to holt uloží do banky, které sice krachujícím státům půjčují také, ale také mají historii mnoha bailoutů a jsou pojištěné. No a hotovost také není možnost, protože peníze nenesou úrok (zatímco riziko inflace na zaplacení těch bailoutů existuje stále) a existuje riziko ztráty. Stát velmi efektivně eliminoval většinu možností, takže jediné, co člověku zbývá, je přistoupit na hru bankovního kartelu. Tím se ten zločin stává ještě vážnějším, protože nejen že bankéři špatně hospodaří s našimi penězi a porušují explicitní i implicitní smlouvy, ale ještě se spolu s politiky podílí na faktické eliminaci čestnější konkurence.

Zajímavější je ale, jaké reformy bys tedy navrhoval? Např. zkrachuje-li korporace, vrcholní manažéři jsou povinni vrátit mzdy a jiné odměny, které během třeba posledních 3 let od formy obdrželi?

Nebo by akcionáři a vedení korporace mělo být v plném / částečném rozsahu odpovědné za tyto závazky (které nebyly uhrazeny prodejem majetku korporace)?
To je spíš otázka pro soudce v ancapu :) Podle mě, v dnešním uspořádání, kdy akcionáři ručí jen omezeně, by skutečně ručili omezeně (vsadili na špatné koně - je to selhání, ale nikoliv podvod). Odlišná situace by platila pro manažery, kteří ten podvod aktivně a vědomě prováděli. Na takové věci by se IMHO omezené ručení nemělo vztahovat a měl by jim být sebrán soukromý majetek pro uspokojení věřitelů, a kdybychom chtěli být hardcore anarchokapitalističtí, tak by měli jít lochu pro dlužníky a odpracovat si vše, co nebyli schopni uhradit ze svého majetku.
V dnešním světě nic takového není možné, tak by si měli aspoň jít sednout do basy. Bohužel, jim se nestane ani to, tyto tresty jsou v dnešním fašismu/korporatismu určené pro běžné lidi (majitele s.r.o.) bez konexí na politiky.

přidat komentář zpět na článek